menu

18 C
Czech
Úterý 3. června 2025

Izraelská palba na dav v humanitárním centru zabila Palestince a 48 jich zranila

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. S odvoláním na tamější úřady to dnes napsala agentura AP. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) pro Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu dříve informoval o nejméně 47 zraněných Palestincích, z nichž většina utrpěla zranění při izraelské palbě.

Rusko hlásí dobytí tří ukrajinských vesnic včetně jedné v Charkovské oblasti

Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu oznámilo dobytí dalších tří ukrajinských vesnic: obce Strojivka v Charkovské oblasti a vsí Ševčenko Perše a Hnativka v Doněcké oblasti. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze ihned nezávisle ověřit, Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko podle serveru The Kyiv Independent uvedl, že Rusko soustředilo ve své Kurské oblasti dostatek vojáků, aby mohlo potenciálně zahájit útok na ukrajinskou Sumskou oblast, která se zmíněným ruským regionem sousedí.

Čína přejmenovala stovky vesnic a měst. Chce vymazat ujgurskou kulturu, míní HRW

Reklama

Musk se objevil v Oválné pracovně s monoklem, čelí obvinění z užívání drog

Miliardář Elon Musk se na tiskové konferenci v Oválné pracovně k příležitosti svého odchodu z ministerstva pro vládní efektivitu (DOGE) ukázal s monoklem v koutku pravého oka. Ránu mu měl dát jeho pětiletý syn, když si hráli. Ve stejný den se objevila zpráva o Muskově užívání tvrdých drog.

Čína změnila názvy stovek vesnic a měst v oblasti Sin-ťiang, čímž se snaží vymazat ujgurskou muslimskou kulturu. O zprávě organizace Human Rights Watch (HRW) informuje BBC, The Guardian a další servery.

Podle zprávy této skupiny byly v letech 2009 až 2023 v Sin-ťiangu nahrazeny stovky vesnic s názvy souvisejícími s náboženstvím, historií nebo kulturou Ujgurů. Podle výzkumu, který vychází z údajů zveřejněných samotnou Čínou, z názvů míst mizí slova jako „sultán“ a „svatyně“ – nahrazují je výrazy jako „harmonie“ a „štěstí“.

Čínské úřady mění stovky názvů vesnic v Sin-ťiangu z těch, které mají pro Ujgury bohatý význam, na ty, které odrážejí vládní propagandu,“ uvedla Maya Wang, úřadující ředitelka organizace Human Rights Watch pro Čínu. „Tyto změny názvů se zdají být součástí snahy čínské vlády vymazat kulturní a náboženské projevy Ujgurů,“ dodala.

Podobně mluví Rayhan Asat, ujgurský právník zabývající se lidskými právy. „Tyto změny jsou součástí cíle Pekingu zcela vymýtit ujgurskou kulturu a lid a vytvořit systém apartheidu,“ řekl pro The Guardian. „Státem nařízená politika vymazávání a nahrazování měla za cíl oddělit Ujgury od naší historie, kultury a civilizace,“ dodal.

BBC se kvůli těmto tvrzením obrátila na čínské velvyslanectví v Londýně.

Násilná asimilace

Čínské úřady v posledních letech radikálně přetvářejí společnost v Sin-ťiangu ve snaze asimilovat tamní menšinové ujgurské obyvatelstvo do hlavního proudu čínské kultury.

Výzkumníci z HRW a norské organizace Uyghur Hjelp studovali názvy vesnic v Sin-ťiangu z internetových stránek čínského Národního statistického úřadu za období 14 let. Zjistili, že během této doby došlo ke změně názvů 3 600 z 25 000 vesnic v Sin-ťiangu.
Podle HRW se většina těchto změn názvů „jeví jako všední“. Přibližně pětina, tedy 630 změn, však odstraňuje odkazy na ujgurské náboženství, kulturu nebo historii.

Slova, která mají pro ujgurské obyvatelstvo Číny velký význam – včetně hoja, titulu pro súfijského náboženského učitele, a politických nebo čestných titulů, jako jsou sultán a beg – byla nahrazena slovy, která podle HRW odrážejí „nedávnou ideologii čínské komunistické strany“, včetně „harmonie“ a „štěstí“.

V jednom z příkladů, na které zpráva upozorňuje, byla v roce 2018 přejmenována vesnice Aq Meschit („bílá mešita“) v okrese Akto na jihozápadě Sin-ťiangu na vesnici Unity.

Čína obvinění odmítá

Stále více důkazů poukazuje na systematické porušování lidských práv ujgurského muslimského obyvatelstva v zemi. Peking tato obvinění odmítá.

Většina ujgurských muslimů v Číně žije na severozápadě země, v oblastech jako Sin-ťiang, Čching-chaj, Kan-su a Ning-sia. V Číně žije zhruba 20 milionů muslimů. Ačkoli je Čína oficiálně ateistickou zemí, úřady prohlašují, že jsou tolerantní k náboženské svobodě. Pozorovatelé však tvrdí, že v posledních letech jsou svědky potlačování organizovaného náboženství v celé zemi.

Podle HRW se zdá, že přejmenovávání vesnic a měst sice pokračuje. Většina názvů míst byla však změněna v letech 2017 až 2019. Skupina tvrdí, že se to shoduje s eskalací nepřátelských akcí proti ujgurskému obyvatelstvu v Sin-ťiangu.

Čína v minulosti využívala hrozbu „násilného terorismu, radikalizace a separatismu“ k ospravedlnění masového zadržování Ujgurů.

Výzkum navazuje na zprávu zveřejněnou v loňském roce. HRW v ní obvinila čínský stát ze zavírání, ničení a přejmenovávání mešit ve snaze omezit praktikování islámu v Číně.


Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Clint Eastwood chce v 95 letech dál točit: Buďte originální, vzkázal Hollywoodu

Clint Eastwood se i v 95 letech drží v pracovním tempu a do důchodu se rozhodně nechystá. Legendární herec a režisér, který stojí za oscarovými snímky Nesmiřitelní nebo Million Dollar Baby, v nedávném rozhovoru otevřeně zkritizoval současný trend Hollywoodu. Nedostatek originality a přílišnou orientaci na remaky a franšízy.

Litvínov má nového gólmana. Po Zajíčkovi přichází Čajan

Hokejový Litvínov našel náhradu za Šimona Zajíčka, který podepsal smlouvu v NHL s Bostonem. Do brankoviště Vervy přichází třiadvacetiletý Pavel Čajan. Klub zároveň prodloužil smlouvu s Adamem Kubíkem, třetím mužem v hierarchii zůstává Matej Tomek.

Britská vláda chce pořídit 12 nových ponorek s jaderným pohonem

Britská vláda chce pořídit 12 nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Kabinet premiéra Keira Starmera to uvedl v noci na dnešek v prohlášení. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na 15 miliard liber (asi 443 miliard korun).

Írán připravuje negativní odpověď na americký návrh jaderné dohody

Írán připravuje negativní odpověď na americký návrh jaderné dohody, sdělil dnes agentuře Reuters vysoce postavený íránský diplomat. Odpověď Teheránu je podle něj možné považovat za odmítnutí "zcela jednostranného" návrhu. Na uzavření dohody naléhá americký prezident Donald Trump, který opakovaně zdůraznil, že Íránu nedovolí získat jaderné zbraně, a hrozí vojenskou akcí.
Reklama

DOPORUČUJEME

Britská vláda chce pořídit 12 nových ponorek s jaderným pohonem

Britská vláda chce pořídit 12 nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Kabinet premiéra Keira Starmera to uvedl v noci na dnešek v prohlášení. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na 15 miliard liber (asi 443 miliard korun).

Írán připravuje negativní odpověď na americký návrh jaderné dohody

Írán připravuje negativní odpověď na americký návrh jaderné dohody, sdělil dnes agentuře Reuters vysoce postavený íránský diplomat. Odpověď Teheránu je podle něj možné považovat za odmítnutí "zcela jednostranného" návrhu. Na uzavření dohody naléhá americký prezident Donald Trump, který opakovaně zdůraznil, že Íránu nedovolí získat jaderné zbraně, a hrozí vojenskou akcí.

Z Itálie míří do Gazy humanitární loď, je na ní i aktivistka Greta Thunberg

Z italské Katánie vyplula v neděli humanitární loď s potravinami a další pomocí pro Pásmo Gazy, kterou organizuje mezinárodní nevládní hnutí Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC). Informovala o tom dnes agentura AP. Na palubě plachetnice Madleen je i švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg či francouzská europoslankyně Rima Hasan a cílem akce je také upozornit na humanitární krizi v Gaze.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Clint Eastwood chce v 95 letech dál točit: Buďte originální, vzkázal Hollywoodu

Clint Eastwood se i v 95 letech drží v pracovním tempu a do důchodu se rozhodně nechystá. Legendární herec a režisér, který stojí za oscarovými snímky Nesmiřitelní nebo Million Dollar Baby, v nedávném rozhovoru otevřeně zkritizoval současný trend Hollywoodu. Nedostatek originality a přílišnou orientaci na remaky a franšízy.

Litvínov má nového gólmana. Po Zajíčkovi přichází Čajan

Hokejový Litvínov našel náhradu za Šimona Zajíčka, který podepsal smlouvu v NHL s Bostonem. Do brankoviště Vervy přichází třiadvacetiletý Pavel Čajan. Klub zároveň prodloužil smlouvu s Adamem Kubíkem, třetím mužem v hierarchii zůstává Matej Tomek.

Britská vláda chce pořídit 12 nových ponorek s jaderným pohonem

Britská vláda chce pořídit 12 nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Kabinet premiéra Keira Starmera to uvedl v noci na dnešek v prohlášení. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na 15 miliard liber (asi 443 miliard korun).

Írán připravuje negativní odpověď na americký návrh jaderné dohody

Írán připravuje negativní odpověď na americký návrh jaderné dohody, sdělil dnes agentuře Reuters vysoce postavený íránský diplomat. Odpověď Teheránu je podle něj možné považovat za odmítnutí "zcela jednostranného" návrhu. Na uzavření dohody naléhá americký prezident Donald Trump, který opakovaně zdůraznil, že Íránu nedovolí získat jaderné zbraně, a hrozí vojenskou akcí.

V Istanbulu začalo druhé kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů

Ruští a ukrajinští představitelé zahájili v tureckém Istanbulu druhé kolo přímých rozhovorů o klidu zbraní, informovaly agentury s odvoláním na diplomatické zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který byl začátku diskuse přítomen, doufá, že rozhovory umožní sblížit rozdíly v postojích obou bojujících stran, uvedla agentura Reuters. Očekává se, že obě strany předloží své představy o tom, jak by mělo vypadat úplné příměří a dlouhodobější cesta k míru. Situace je napjatá kvůli tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že by se USA mohly vzdát své role zprostředkovatele, pokud nedojde k pokroku, dodal Reuters. Jednání, která se konají v honosném istanbulském paláci Çiragan, měla původně začít v 10:00 místního času (12:00 SELČ); začátek rozhovorů se ale z dosud neznámých příčin opozdil. Zatím se neobjevily žádné známky, že by se obě strany přiblížily k dohodě poté, co o víkendu pokračovalo Rusko i Ukrajina v sérii vzájemných útoků a Kyjevu se podařilo při nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničit nejméně 13 letadel, napsala agentura Reuters. Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požaduje úplné a bezpodmínečné příměří, propuštění zajatců a návrat ukrajinských dětí unesených Ruskem. V zájmu trvalého míru a bezpečnosti je nutné uspořádat schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, míní také ukrajinský prezident. Rusko své požadavky před setkáním s Ukrajinci nezveřejnilo, ačkoliv na to Kyjev naléhal. V minulosti Moskva hovořila například o tom, že Ukrajina se nesmí stát členem Severoatlantické aliance. Rusko má podle pozorovatelů také zájem o ukrajinské regiony, jejichž části nyní ruské síly okupují, a které Moskva v rozporu s mezinárodním právem označuje za území Ruské federace. První kolo přímých rusko-ukrajinských rozhovorů se v Istanbulu uskutečnilo 16. května a znepřátelené země na něm shodly jedině na výměně po tisíci válečných zajatcích z každé strany.

Z Itálie míří do Gazy humanitární loď, je na ní i aktivistka Greta Thunberg

Z italské Katánie vyplula v neděli humanitární loď s potravinami a další pomocí pro Pásmo Gazy, kterou organizuje mezinárodní nevládní hnutí Koalice flotily svobody (Freedom Flotilla Coalition, FFC). Informovala o tom dnes agentura AP. Na palubě plachetnice Madleen je i švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg či francouzská europoslankyně Rima Hasan a cílem akce je také upozornit na humanitární krizi v Gaze.

Jižní Korea bude volit prezidenta po krizi způsobené vyhlášením stanného práva

Jihokorejští prezidentští kandidáti dnes využili posledních hodin ke kampani před volbami. Křižovali zemi a slibovali voličům, že oživí churavějící ekonomiku a zažehnají měsíce zmatků způsobených pokusem bývalého prezidenta Jun Sok-jola vyhlásit stanné právo, napsala agentura Reuters.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás