Rusko mělo během úvodních úterních rozhovorů o příměří v Rijádu s americkou delegací požadovat úplné stažení Severoatlantické aliance (NATO) z východních zemí Evropy a ustoupení z bezpečnostních garancí, jak tomu bylo do roku 1997. Původně na to upozornil list Financial Times s odkazem představitele regionu. Američané to podle něj měli odmítnout. Nakonec své tvrzení změnil, v Evropě to však vyvolalo zděšení. Na zprávu upozornil server The Kyiv Independent a tisková agentura Anadolu Ajansi.
Pokud by NATO ustoupilo od přítomnosti svých sil a bezpečnostních garancí ve východní Evropě k roku 1997, postkomunistické země by zůstaly mimo alianci, odkryté a bez bezpečnostních záruk. Rusko by na ně pak mohlo bez větších obav zaútočit. Patří sem Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Finsko nebo Švédsko.
Ruská delegace právě tohle měla klást jako požadavek pro dosažení příměří v úterý v Rijádu. Americká delegace to měla odmítnout. O ruském požadavku, který vzbudil v Evropě strach, mluvil bezpečnostní poradce rumunského prezidenta Cristian Diaconescu, jehož citovala světová média, včetně The Kyiv Independent.
Russia proposed to US withdrawal of NATO forces from eastern flank during Riyadh talks: European official https://t.co/XS9TXJyG4D
— Mika Aaltola (@MikaAaltola) February 21, 2025
Rusko požaduje garance trvalého vyloučení Ukrajiny z NATO. Zároveň se však snaží alianci rozbít, aby nepředstavovala takovou výzvu. Jeho záměrem je také vytlačit její vliv z východních bývalých sovětských satelitů. Evropští lídři se po tvrzení Diaconescua obávají, že ruský vůdce Vladimir Putin se pokusí zmanipulovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mu podle nich ustupuje.
I když Američané ruský požadavek odmítli, situace se kdykoli může změnit. „Chápu to tak, že situace se může změnit z hodiny na hodinu, ze dne na den,“ řekl podle Anadolu Ajansi Diaconescu stanici Antena 3 v narážce na ostrá kritická vyjádření Trumpa směrem k ukrajinskému protějšku Volodymyrovi Zelenskému po rozhovorech v Saúdské Arábii. Trump ho nazval „diktátorem bez voleb“ a „průměrně úspěšným komikem“. Prohlásil, že Ukrajina, přestože ji miluje, měla tři roky na dosažení mírové dohody, a rozhovorů o ukončení konfliktu se proto nezúčastní. Zelenskyj zase uvedl, že Trumpa respektuje, ale že žije v „ruském dezinformačním prostoru“.
Diaconescu svá tvrzení upravil
O to více budí v Evropě ruský údajný požadavek strach. Vztahy mezi Amerikou a Evropou jsou napjaté a média píšou o Trumpově nenávisti vůči Zelenskému, který odmítl jeho nároky na polovinu nerostného bohatství Ukrajiny.
Činitelé z ohrožených zemí se snaží přesvědčit amerického prezidenta, aby nesouhlasil s ruským požadavkem, který by oslabil pozice NATO na východě Evropy. „Velmi široce jsme Washington informovali na různých úrovních, ale nejsem si jist, co se dostane k Trumpovi. Takže tu stále je riziko a obava, že Rusové něco Washingtonu vmanipulují v rámci jednání o Ukrajině,“ citoval Financial Times nejmenovaného evropského činitele.
Do Washingtonu příští týden odletí francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Pokusí se získat Trumpa na svou stranu a přesvědčit ho, že Evropa má stejné zájmy jako USA. „Můžete si být jisti, že budeme bojovat do posledního okamžiku, aby se to nestalo,“ zdůraznil Diaconescu, v jehož zemi vyrůstá velká základna NATO, což znamená, že kdyby na něco takového Američané přistoupili nebo to zvažovali, rumunská vláda by o tom byla informována.
Později ve čtvrtek však Diaconescu své výroky upřesnil, upozornil list Forum 24. Ruský návrh podle něj nesouvisel se současnými rozhovory, ale s těmi v roce 2022, kdy Rusko požadovala, aby se Rumunsko vrátilo do jeho sféry vlivu. Přesto jeho slova vzbudila v Evropě další vlnu strachu z toho, že Putin opět vyloží svůj požadavek na stůl, aby rozbil NATO. Děje se tak uprostřed probuzení do tvrdé reality, kdy byla Evropa během jednání o Ukrajině odsunuta na vedlejší kolej a zůstala bezmocná.
