Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.
Když ruské jednotky 24. února 2022 napadly Ukrajinu, západní spojenci Kyjeva stáli před dilematem: jak poskytnout miliardy eur či dolarů na podporu vlády bojující proti Rusku, aniž by se peníze ztratily v kapsách zkorumpovaných manažerů a státních úředníků. Ve hře bylo mnoho, protože klíčová ukrajinská válečná odvětví – distribuce elektřiny, nákupy zbraní a jaderná energetika – ovládaly státní podniky, které dlouhá léta sloužily jako pokladničky pro domácí elitu, napsal NYT.
Ve snaze ochránit své peníze Spojené státy a evropské země trvaly na dohledu. Od Ukrajiny žádaly, aby umožnila skupinám externích odborníků v dozorčích radách kontrolovat výdaje, jmenovat manažery a předcházet korupci. Jak však zjistilo vyšetřování NYT, za uplynulé čtyři roky ukrajinská vláda tento dohled systematicky sabotovala a umožnila tak korupci vzkvétat. Administrativa prezidenta Volodymyra Zelenského dosazovala do rad loajální lidi, nechávala některá křesla neobsazená nebo proces vytváření těchto rad blokovala. Lídři v Kyjevě dokonce přepisovali stanovy podniků, aby omezili dohled, udrželi si vládní kontrolu a umožnili utrácení stovek milionů dolarů bez dozoru zvenčí.
Dozorčí rady přitom vykonávají klíčovou kontrolní funkci – umožňují nezávislým expertům, obvykle ze zahraničí, prověřovat zásadní rozhodnutí státních ukrajinských podniků. V současnosti jsou dozorčí rady ústředním prvkem korupčního skandálu, který se točí kolem Zelenského vlády. Ukrajinské protikorupční úřady totiž obvinily lidi z nejbližšího Zelenského okolí z odčerpání a „vyprání“ 100 milionů dolarů ze státem vlastněné jaderné společnosti Enerhoatom.
Zelenského administrativa dozorčí radu Enerhoatomu obvinila, že korupci nezabránila, jenže právě vláda prezidenta Zelenského tuto radu fakticky znefunkčnila, zjistil NYT. Z dokumentů a rozhovorů s přibližně 20 západními a ukrajinskými představiteli, kteří úzce spolupracovali s dozorčími radami nebo v nich působili, deník NYT odhalil politické zasahování nejen v Enerhoatomu, ale i ve státní elektrárenské společnosti Ukrenerho a v Agentuře pro obstarávání v armádě. Někteří lidé hovořili anonymně, aby mohli popsat důvěrná jednání.
Nejmenovaný Zelenského poradce tuto záležitost odmítl komentovat s tím, že dozorčí rady nejsou odpovědností prezidenta. Evropští lídři už roky soukromě kritizují, ale s nevolí tolerují ukrajinskou korupci s argumentem, že podpora boje proti ruské invazi je prvořadá. Proto peníze na Ukrajinu nadále proudily, i když Ukrajina podkopávala dohled zvenčí.
„Záleží nám na dobré správě věcí veřejných, ale to riziko musíme přijmout,“ řekl zvláštní vyslanec Norska na Ukrajině Christian Syse, který zastupuje jednoho z největších dárců Kyjeva. Konstatoval, že se tak děje „protože je válka. Protože je v našem zájmu Ukrajinu finančně podporovat. Protože Ukrajina brání Evropu před ruskými útoky.“ Zasahování do dozorčí rady Enerhoatomu je ukázkovým příkladem, jak ukrajinští lídři bránili snahám zabránit korupci. Zelenského administrativa oddalovala vznik rady a když už konečně vznikla, vláda nechala jedno místo neobsazené – čímž brzdila její schopnost rozhodovat.
Za normálních okolností by rada možná zamezila tomu, co úřady nyní popisují jako rozsáhlou korupci: podle vyšetřovatelů museli dodavatelé projektů Enerhoatomu vyplácet zpětné provize až do výše 15 procent částky kontraktu. Zelenskyj byl přitom v roce 2019 zvolen i jako člověk, který chce bojovat proti korupci. Po ruské invazi v roce 2022 však uvolnil protikorupční pravidla v zájmu zrychlení nákupů zbraní a ochrany vojenských tajemství. Zelenskyj tehdy také začal spolupracovat s politiky a podnikateli, které do té doby označoval za zločince.
Skandál kolem Enerhoatomu Zelenského politicky oslabuje a zpochybňuje i jeho úsilí dosáhnout vstupu Ukrajiny do Evropské unie a NATO – dvou institucí, které se zdráhají přijmout zemi poznamenanou korupcí. Zelenskyj obě tato členství považuje za klíčová pro budoucnost země. Pokud Kyjev korupci neomezí, nemusí získat ani stovky miliard potřebných na poválečnou obnovu. „Bude větší váhání poskytnout velké finance,“ vysvětlil Arvid Tuerkner, který v Evropské bance pro obnovu a rozvoj působí jako ředitel pro Ukrajinu.
V uvedené korupční kauze, známé jako Mindičgate, čelí obvinění z více trestných činů včetně rozkrádání, praní špinavých peněz a nezákonného obohacení osm lidí. Mezi nimi je i bývalý Zelenského obchodní partner Timur Mindič. Zelenského „pravá ruka“ Andrij Jermak odstoupil poté, co mu prohledali dům. Obvinění vůči němu zatím nevznesli. Bývalý vicepremiér Olexij Černyšov je obviněn z toho, že si jako úplatek nechal vyplatit více než 1,3 milionu dolarů.


