Čína dokončila dvoudenní vojenské cvičení kolem Tchaj-wanu, během kterého simulovala útoky s bombardéry a cvičila nalodění. Tchaj-wan cvičení odsoudil a označil ho za provokaci.
Cvičení, které probíhalo ve čtvrtek a pátek, skončilo podle čínské státní televize CCTV v pátek pozdě večer. Manévry začaly krátce po nástupu nového tchajwanského prezidenta Laj Čching-teho, kterého Peking označuje za separatistu. Laj ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan zastrašovat a respektovala jeho volbu svobody a demokracie.
China ends two days of military drills, encircling its neighbour Taiwan, which it calls a test of its ability to seize the self-ruled island pic.twitter.com/RJXAOz7iq5
— TRT World Now (@TRTWorldNow) May 25, 2024
Mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchien obvinil Laje z usilování o nezávislost a varoval, že jeho činy tlačí obyvatele Tchaj-wanu do nebezpečí války. „Zahrává si s ohněm,“ prohlásil podle deníku Barron’s Wu.
Kancelář tchajwanského prezidenta označila čínské vojenské cvičení za provokaci ohrožující mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu. Podle jejího prohlášení jde o jasnou provokaci vůči mezinárodnímu řádu, což vyvolává silné znepokojení a odsudek mezinárodního společenství.
Tchajwanské ministerstvo obrany v pátek uvedlo, že čínská letadla překročila „střední linii“ Tchajwanského průlivu. Celkem bylo detekováno 62 čínských bojových letadel a 27 plavidel čínského námořnictva. CCTV informovala, že součástí cvičení byly simulované raketové údery a vyslání stíhaček s ostrými střelami a bombardérů.
Spojené státy vyzvaly Čínu k umírněnosti a varovaly před narušením míru a stability v regionu. Čína považuje Tchaj-wan za svou provincii a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti, přestože Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle s vlastní vládou a demokratickým zřízením.
