Ceny ropy klesly pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel po sobotním prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že válka je skoro u konce, protože se obě strany blíží k urovnání, informuje televize BBC. Vysoce postavený úředník Trumpovy administrativy však upozornil, že mírová dohoda zatím podepsána nebude kvůli pomalým procesům uvnitř íránské vlády, napsal list The Guardian.
Referenční cena ropy Brent v pondělí na asijských trzích klesla o 5,5 procenta na 97,90 dolaru za barel a cena americké lehké ropy WTI klesla o 5,9 procenta na 90,93 dolaru za barel. Ceny se tak dostaly pod 100 dolarů za barel, stále však zůstávají vysoko nad cenami před válkou, kdy se ropa Brent obchodovala za asi 70 dolarů.
Crude oil prices fell more than 5% on Sunday after President Donald Trump indicated that talks with Iran to reopen the Strait of Hormuz are advancing, though he said the U.S. would not rush a deal.
— CNBC International (@CNBCi) May 25, 2026
➡️ President Donald Trump said talks with Iran were “proceeding in an orderly and… pic.twitter.com/maH1BHptkj
Trh s ropou reagoval na Trumpovo prohlášení o konci války s Íránem. Dohoda už podle něj byla „z velké části vyjednána“ a zahrnovat má znovuotevření Hormuzského průlivu, klíčové vodní trasy pro světový export ropy.
„Dohoda byla z velké části vyjednána a podléhá finalizaci mezi Spojenými státy americkými, Íránskou islámskou republikou a různými dalšími zeměmi,“ uvedl Trump, který v sobotu na sociálních sítích napsal, že měl „velmi dobrý hovor“ s představiteli Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru a dalších států Perského zálivu.
„Závěrečné aspekty a detaily dohody jsou v současné době projednávány a brzy budou oznámeny,“ dodal prezident.
Malá šance na dohodu
Americké a izraelské síly 28. února zaútočily na Írán. Ten reagoval údery na blízkovýchodní americké základny a cíle v zemích Perského zálivu. Válka vedla k faktickému zablokování Hormuzského průlivu a útokům na energetickou infrastrukturu, což způsobilo prudký růst cen ropy, zemního plynu a hnojiv.
Trump další podrobnosti o dohodě neprozradil. Trval však na tom, že Írán nesmí mít možnost získat jadernou zbraň. „Obě strany si na to musejí vzít čas a udělat to správně,“ napsal šéf Bílého domu na Truth Social.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí ještě předtím uvedl, že postoje Washingtonu a Teheránu se poslední týden sbližovaly, avšak varoval, že to neznamená vyřešení klíčových otázek. USA přitom obvinil z protichůdných prohlášení.
Vysoce postavený úředník z Bílého domu pod podmínkou anonymity upozornil, že dohoda teď podepsána nebude. Íránský systém vedení země totiž nepostupuje dostatečně rychle. Teherán však podle něj v zásadě souhlasil s otevřením Hormuzského průlivu výměnou za zrušení americké blokády a likvidací vysoce obohaceného uranu.
Írán tyto informace nepotvrdil. Jakoukoli dohodu musí schválit íránský nejvyšší vůdce Modžtabá Chameneí. Ten během války utrpěl zranění a od té doby se neukázal na veřejnosti. Skrývá se na neznámém místě – polohu jeho úkrytu neznají ani americké tajné služby. V předávání pokynů se spoléhá na síť kurýrů. Ukrývají se i vysoce postavení vládní představitelé. Podle amerických zdrojů to komplikuje fungování íránského vedení.
