-6.2 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
AnalýzyANALÝZA: Rusko se tváří jako vítěz, obrázek z bojiště ale vypadá jinak

ANALÝZA: Rusko se tváří jako vítěz, obrázek z bojiště ale vypadá jinak

Vyhlídky na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem jsou špatné, naopak se zdá, že válka bude pokračovat. Ruský prezident Vladimir Putin se tváří jako vítěz, ve skutečnosti se však experti shodují, že obrázek z bojiště vypráví úplně jiný příběh. Ten navíc jasně ukazuje, že válka se Severoatlantickou aliancí (NATO) nemůže probíhat formou konvenční války v plném rozsahu. Rusko by prohrálo.

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou váznou. Kreml má na Kyjev neakceptovatelné požadavky – okupovaná (někdy jen částečně) území a značné vojenské i geopolitické ústupky. Mezitím stupňuje raketové, dronové i pozemní útoky. Na východě Ukrajiny ruská vojska postupují a boje probíhají i v Sumské oblasti na severovýchodě.

Moskva jedná o příměří, aby působila dojmem, že je připravena válku ukončit. Mezitím však pokračuje v útocích a bojiště používá jako páku.

Putin se tváří jako vítěz a Rusko se prezentuje jako velmoc schopná válčit nekonečně dlouho. Ale skutečně má Rusko dostatek zdrojů, aby mohlo vést válku, jak dlouho je potřeba? Případně „nekonečně dlouho“, jak tvrdí Kreml?

V posledních týdnech až měsících se objevují zprávy o ekonomických problémech Ruska a problémech ruských sil na bojišti. Tamní situací se teď zabýval server The Moscow Times, který se na tohle téma ptal odborníků.

Rusku dochází čas

Podle ukrajinského vojenského analytika Ivana Stupaka Rusko blafuje. „Nikdo nemůže bojovat tolik let. Rusko má spoustu lidí a spoustu zdrojů, ale také má své limity,“ řekl.

Ruský vojenský analytik Pavel Aksjonov uvedl, že Rusko se snaží prorazit slabá místa v ukrajinské obraně. Ani tak nevěří v jeho úspěch.

„Ruská armáda si klade za cíl vyčerpat ukrajinské síly a zabránit jim vysílat posily do kritických oblastí. Dobytí města Sumy je však nepravděpodobné. Nemají na to dostatek sil,“ upozornil na slabé šance ruské armády.

Ukrajinská armáda je ovšem oslabená a zranitelnější po nevydařené operaci v Kurské oblasti, upozornil na nevýhodu na straně Kyjeva Stupak.

„Během operace u Kurska jsme utrpěli těžké ztráty jak v živé síle, tak ve vybavení. Přesunuli jsme tam mnoho jednotek, mimo jiné i z (kritické) Doněcké oblasti. Nyní se fronta v Doněcku prohýbá a Rusko toho využívá. Snaží se obklíčit Pokrovsk a Kostjantinivku a přesouvají tam další síly,“ uvedl s tím, že fronta prozatím drží, nezhroutila se.

Navzdory určitému pokroku na ruské straně ukrajinští a západní analytici upozorňují nad neudržitelností ruského postupu a územních zisků. Ruská armáda se podle nich potýká s vysokými ztrátami a logistickými problémy.

Podle zprávy amerických zpravodajských služeb ruská armáda od začátku války přišla odhadem o více než 10 000 vozidel, 3 000 tanků a zhruba 250 letounů.

Zásoby obrněné techniky ze sovětské éry jsou téměř vyčerpány a současná výroba tanků (kolem 200 kusů ročně) v dohledné době tyto ztráty nevyrovná, uvedla zpráva. Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve své analýze zmiňuje ztrátu až 1,4 milionu vojáků.

Nedostatek vybavení se projevuje přímo na bojišti. Ruští vojáci například útočí v civilních vozidlech. Ta ale nemají pancíř, jsou tedy zranitelná vůči kulkám z ručních zbraní nebo útokům dronů a minám.

V logistice dokonce i proruské blogery a některé ruské vojáky šokovalo nasazení oslů nebo koní místo automobilů.

Analytici si ale všímají, že i přesto ruská armáda nátlak na obránce nejen udržuje, ale i eskaluje. Důvodem je agresivní náborová kampaň. Mladí muži chtějí jít bojovat, zájem je stále velký. Okupanti navíc zvýšili produkci levných dronů. Jejich údery ze vzduchu jsou o to rozsáhlejší a více zničující.

„Soustředí své síly, hromadně nasazují drony a cílí na ukrajinskou logistiku, než se pohnou vpřed,“ vysvětlil Aksjonov.

Nevyhrají, ale budou bojovat

Přesto je podle něj krajně nepravděpodobné, že by Rusko se svými současnými zdroji mohlo zvrátit průběh konfliktu. Jenom dobytí celého Doněcku by mu trvalo dva až tři roky, pokud přihlédneme k současnému tempu invazních sil. Získání zbylých oblastí, celé Ukrajiny, by podle analytiků vyžadovalo mnohem více času, úsilí, zdrojů. A krveprolití.

U Ruska ale nad vojenskou logikou převažuje politika a ideologie. „Rusko sice může mít málo zdrojů, to ale nemění jeho vůli vést válku,“ řekl ruský vojenský expert Pavel Luzin. „Pro ruskou vládu je to otázka přežití a legitimity. Rusko zoufale potřebuje pauzu v bojích, ale politicky si ji dovolit nemůže,“ dodal.

Upozornil, že Rusko doufá, že na jeho straně bude čas. Chtělo by využít ve svůj prospěch třeba možné zhroucení západní pomoci nebo tlaku na odstoupení prezidenta Volodymyra Zelenského z prezidentské funkce.

„Všechny tyto masivní útoky na civilisty se stále dějí, protože Kreml pravděpodobně čeká, až se Ukrajinci unaví válkou a bude tlačit na Zelenského, aby za každou cenu přijal mír. Ale to se zatím nestalo,“ hodnotí Stupak.

Válka s NATO by vypadala jinak

Neschopnost Ruska na Ukrajině (v mnohem menší a vojensky slabší zemi než je Rusko) vyhrát poukazuje na skutečnost, že Rusko si nemůže konvenční válku s NATO dovolit.

Několik vysoce postavených důstojníků aliance v posledních měsících varovalo před hrozbou ruského útoku na jednoho nebo více členů do tří až sedmi let. Podle Dánska by k útoku mohlo dojít už půl roku po skončení války na Ukrajině.

​Výzkumný pracovník z oboru obrany a vojenských technologií Fabian Hoffmann však upozornil, že konflikt mezi Ruskem a NATO by vůbec nevypadal jako ten na Ukrajině. Nešlo by o získání nějakého velkého území, ale zničení aliance jako „politické a vojenské entity schopné postavit se nepříteli“. To by rozhodně nevyžadovalo porážku sil NATO v otevřené bitvě a pochod na Berlín, dodal.

Rusko se může pokusit NATO oslabit vměšováním do voleb, dezinformačními kampaněmi nebo záškodnickými akcemi – tomu se říká hybridní válka. Nebo může otestovat článek 5 o kolektivní obraně útokem na jednoho z členů aliance. Tím by ale riskoval vtažení do otevřeného konfliktu s aliancí.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama