Často se mluví o neobyvatelnosti planety v důsledku klimatických změn v budoucnosti. Podle nové studie však takové podmínky nastávají už během těch nejhorších vln veder, napsal deník The Guardian. Jsme náchylnější k rostoucím teplotám, než se dosud myslelo, varují odborníci. Sami přiznávají, že si budoucnost zatím nedokážou představit.
Klimatické studie zkoumající dopad vedra se většinou zaměřují na samotné extrémní teploty. Nový výzkum se podíval na vlny veder v letech 2003 až 2024 a v potaz bral i vlhkost a schopnost lidí ochlazovat se. Odborníci tak vytvořili model, který zohledňuje schopnost těla fungovat a udržovat si chlad v závislosti na věku.
‘Non-survivable’ heat is no longer a future risk — it’s already here.
— Down To Earth (@down2earthindia) April 10, 2026
A new study finds deadly heat conditions can occur even below the widely accepted 35°C limit, with dry heat proving just as dangerous as humidity.
This could mean current heat safety limits are…
Model zahrnoval teploty v saúdskoarabské Mekce v roce 2024, thajském Bangkoku v roce 2024, americkém Phoenixu v roce 2023, australském Mount Isa v roce 2019, pákistánské Larkaně v roce 2015 a španělské Seville v roce 2003.
Otázka života a smrti
Výsledky jsou šokující, uvedla hlavní autorka studie a profesorka na Australské národní univerzitě Sarah Perkins-Kirkpatrick.
Za původní limit pro lidské přežití se považovalo šestihodinové vystavení teplotě mokrého teploměru 35 stupňů Celsia. Tato hodnota sice zohledňuje teplotu a vlhkost, ale na naší planetě byla pozorována jen zřídka.
Teplota mokrého teploměru je hodnota naměřená teploměrem, jehož čidlo je obaleno tkaninou navlhčenou destilovanou vodou. Závisí tak na aktuální teplotě vzduchu a jeho vlhkosti.
Model však ukázal, že během šesti zahrnutých událostí nastala období, kdy starší lidé, kteří si nenašli stín, nemohli přežít.
„Moje první myšlenka byla ‚sakra‘ – tohle jsem opravdu nečekala, zvláště když si přiblížíte jednotlivá města. Jestliže se to děje už teď, co pak přinese budoucnost, která bude teplejší o dva nebo tři stupně?“ uvedla expertka.
Podle klimatických modelů trvají extrémně vysoké teploty déle a jsou intenzivnější. „Vlny veder jsme často definovali jen podle teploty a částečně to bylo kvůli datům, která jsme měli k dispozici,“ vysvětlila Perkins-Kirkpatrick. „Ale s použitím tohoto modelu fungování lidského těla máme mnohem lepší způsob, jak pochopit smrtelnost těchto událostí.“
Nikdo není v bezpečí
Vlhko je často přehlíženým rizikovým faktorem během vln veder, i když může být nebezpečnější než samotné vysoké teploty. Snižuje totiž schopnost těla ochlazovat se, protože se pot odpařuje méně efektivně. Vnitřní teplota těla tak rychle stoupá a organismus se přehřívá.
Nejvíce zranitelní jsou lidé starší 75 let. V bezpečí ale nejsou ani mladí lidé vystavení velké zátěži nebo pracující venku.
Profesor Steve Sherwood, klimatolog z Univerzity Nového Jižního Walesu, upozornil, že jelikož se podle této studie nacházíme blízko fyziologických limitů, je snižování teplot nezbytné, pokud chceme, aby lidé prosperovali, zejména v rizikových oblastech, jako je Indie nebo Blízký východ.


