Pákistánský soud odsoudil k trestu smrti třiadvacetiletého Umara Hayata za vraždu sedmnáctileté influencerky Sany Yousaf. Případ, který loni otřásl zemí, vyvolal rozsáhlou veřejnou debatu o bezpečnosti žen a nenávisti vůči tvůrkyním obsahu na sociálních sítích. Informuje o tom BBC, Al Džazíra a další servery.
Hayat se podle soudu v červnu minulého roku vloupal do domu mladé tiktokerky v Islámábádu a zastřelil ji poté, co opakovaně odmítala jeho návrhy. K činu se přiznal o měsíc později. Vyšetřovatelům řekl, že byl Sanou posedlý a stalkoval ji.
Jak vypověděl, několik dní před vraždou přijel do Islámábádu, aby influencerce popřál k narozeninám. Sana Yousaf se s ním ale odmítla setkat. Přesto se dostal až k jejímu domu, kde mezi nimi podle místních médií vypukla hádka, která skončila tragédií.
Man who murdered teen TikTok star in Pakistan gets death sentence https://t.co/qKK2S0pnNB
— BBC News (World) (@BBCWorld) May 20, 2026
Otec oběti Syed Yousaf Hassan označil rozsudek za důležitý signál společnosti. Podle něj jde o „lekci pro všechny podobné zločince“. Soud zároveň nařídil Hayatovi vyplatit rodině odškodné ve výši 2,5 milionu pákistánských rupií, tedy zhruba 188 tisíc korun.
Násilí na pákistánských ženách je širší problém
Sana Yousaf patřila mezi známé mladé tváře pákistánských sociálních sítí. Na TikToku ji sledovalo více než milion lidí, dalších půl milionu měla na Instagramu. Popularitu si získala lehkým a zábavným obsahem – sdílela módní trendy, natáčela videa s přáteli a publikovala záběry ze svého každodenního života.
Aktivisté upozorňují, že její smrt není ojedinělým případem, ale součástí širšího problému násilí páchaného na ženách v Pákistánu. Policie během vyšetřování provedla rozsáhlé razie v Islámábádu i provincii Pandžáb a analyzovala záznamy ze 113 bezpečnostních kamer.
Vedle vlny solidarity se po vraždě objevily také kritické reakce namířené proti samotné Saně a její práci influencerky. Podle organizací hájících digitální práva šlo převážně o názory části mužských uživatelů internetu, kteří její působení na sociálních sítích kritizovali i z náboženských důvodů.
Lidskoprávní aktivisté označili takové reakce za projev misogynie a patriarchálního přístupu. Tragický případ podle nich ukazuje, že sociální sítě mohou být pro ženy a tvůrkyně obsahu v Pákistánu stále nebezpečným prostorem.
