Reklama
3.9 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávyJižní Korea eviduje rekordní počet ruských žadatelů o azyl

Jižní Korea eviduje rekordní počet ruských žadatelů o azyl

Jižní Korea zažívá boom žadatelů o azyl z Ruska, a to navzdory velice přísným přistěhovaleckým a azylovým zákonům. Přestože tam za posledních dvacet let uspěla asi jen třetina žadatelů, prchajících Rusů do země podle jihokorejských úřadů dál přibývá. Informují o tom CNN a Business Insider.

Minulý rok požádalo v Jižní Koreji o azyl rekordní množství Rusů. Žádost tam minulý rok podalo 5750 ruských občanů. To je pětkrát více než rok předtím, kdy jich bylo 1038, uvedla s odkazem na jihokorejské úřady americká televize CNN.

Množství žadatelů o azyl v Jižní Koreji z loňského roku také převyšuje jejich celkový počet z let 1994 až 2019. Jak upozornil server Business Insider – tohle číslo zaznamenaných žádostí téměř odpovídá jejich četnosti v posledních 26 letech.

Jižní Korea loni zaznamenala celkově nejvíce žádostí o azyl za posledních nejméně osm let, upozornila tamní migrační služba, jež spadá pod ministerstvo spravedlnosti. Celkem tam žádost podalo 18 838 lidí, z čehož nejpočetnější skupinu zastupovali Rusové.

Následovali žadatelé z Kazachstánu (2094), Číny (1282), Malajsie (1205), Indie (1189), Mongolska (836) a Turecka (564). Tento trend pokračuje i letošní rok. Jenom v lednu podalo žádost o azyl 376 Rusů, což je opět nejvíce.

Prchají před válkou

Nejčastějšími důvody k útěku do Jižní Koreji jsou pronásledování ze strany ruských úřadů za náboženské vyznání nebo politické postoje. Mezi další důvody patří diskriminace za příslušnost k určité sociální skupině, rase nebo národnosti.

Ruští muži navíc prchají před válkou na Ukrajině – respektive před hrozbou mobilizace. Tu ruský prezident Vladimir Putin poprvé vyhlásil v září 2022. Povoláno bylo 300 tisíc mužů. Tohle nařízení spustilo migrační vlnu Rusů snažících se vyhnout odvodům.

Podle nedávné zprávy týdeníku The Economist opustil zemi kvůli hrozbě odvodů do armády až jeden milion Rusů. Jižní Korea má ovšem velmi přísné přistěhovalecké zákony týkající se i žadatelů o azyl, vysvětluje dále web CNN.

Od roku 1994 do roku loňského tam podalo žádost celkem 103 760 osob. Uspělo jen 4052 z nich, což odpovídá úspěšnosti ve výši 3,9 procenta. V roce 2022 uvízlo na pět měsíců na letišti Inčchon nedaleko Soulu pět ruských mužů kvůli zamítnutí jejich žádosti.

Reklama

Doporučujeme

Zelenskyj se v saúdskoarabské Džiddě setkal s korunním princem bin Salmánem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při své návštěvě Saúdské Arábie, kterou zahájil ve čtvrtek, setkal s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Oba státníci na schůzce v rudomořském přístavním městě Džidda jednali o eskalaci konfliktu v blízkovýchodním regionu a o "ukrajinské krizi", uvedla v noci na dnešek podle Reuters saúdskoarabská státní tisková agentura.

Soudila se s otcem o to, aby mohla podstoupit eutanazii. Soud španělské dívce vyhověl

Případ mladé ženy z Barcelony vyvolal silnou celospolečenskou debatu o právu na důstojnou smrt. Dlouhý soudní spor s vlastním otcem ukázal, jak složité může být uplatnění eutanazie v praxi, i když ji zákon umožňuje.

Húsíové varovali, že jsou připraveni vstoupit do války v regionu

Vůdce jemenských húsíjských povstalců Abdul Malik Húsí varoval, že jeho hnutí je připraveno zapojit se do nynější regionální války, píše agentura AFP. Íránem podporovaní Húsíové, kteří ovládají severní část Jemenu, v průběhu poslední války v Pásmu Gazy pravidelně útočili pomocí dronů a střel na obchodní plavidla v Rudém moři, čímž se snažili destabilizovat globální obchod.

Válka v Íránu urychluje posun k obnovitelným zdrojům

Válka v Íránu otřásla globální energetikou. Výpadky dodávek přes Hormuz a růst cen ukázaly, jak křehký je svět závislý na ropě a plynu. Státy teď hledají jistotu jinde. Stále častěji ji vidí v domácích obnovitelných zdrojích.

Trump odložil útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní

Americký prezident Donald Trump dnes na sociální síti Truth Social napsal, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama