Tuto otázku si položil asi každý milovník sci-fi žánru. Jak by ve skutečnosti vypadala smrt ve vesmíru? Představte si, že jste astronaut na misi. Kosmická loď se dostane mezi úlomky asteroidů a provede nečekaný manévr. A vy vypadnete z přechodové komory. Smrt by byla horší než ve filmech. Tímto tématem se zabývaly servery NPR a Live Science.
Ve filmech se zpravidla astronaut okamžitě mění v kus ledu. Podle odborníků to není daleko od pravdy, je to ale lehce přehnané. Skutečnost je ještě horší. Důvod? Smrt by nebyla okamžitá. Kvůli nedostatku kyslíku byste omdleli po nekonečných 15 sekundách. Po 90 sekundách už by bylo na záchranu pozdě, uvedl astrofyzik Adam Frank. Nejde však jen o nedostatek kyslíku.
Vroucí organismus
Váš konec by nastal během několika minut, ne vteřin. Nejprve by se vám začaly vařit tekutiny v těle. Ne kvůli teplu, ale kvůli nízkému tlaku. Ve vesmíru není žádná atmosféra ani tlak generovaný molekulami vzduchu. Atmosférický tlak určuje teploty, při kterých se kapaliny vaří a přecházejí do plynného skupenství. Pokud je tlak vyvíjený vzduchem vně kapaliny vysoký, jako je tomu na Zemi na hladině moře, je pro bubliny plynu obtížnější tvořit se, stoupat k povrchu a unikat. Ve vesmíru ale tlak prakticky není, což znamená, že bod varu kapalin výrazně klesá.
„Jak si dokážete představit, vzhledem k tomu, že 60 procent lidského těla tvoří voda, je to vážný problém,“ řekl doktor Kris Lehnhardt, vědec z programu Human Research Program amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Bez tlaku by se voda v našem těle vařila a okamžitě by se změnila na plyn. Všechny tkáně obsahující vodu by se začaly rozpínat.
Vařila by se i krev v žilách, i když pomaleji než voda. Ztráta vědomí by nastala během deseti sekund. Mohlo by dojít ke ztrátě kontroly nad močovým měchýřem a střevy. Otoky svalů by omezily průtok krve do srdce a mozku. „Tohle žádný člověk nepřežije. Smrt je pravděpodobná za méně než dvě minuty,“ uvedl Lehnhardt.
Dusivé vakuum
Vesmírné vakuum by také okamžitě vytáhlo vzduch z plic. To znamená, že byste se během několika minut udusili. Vakuum by zároveň odvádělo z těla vodní páru a plyny dýchacími cestami. Neustálý var vody by paradoxně měl i chladicí účinek. Odpařování molekul by absorbovalo z vašeho těla tepelnou energii a způsobilo by zamrzání částí obličeje v oblasti nosu a úst. Zbytek těla by také chladl, ale pomaleji.
Jak vysvětlil astrofyzik Paul Sutter, teplota je mírou pohybu atomů a molekul. Ve vesmírném prostředí, které je téměř prázdné, se však nemá co pohybovat, a proto ho vnímáme jako chladné. Zároveň zde chybí prostředí, které by mohlo odvádět teplo. Člověk by tak ve vakuu nechladl klasickým způsobem, ale postupně by ztrácel teplo odpařováním vody z těla a pomalým vyzařováním energie do okolního prostoru.
No a zadržet dech by vám nepomohlo. Jenom byste si poškodili plíce.
