Reklama
12.2 C
Czech
Úterý 10. března 2026
Věda a TechnikaJak drony mění moderní válku

Jak drony mění moderní válku

V předchozích válečných konfliktech bylo použití vojenských bezpilotních letounů obvykle jednostranné. Drony se používaly většinou v protiteroristických kampaních a operacích v prostředí, kde měla strana, která je vlastnila, minimálně vzdušnou převahu a obvykle vzdušnou nadvládu. Všechno se mění.

V dřívějších válkách obvykle „druhá strana“ neměla žádné letectvo a disponovala minimální protiletadlovou kapacitou. Nyní se bojuje na obloze, kde kromě stíhacích letounů a útočných vrtulníků existuje velké množství přenosných systémů protivzdušné obrany (MANPADS). Dále pozemní systémy protivzdušné obrany (GBADS) a další zbraně, které mohou být namířeny k obloze se smrtícím účinkem. To vše v různém stupni radarové zjistitelnosti.

Ruská invaze na Ukrajinu přinesla velké množství komerčních „hotových“ dronů, které se používají v řadě rolí, včetně průzkumných a útočných. Inovace těchto strojů umožnily shazovat na ruské jednotky improvizované bomby a granáty. Pozorovací schopnosti zatím znamenaly, že jednotky mohou sledovat protivníka v rozsahu, s jakým se před konfliktem nepočítalo. Jsou levné a snadno se vyrábějí, přičemž jejich výhodou je minimální výcvik před nasazením do akce.

Kronštadt Orion

Orion je ruský bezpilotní letoun nové generace se střední výškou letu a dlouhou vytrvalostí (MALE), který se používá pro zpravodajské, sledovací a průzkumné operace. Systémy byly vyrobeny společností Kronštadt Group s pomocí zvenčí. Zejména z Izraele, nicméně během ruské intervence v Sýrii došlo pouze k omezenému nasazení těchto zbraní, většina útoků byla provedena konvenčními údernými letouny.

Na Ukrajině se bezpilotní letouny používají jak ke sledování, tak k útokům na pozemní cíle. I když jsou využívány jednotlivě, škody způsobené pozemním operacím jsou nesporně vážné. Spojení dohledu bezpilotních letounů s dělostřeleckými a raketovými jednotkami má na bojiště ještě výraznější dopad. Útočné drony vyřadily všechny typy vojenské techniky s obzvláště nepříznivým výsledkem pro vojáky na frontové linii. Údery se totiž mohou zaměřit na jednotlivé cíle, přičemž obětí se stává sám voják.

Použití dronů na Ukrajině

Existuje samozřejmě limit pro množství munice nesené na typech používaných na Ukrajině. Lze však spekulovat, že použití těchto bezpilotních letounů má doplnit tenčící se zásoby ruských řízených střel. Omezené množství úderů prováděných jednotkami ruských vzdušně-kosmických sil by mohlo být způsobeno také opatrností vůči ukrajinským schopnostem protivzdušné obrany. A také skutečností, že stále větší počet těchto dronů je sestřelován. A ačkoli přesné a manévrovatelné kamikaze drony dodávané Íránem, byly použity k útokům na ukrajinskou infrastrukturu a občas zasáhly i zjevně civilní cíle, nepředstavují v této válce ten tolik očekávaný „gamechanger“. Je tomu tak proto, že jich bylo sestřeleno překvapivé množství, přičemž měly jen omezený úspěch při potlačování ukrajinské obrany.

Při sestřelování některých typů těchto dronů přitom pro ukrajinské obránce existují velmi reálné problémy. Velkou výzvou je například už jen detekce. Rozměry se značně liší, od poměrně malých, velikosti středně velkého ptáka, až po ty, které mají rozpětí křídel malého letadla. Některé konstrukce jsou tedy pro radar samozřejmě hůře zjistitelné než jiné.

Je zřejmé, že je zapotřebí zlepšit radary protivzdušné obrany, ale možnosti mohou nabídnout i jiné způsoby detekce, jako je například infračervené záření a akustika. Je možné, že bude třeba vynalézt nový systém detekce dronů. Ten doplní stávající možnosti, než bude možné bezpilotní letouny ničit ve větším počtu. Stále nám přitom v hlubších analýzách tohoto typu brání nedostatek spolehlivých údajů z Ukrajiny. Videozáznamy na sociálních sítích často ukazují úspěchy dronů, ale nejsou řádným ukazatelem toho, co bylo zničeno.

Detekce dronů, vojenská výzva pro 21. století

Radar jako takový je schopen detekovat velké drony, pokud nelétají obzvláště nízko a oblast, ve které operují, nebyla zasažena prostředky pro potlačování systémů ochrany vzdušného prostoru a rušením signálu. Nejproblematičtější jsou menší, pomalejší a levné drony. Hodně se hovořilo o tom, že je nerozumné používat k boji s nimi drahé MANPADS. Například použití Stingeru za 100 000 dolarů k sestřelení komerčně dostupného dronu za 80 dolarů nedává smysl. A přesto je třeba vzít v úvahu i další okolnosti, důležité zejména pro vojáky, kteří bojují na zemi, osádku tanku, obsluhu děla nebo pěší družstvo v zákopu.

Včasné odhalení je klíčem ke každé hrozbě, ale to může být u cíle velikosti malého dronu obtížné. Takže pokud víte, že nebudete včas varováni, je nezbytné se ujistit, že jste vybaveni tak, abyste se s touto hrozbou dokázali sami vypořádat. Na frontě by to znamenalo těžké kulomety, jak vozidlové, tak pozemní, nevyhnutelně MANPADS a případně ramenní protitankové zbraně s různými zaměřovači, granáty se submunicí apod.

V této souvislosti je dobré připomenout český příspěvek (financovaný z Nizozemska) v podobě terénních automobilů Toyota Hilux s dvojicí v České republice vyráběných ex-sovětských kulometů KPV ráže 14,5mm. Jde sice o poměrně primitivní koncept, který se ale na bojišti překvapivě osvědčil jako efektivní, a přitom náklady na jeho pořízení jsou zlomkové proti sofistikované protivzdušné obraně s radarem, protiletadlovými řízenými střelami.

Protidronová obrana, příkaz doby

Přesné hlášení o pozorování bezpilotních letounů má zásadní význam. Je aspektem, který se v budoucnu stane samostatnou a velmi důležitou součástí systému monitorování vzdušných hrozeb. Další metodou boje proti těmto menším, nízko a pomalu letícím cílům mohou být malé vrtulové letouny. Ten typ, který nyní zkouší USAF v roli lehkého útočného letounu. Samozřejmě v závislosti na bojovém prostředí, ve kterém budou operovat.

Krátká dávka ráže 5mm by měla stačit na zničení většiny z nich. Ačkoli je také pravda, že prolétající letadlo by mohlo takový letoun srazit z oblohy už jen úplavem a odebráním vztlaku. Použití systémů elektronického boje k rušení nebo nabourání jejich signálů, včetně případných operací návratu k majiteli, by bylo a pravděpodobně bude první linií obrany při zachycení nepoškozených dronů. Získat jejich trosky by přitom umožnilo vstup do jejich řídících a naváděcích programů.

Nemělo by se totiž zapomínat, že tradiční metody ochrany pozemních sil před leteckými a dělostřeleckými údery, rozptyl, maskování, pohyb a disciplína v použití komunikačních prostředků zůstávají stejně důležité jako kdykoli předtím. Vzhledem k tomu, že letiště a přístavy jsou zranitelné vůči rojovým útokům bezpilotních letounů, musí být otázka, jak nejlépe čelit této hrozbě, prioritou. A je nutné si přiznat, že každé protiopatření vymyšlené proti nepřátelským bezpilotním letounům bude později použito proti nám samotným. Jako to nevyhnutelně dělá každý systém a každý prvek vojenské technologie.

Zjednodušeně řečeno, výzvy, které představují drony, nás budou ještě nějakou dobu provázet. A na to by se měla připravit i naše armáda.

Reklama

Doporučujeme

Izrael čeká dlouhou ofenzivu v Libanonu

Izrael počítá s tím, že boj proti Hizballáhu v Libanonu potrvá déle než současná válka s Íránem, napsaly Financial Times. Operace může pokračovat i po případném příměří s Teheránem a podle izraelských plánů má oslabit hnutí natolik, aby sever země přestal žít ve stínu další evakuace.

Válka s Íránem brzy skončí, ujistil Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí ujistil republikány, že válka s Íránem nepotrvá dlouho. Konflikt nicméně podle něj skončí až ve chvíli, kdy USA splní všechny své válečné cíle. Írán reagoval s tím, že válka skončí, až to dovolí.

Íránská televize označila nového vůdce Modžtabu Chameneího za zraněného ve válce

Moderátoři íránské státní televize při nedělním oznámení jména nového nejvyššího duchovního Modžtaby Chameneího uvedli, že byl zraněn v "ramadánové válce", což je označení, které íránská média používají pro současný konflikt s USA a Izraelem. Analytik ale později v živém vysílání naznačil, že nyní 56letý Chameneí mohl být zraněn v irácko-íránské válce v 80. letech. Jak byl nový vůdce zraněn, tak z vysílání íránské televize není jasné, napsala agentura AP.

KOMENTÁŘ: Trump zlehčuje ropný šok. Uklidní svět uvolnění komoditních rezerv?

Pokračující válka na Blízkém východě vyhnala ceny ropy v jednu chvíli až na cenu 116 dolarů za barel. Napětí na trhu má ulevit plán států skupiny G7 na uvolnění ropných rezerv. O jaké množství černého zlata jde? A jak situaci komentuje prezident Donald Trump?

Výbuch v Lutychu poškodil synagogu. Antisemitský útok, míní belgická vláda

Belgické úřady vyšetřují pondělní výbuch před synagogou v Lutychu na východě země. Exploze poškodila budovu i okolní objekty, incident se obešel bez zranění. Podle představitelů státu šlo o cílený antisemitský čin.

Šéf rakouské veřejnoprávní ORF odstoupil z funkce kvůli obvinění z obtěžování

Šéf veřejnoprávní rakouské rozhlasové a televizní stanice ORF Roland Weissmann dnes z funkce s okamžitou platností odstoupil. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na vedení rady této stanice. Weissmanna jedna ze zaměstnankyň obvinila ze sexuálního obtěžování, ten to ale popírá. Jeho právní zástupce oznámil právní kroky.

Trump naznačil, že o konci války s Íránem rozhodnou Spojené státy

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s izraelským serverem The Times of Israel (ToI) naznačil, že o konci bojů s Íránem rozhodnou Spojené státy. Zároveň si šéf Bílého domu nemyslí, že bude nutné, aby Izrael ve válce pokračoval bez účasti USA.

Zemřel Joe McDonald, hlas Woodstocku a protiválečné generace

Hudební svět přišel o jednu z výrazných osobností americké kontrakultury 60. let. Joe McDonald se proslavil jako autor protiválečné hymny, která se stala symbolem protestů proti válce ve Vietnamu. Jeho jméno ale zůstává spojené i s legendárním festivalem Woodstock a celou generací, která tehdy hledala vlastní hlas.

Hlavní nádraží ve skotském Glasgow je uzavřeno kvůli požáru

Hlavní nádraží ve skotském Glasgow, které patří k největším v Británii, je uzavřeno na dobu neurčitou kvůli rozsáhlému požáru v jeho blízkém okolí. Uvedl to dnes ráno web BBC News. Budova, kde vypukl požár, se částečně zřítila. Není zcela jasné, jaké škody oheň způsobil v nádražní budově a na infrastruktuře. Nejsou informace o zraněných či mrtvých.

Írán má nového duchovního vůdce. Trumpovi se to líbit nebude

Modžtaba Chameneí, druhorozený syn zabitého ajatolláha Alího Chameneího, byl íránským Shromážděním znalců vybrán za nového duchovního vůdce islámské republiky. Hovoří se o muži držícím se v ústraní, který však získával moc „v zákulisí“ íránské politiky.

Čínské ceny rostly nejrychleji za víc než tři roky

Čínské spotřebitelské ceny v únoru zrychlily růst na 1,3 procenta meziročně a dostaly se nejvýš od ledna 2023. Pomohly jim oslavy lunárního nového roku, dražší ropa i silnější poptávka po elektronice spojené s umělou inteligencí. Zároveň se mírně zmírnil i tlak na průmyslovou deflaci, která čínskou ekonomiku svírá už déle než tři roky.

Poprvé od ruské invaze. Ceny ropy překonaly 100 dolarů za barel

Ceny ropy v neděli pokračovaly v rekordním růstu kvůli více než týden trvající izraelsko-americké válce proti Íránu. Poprvé od útoku Ruska na Ukrajinu v roce 2022 překročily hranici sta dolarů za barel. Pokud boje neskončí v průběhu března, uvidíme rekordní zdražování této komodity, varují analytici.

Rostlinná mléka mají menší ekologickou stopu než kravské

Stále více lidí sahá po rostlinných náhradách mléka. Důvody jsou různé. Někdo řeší klima, jiný zdraví nebo chuť. Nabídka je dnes široká. Na trhu najdeme sójové, ovesné, mandlové, rýžové i kokosové nápoje. Otázka ale zůstává stejná. Jsou opravdu šetrnější k planetě než klasické kravské mléko?

Americký úder na loď v Pacifiku zabil šest lidí

Americká armáda v neděli zaútočila na loď ve východní části Tichého oceánu a zabila šest lidí. Šlo o další zásah v kampani namířené proti plavidlům, která Washington spojuje s pašováním drog po moři. Počet obětí těchto útoků tím vzrostl na více než 150.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama