-3.6 C
Czech
Pátek 26. prosince 2025
AnalýzyANALÝZA: Trump má problém. Putin o příměří nestojí, chce válku

ANALÝZA: Trump má problém. Putin o příměří nestojí, chce válku

Ruský prezident Vladimir Putin projevil zájem jednat s Donaldem Trumpem o ukončení bojů na Ukrajině a nově zvolený americký prezident se s ním skutečně plánuje setkat. Snahu ukončit konflikt co nejdříve považuje za prioritu, což je i důvod, proč na setkání s šéfem Kremlu kývl. Ten sice dává najevo zájem o mírová jednání, ve skutečnosti ho však příměří nezajímá. Chce na Ukrajině zvítězit vojensky nebo dohodou a neustoupí. Hraje mu do karet i rychlý postup jeho armády v Doněcké oblasti.

Ukrajinské město Kurachove na jihozápadě Doněcké oblasti padlo. Že ho ruské jednotky obsadily, v pondělí potvrdilo ruské ministerstvo obrany a informovala o tom například televize BBC.

Ukrajina ztrátu města, kde se bojovalo od loňského podzimu, nepotvrdila. Pouze uvedla, že v jeho okolí odrazila 27 ruských útoků, z nichž část směřovala přímo na město a zbytek na okolní vesnice. Dalších 51 útoků měli podle Ukrajiny podniknout Rusové na přístupových cestách do Pokrovsku.

Pokud skutečně Kurachove dobyli, upevnili tím své pozice na jihu Doněcké oblasti mezi již dříve dobytým Vuhledarem a Pokrovskem. Ruské jednotky tak zlepšily své postavení jižně a jihozápadně od Pokrovsku – hlavního cíle jejich podzimní ofenzívy.

Institut pro studium války (ISW) ve zprávě hodnotí, že ruské jednotky se snaží Pokrovsk obklíčit, aby na něj mohly útočit ze všech směrů. Zaměřují se proto i na vesnice v okolí, které často slouží jako zásobovací trasy do Pokrovsku. Jejich dobytím si připravují půdu pro obchvat ukrajinského města.

Ruské síly postupují v řadě míst Doněcké oblasti, upozornili analytici projektu DeepState. Postoupily podle nich v Torecku, Peščanech, u Vozdviženky, Baranivky, Solone, Slovjanky, Petropavlivky, Novojelyzavetivky a Kurachove.

Analytici potvrdili dobytí téměř celé Kurachove, čímž však naznačili, že tam obránci nepříteli stále částečně vzdorují. Přesto hodnotí, že to Rusům pomohlo postupovat stále na západ. Co se Torecku týče, tvrdé boje rozdělily město ve dví.

Nepřítel před Pokrovskem

Ruské jednotky obsadily nejméně 71 procent Torecku, potvrzují podle serveru The New Voice of Ukraine geolokalizované záběry. Směrem na město spustily ofenzívu v červenci 2024 s cílem omezit ukrajinské schopnosti ostřelovat jejich pozice ve směru Časiv Jar a Pokrovsk.

Zdá se, že Rusové změnili taktiku a útočí v četách o 20 vojácích z různých směrů. Dříve posílali do útoku skupiny jen o pěti mužích. Jde o záměr zintenzivnit nápor na obránce.

ISW očekává, že ruské síly využijí dobytí severozápadní části Torecku k postupu dále na západ ke Kosťantynivce – klíčovém obrannému bodu v Doněcké oblasti. Podle analytiků také mohou zesílit útočné operace severozápadně od Torecku a jižně od Časiv Jaru a srovnat tak frontovou linii.

Rusové už jsou necelé tři kilometry od Pokrovsku, což se projevuje také intenzivnějším ostřelováním. Ve městě zůstává 7 200 lidí. Evakuace pokračuje, ale řada obyvatel odmítá i přes sílící ruskou hrozbu opustit svůj domov.

Na Ukrajinu proudí americká pomoc schválená dosluhujícím americkým prezidentem Joem Bidenem. Je otázkou, zda dokáže ruský postup alespoň zpomalit. Okupanti zatím nezískali žádná strategicky významná území, to se však může velmi rychle změnit a Putin si to dobře uvědomuje.

Podmínky na bojišti nyní hrají ve prospěch okupantů i přes jejich obrovské ztráty na bojišti. S tím souvisí i fakt, že Kurská oblast není pro Moskvu příliš důležitá. Jenom od pondělí tam navíc demotivovaní Ukrajinci ztratili zhruba 12 procent území, napsal deník Forum 24.

Ukrajinci v Kurské oblasti nedávno překvapili protiútokem a předpokládá se, že jeho cílem bylo ulevit frontě ve směru na Pokrovsk. Bez výsledku.

Děje se tak před návratem Trumpa do Bílého domu. Nový americký prezident bude chtít válku na Ukrajině ukončit co nejrychleji. Jenomže se zdá, že zatímco Ukrajina mu jde na ruku a prezident Volodymyr Zelenskyj projevuje zájem o příměří, Putin touží po ruském vítězství a od Trumpa příjme jen podmínky výhodné pro Rusko.

Putin dohodu nechce

Ukrajina ztrácí Kurskou oblast a její přítomnost na ruském území je podle vojenských expertů prakticky bezvýznamná. Shodují se však, že kdyby Rusko dobylo Pokrovsk, mělo by při rozhovorech o příměří obrovskou výhodu a větší šanci vyjednat podmínky výhodné pro sebe spíše než pro Ukrajinu a zbytek Evropy.

Také Ukrajinci se snaží před nástupem Trumpa dosáhnout co největších válečných úspěchů. Je ovšem otázkou, zda to bude mít nějaký smysl. Pochybnosti o úspěšných rozhovorech o příměří vzbuzují vyjádření předních ruských představitelů z posledních týdnů, která naznačují, že Kreml ve skutečnosti není ochoten jednat o příměří, pokud nebude uzavřena dohoda v jeho prospěch.

Putin se nechal v květnu slyšet, že je ochoten skončit válku na Ukrajině, ale pouze za předpokladu, že budou respektovány současné linie bojů. Tehdy o tom napsala agentura Reuters.

Anonymní zdroje z blízkého okolí ruského prezidenta také uvedly, že si postěžoval malé skupince poradců na snahy Západu brzdit jednání a rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nejednat o míru, dokud je Putin u moci.

Koncem loňského roku už ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Rusko neukončí válečné aktivity, dokud nenaplní všechny své vytyčené cíle. Informovala o tom agentura Anadolu Ajansi. Zopakoval, že Moskva usiluje o zamezení vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO) a stažení jejích vojsk ze všech okupovaných oblastí.

Peskov přitom zopakoval Putinova slova – tedy že žádná jednání o konci války neprobíhají, protože ukrajinská strana jednat odmítá.

„Prezident Putin opakovaně prohlásil, že Rusko je otevřené jednání o Ukrajině a vítá mírové iniciativy pocházející především ze zemí globálního jihu, našich partnerů BRICS,“ uvedl Peskov. „Zde je důležité, že je to Ukrajina, která odmítla a nadále odmítá jednat,“ zopakoval mluvčí Kremlu.

Válka se může protáhnout

Rusko není spokojeno s mírovými návrhy Trumpova týmu, sdělil podle deníku Echo24 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Vadí mu konkrétně odložení členství Ukrajiny v NATO o 20 let a přítomnost zahraničního kontingentu v zemi.

Moskva si nepřeje, aby kdy byla Ukrajina členem NATO. Požaduje její neutrální status a demilitarizaci. Může mít armádu, ale slabou. Kreml sice souhlasí s tím, že by západní spojenci mohli Ukrajinu vyzbrojovat, prakticky by však zůstala bezmocná.

Rusko rovněž hovoří o nutnosti splnit cíle „speciální vojenské operace“ na Ukrajině zrovna v době rychlého postupu hlavně v Doněcké oblasti. Její dobytí je v současnosti jeho hlavním válečným cílem.

Trump nedávno přiznal, že situace je komplikovanější, než se zdálo. Generál Keith Kellogg, jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, prezidentův slib ukončit válku do 24 hodin mírnil s tím, že se tak stane do sta dnů, napsal server The Kyiv Independent.

Experti se shodují, že pokud Rusko odmítne vyjednávat, Trump může Ukrajinu masivně vyzbrojit nebo může pohrozit zapojením americké armády. Nakonec se tak může válka během Trumpovy vlády ještě protáhnout.

Kreml touží po krvi  

Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze na základě informací z okruhu ruské armády a bezpečnostních služeb upozornil, že Moskva o žádné mírové rozhovory s Kyjevem ve skutečnosti zájem nemá. Naopak chce boje ještě zintenzivnit bez ohledu na své obrovské ztráty lidské síly i techniky.

„Ruská armádní a bezpečnostní elita, stejně jako Putin sám, nemá zájem o vyjednávání a o mírové řešení války v blízké budoucnosti,“ napsal ISW. Také analytici institutu se domnívají, že Putin chce vyjednávat pouze za podmínek diktovaných Ruskem, aby mohl z války unavené veřejnosti nabídnout „obrovské vítězství“.

ISW navíc odhaduje, že Putin v budoucnu přistoupí k další mobilizaci nehledě na její nepopularitu a demografickou katastrofu na obzoru.

Putin hodlá zintenzivnit boje, k nelibosti ruských elit. Některé velké ruské podniky podle serveru Forum 24 vyjadřují nespokojenost s vysokou klíčovou úrokovou sazbou, kterou centrální banka stanovila uprostřed dopadů sankcí na ruskou ekonomiku.

Některé ruské elity dokonce s nadějí vzhlížejí k Trumpovi. Ve skutečnosti však očekávaly, že válka skončí už loni. Někteří se dokonce domnívají, že Putinovy cíle jsou nesplnitelné a že válčení se mu jednoduše zalíbilo. Podle serveru Novinky se tak měli vyjádřit dva poslanci Státní dumy, jeden senátor a dva zdroje blízké ruskému vůdci.

Sesadí Putina nespokojení oligarchové? Experti se shodují, že dnes nemají na ruského prezidenta takový vliv. Palácový převrat by mohli „režírovat“ představitelé armády a tajných služeb. Již v březnu 2022 ruský ochránce lidských práv Vladimir Osečkin tvrdil, že v řadách ruských tajných služeb roste nespokojenost kvůli tvrdým západním sankcím. Od té doby však k ničemu takovému nedošlo.

Reklama

Doporučujeme

Rusko ohlásilo zničení 77 ukrajinských dronů, o škodách neinformovalo

Ruská protivzdušná obrana během noci na dnešek zachytila a zničila 77 ukrajinských dronů. Na síti Telegram to napsalo ruské ministerstvo obrany, které se o možných škodách či obětech nezmiňuje. Ukrajinské letectvo následně oznámilo, že Ukrajina v noci čelila útoku 99 ruských dronů a jedné balistické rakety.

Zelenskyj se chce brzy setkat s Trumpem, který se snaží dojednat mír s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v brzké době setkat s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Dnes to napsal na síti X s tím, že do konce roku lze rozhodnout o mnoha věcech. Trumpův tým vyjednavačů se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Všechny tři strany v posledních dnech informují o konstruktivních jednáních, jak míru dosáhnout, průlom v rozhovorech ale dosud nenastal.

Ruské útoky na jih Ukrajiny podle Kyjeva poškodily loď pod slovenskou vlajkou

Noční ruské údery na přístavy v jihoukrajinské Oděské oblasti poškodily lodě plující pod vlajkou Slovenska a Palau. Na síti Telegramu to dnes bez upřesnění škod napsal ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Uvedl rovněž, že podobné útoky na sousední Mykolajivskou oblast poničily plavidlo pod vlajkou Libérie. Poznamenal, že záchranáři hasí požáry na místech útoků.

Policie v Istanbulu zatkla 115 lidí podezřelých z plánování teroristických útoků

Policie v Istanbulu zatkla 115 lidí podezřelých z členství v teroristické organizaci Islámský stát (IS). Podle prokuratury plánovali teroristické útoky v Turecku během vánočních a novoročních svátků, informovala dnes agentura Anadolu.

Putin zaslal Trumpovi přání k Vánocům, telefonát se nechystá, uvedl Kreml

Ruský prezident Vladimir Putin zaslal svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi přání k vánočním svátkům, uvedl dnes podle tiskových agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Telefonát mezi oběma státníky dnes nicméně není v plánu, dodal. Reakce Bílého domu není k dispozici.

Dva čeští občané ve středu zemřeli poblíž Kilimandžára po nehodě vrtulníku

Dva čeští občané ve středu zemřeli poblíž Kilimandžára. Informaci místních médií potvrdil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.

Diddy žádá soud o okamžité propuštění

Sean „Diddy“ Combs podal odvolání a chce, aby ho soud okamžitě propustil z vězení. Zároveň žádá zrušení verdiktu nebo nové rozhodnutí o trestu v kauze dvou skutků souvisejících s převozem za účelem prostituce.

Papež vyzval k dialogu o míru na Ukrajině a k zastavení dalších válek ve světě

Papež Lev XIV. dnes v tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný téměř čtyřletou válkou a apeloval na zúčastěné strany konfliktu, aby s podporou mezinárodního společenství našly odvahu k přímému a vzájemně se respektujícímu dialogu. Papež vyzval též k míru v dalších ozbrojených konfliktech ve světě a k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami.

Tim Cook vsadil na Nike nákupem za téměř 3 miliony dolarů

Šéf Applu Tim Cook nakoupil 50 tisíc akcií Nike v době, kdy se titul držel poblíž několikaměsíčních minim. Po zveřejnění nákupu akcie Nike posílily a pozornost se stočila i k dalšímu insiderovi, který přikoupil.

Rusko hlásí sestřelení 141 ukrajinských dronů, v Oděse ruský útok zabil člověka

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruská protivzdušná obrana přes noc zneškodnila 141 ukrajinských dronů, zejména poblíž hranic. Několik dronů sestřelila ale i nad Moskvou, uvedl její starosta Sergej Sobjanin. Kvůli útokům ruských dronů byl v noci vyhlášen poplach na řadě míst Ukrajiny včetně metropole Kyjeva, jeden člověk zemřel podle místních úřadů při dalším ruském útoku na přístav Oděsa, informoval ruskojazyčný web stanice BBC.

Severní Korea ukázala nové snímky údajně první jaderné ponorky

Severní Korea zveřejnila nové fotografie plavidla, které označuje za svou první ponorku s jaderným pohonem. Kim Čong-un si ji prohlédl v hale, kde ponorka ještě stojí na výrobní lince. Současně ostře kritizoval plány Jižní Koreje získat stejnou technologii se souhlasem Spojených států.

Při výbuchu v mešitě na severu Nigérie zemřelo nejméně pět lidí

Při středečním výbuchu v mešitě na severovýchodě Nigérie zemřelo nejméně pět lidí a dalších 35 utrpělo zranění. Podle policie šlo o teroristický útok, k němuž se zatím nikdo nepřihlásil, úřady ale podezírají islamistické skupiny.

K útoku na francouzskou poštu se přihlásila proruská hackerská skupina

Ke kybernetickému útoku na francouzskou poštu La Poste a její bankovní dům La Banque Postale, který v pondělí zastavil či omezil některé jejich služby, se přihlásila proruská hackerská skupina NoName057(16). Podle agentury AP to dnes uvedla francouzská prokuratura s tím, že vyšetřování převzala francouzská rozvědka DGSI.

Izrael oznámil, že zabil v Gaze finančníka Hamásu Abdal Haje Zakúta

Izraelská armáda dnes oznámila, že při útoku 13. prosince zabila v Pásmu Gazy významného člena teroristického hnutí Hamás Abdal Haje Zakúta, zodpovědného za finanční operace. Napsala to agentura AFP s tím, že Zakút zahynul při stejném úderu, při kterém armáda zabila druhého nejvýše postaveného velitele Hamásu Ráida Saada.

Thajští a kambodžští zástupci se setkali na hranicích, aby projednali příměří

Thajští a kambodžští zástupci se dnes setkali v thajské provincii Čantaburi, aby projednali obnovení příměří na sporných hranicích. Informovala o tom agentura AFP, která se odvolává na kambodžské představitele. Rozhovory by měly trvat čtyři dny. Po obnovení přeshraničních bojů na začátku prosince už zahynulo přes 40 lidí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama