Věda a TechnikaJak drony mění moderní válku

Jak drony mění moderní válku

V předchozích válečných konfliktech bylo použití vojenských bezpilotních letounů obvykle jednostranné. Drony se používaly většinou v protiteroristických kampaních a operacích v prostředí, kde měla strana, která je vlastnila, minimálně vzdušnou převahu a obvykle vzdušnou nadvládu. Všechno se mění.

V dřívějších válkách obvykle „druhá strana“ neměla žádné letectvo a disponovala minimální protiletadlovou kapacitou. Nyní se bojuje na obloze, kde kromě stíhacích letounů a útočných vrtulníků existuje velké množství přenosných systémů protivzdušné obrany (MANPADS). Dále pozemní systémy protivzdušné obrany (GBADS) a další zbraně, které mohou být namířeny k obloze se smrtícím účinkem. To vše v různém stupni radarové zjistitelnosti.

Ruská invaze na Ukrajinu přinesla velké množství komerčních „hotových“ dronů, které se používají v řadě rolí, včetně průzkumných a útočných. Inovace těchto strojů umožnily shazovat na ruské jednotky improvizované bomby a granáty. Pozorovací schopnosti zatím znamenaly, že jednotky mohou sledovat protivníka v rozsahu, s jakým se před konfliktem nepočítalo. Jsou levné a snadno se vyrábějí, přičemž jejich výhodou je minimální výcvik před nasazením do akce.

Kronštadt Orion

Orion je ruský bezpilotní letoun nové generace se střední výškou letu a dlouhou vytrvalostí (MALE), který se používá pro zpravodajské, sledovací a průzkumné operace. Systémy byly vyrobeny společností Kronštadt Group s pomocí zvenčí. Zejména z Izraele, nicméně během ruské intervence v Sýrii došlo pouze k omezenému nasazení těchto zbraní, většina útoků byla provedena konvenčními údernými letouny.

Na Ukrajině se bezpilotní letouny používají jak ke sledování, tak k útokům na pozemní cíle. I když jsou využívány jednotlivě, škody způsobené pozemním operacím jsou nesporně vážné. Spojení dohledu bezpilotních letounů s dělostřeleckými a raketovými jednotkami má na bojiště ještě výraznější dopad. Útočné drony vyřadily všechny typy vojenské techniky s obzvláště nepříznivým výsledkem pro vojáky na frontové linii. Údery se totiž mohou zaměřit na jednotlivé cíle, přičemž obětí se stává sám voják.

Použití dronů na Ukrajině

Existuje samozřejmě limit pro množství munice nesené na typech používaných na Ukrajině. Lze však spekulovat, že použití těchto bezpilotních letounů má doplnit tenčící se zásoby ruských řízených střel. Omezené množství úderů prováděných jednotkami ruských vzdušně-kosmických sil by mohlo být způsobeno také opatrností vůči ukrajinským schopnostem protivzdušné obrany. A také skutečností, že stále větší počet těchto dronů je sestřelován. A ačkoli přesné a manévrovatelné kamikaze drony dodávané Íránem, byly použity k útokům na ukrajinskou infrastrukturu a občas zasáhly i zjevně civilní cíle, nepředstavují v této válce ten tolik očekávaný „gamechanger“. Je tomu tak proto, že jich bylo sestřeleno překvapivé množství, přičemž měly jen omezený úspěch při potlačování ukrajinské obrany.

Při sestřelování některých typů těchto dronů přitom pro ukrajinské obránce existují velmi reálné problémy. Velkou výzvou je například už jen detekce. Rozměry se značně liší, od poměrně malých, velikosti středně velkého ptáka, až po ty, které mají rozpětí křídel malého letadla. Některé konstrukce jsou tedy pro radar samozřejmě hůře zjistitelné než jiné.

Je zřejmé, že je zapotřebí zlepšit radary protivzdušné obrany, ale možnosti mohou nabídnout i jiné způsoby detekce, jako je například infračervené záření a akustika. Je možné, že bude třeba vynalézt nový systém detekce dronů. Ten doplní stávající možnosti, než bude možné bezpilotní letouny ničit ve větším počtu. Stále nám přitom v hlubších analýzách tohoto typu brání nedostatek spolehlivých údajů z Ukrajiny. Videozáznamy na sociálních sítích často ukazují úspěchy dronů, ale nejsou řádným ukazatelem toho, co bylo zničeno.

Detekce dronů, vojenská výzva pro 21. století

Radar jako takový je schopen detekovat velké drony, pokud nelétají obzvláště nízko a oblast, ve které operují, nebyla zasažena prostředky pro potlačování systémů ochrany vzdušného prostoru a rušením signálu. Nejproblematičtější jsou menší, pomalejší a levné drony. Hodně se hovořilo o tom, že je nerozumné používat k boji s nimi drahé MANPADS. Například použití Stingeru za 100 000 dolarů k sestřelení komerčně dostupného dronu za 80 dolarů nedává smysl. A přesto je třeba vzít v úvahu i další okolnosti, důležité zejména pro vojáky, kteří bojují na zemi, osádku tanku, obsluhu děla nebo pěší družstvo v zákopu.

Včasné odhalení je klíčem ke každé hrozbě, ale to může být u cíle velikosti malého dronu obtížné. Takže pokud víte, že nebudete včas varováni, je nezbytné se ujistit, že jste vybaveni tak, abyste se s touto hrozbou dokázali sami vypořádat. Na frontě by to znamenalo těžké kulomety, jak vozidlové, tak pozemní, nevyhnutelně MANPADS a případně ramenní protitankové zbraně s různými zaměřovači, granáty se submunicí apod.

V této souvislosti je dobré připomenout český příspěvek (financovaný z Nizozemska) v podobě terénních automobilů Toyota Hilux s dvojicí v České republice vyráběných ex-sovětských kulometů KPV ráže 14,5mm. Jde sice o poměrně primitivní koncept, který se ale na bojišti překvapivě osvědčil jako efektivní, a přitom náklady na jeho pořízení jsou zlomkové proti sofistikované protivzdušné obraně s radarem, protiletadlovými řízenými střelami.

Protidronová obrana, příkaz doby

Přesné hlášení o pozorování bezpilotních letounů má zásadní význam. Je aspektem, který se v budoucnu stane samostatnou a velmi důležitou součástí systému monitorování vzdušných hrozeb. Další metodou boje proti těmto menším, nízko a pomalu letícím cílům mohou být malé vrtulové letouny. Ten typ, který nyní zkouší USAF v roli lehkého útočného letounu. Samozřejmě v závislosti na bojovém prostředí, ve kterém budou operovat.

Krátká dávka ráže 5mm by měla stačit na zničení většiny z nich. Ačkoli je také pravda, že prolétající letadlo by mohlo takový letoun srazit z oblohy už jen úplavem a odebráním vztlaku. Použití systémů elektronického boje k rušení nebo nabourání jejich signálů, včetně případných operací návratu k majiteli, by bylo a pravděpodobně bude první linií obrany při zachycení nepoškozených dronů. Získat jejich trosky by přitom umožnilo vstup do jejich řídících a naváděcích programů.

Nemělo by se totiž zapomínat, že tradiční metody ochrany pozemních sil před leteckými a dělostřeleckými údery, rozptyl, maskování, pohyb a disciplína v použití komunikačních prostředků zůstávají stejně důležité jako kdykoli předtím. Vzhledem k tomu, že letiště a přístavy jsou zranitelné vůči rojovým útokům bezpilotních letounů, musí být otázka, jak nejlépe čelit této hrozbě, prioritou. A je nutné si přiznat, že každé protiopatření vymyšlené proti nepřátelským bezpilotním letounům bude později použito proti nám samotným. Jako to nevyhnutelně dělá každý systém a každý prvek vojenské technologie.

Zjednodušeně řečeno, výzvy, které představují drony, nás budou ještě nějakou dobu provázet. A na to by se měla připravit i naše armáda.

Doporučujeme

Jemenští povstalci z řad Húsíů oznámili námořní blokádu Saúdské Arábie

Jemenští povstalci z řad Húsíů dnes oznámili námořní blokádu Saúdské Arábie. Uvedly to tiskové agentury s odkazem na prohlášení povstalců. Napětí by mohlo vzrůst v Rudém moři a Adenském zálivu, kde v minulosti Húsíové útočili na nákladní lodě.

KOMENTÁŘ: FIFA předvedla světu, jak se vydělávají peníze. Šampionát jí přinesl devět miliard dolarů

Španělským triumfem skončil v neděli fotbalový šampionát pořádaný primárně USA, organizace FIFA teď může začít sčítat výdělky. Zatímco velké akce jsou často finančním fiaskem, zejména pro pořadatele, FIFA na akci utržila asi devět miliard dolarů (190 miliard korun). Jak to dokázala?

Čínská pobřežní stráž dle Manily zranila u sporného atolu filipínského námořníka

Filipínská armáda obvinila čínskou pobřežní stráž z toho, že dnes ve sporné oblasti Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři zranila jednoho z filipínských námořníků. Čína naopak uvedla, že filipínští námořníci ignorovali varování a narazili do jejího člunu. Napsaly to agentury AFP a Reuters. Čínské velvyslanectví v Manile na žádost agentur o komentář zatím nereagovalo.

Vyjednavači předložili Íránu návrh na desetidenní příměří

Vyjednávací strany předložily dnes Teheránu návrh na zmírnění napětí ve válce mezi Spojenými státy a Íránem. Součástí nového plánu je desetidenní příměří, které by mělo vést k nalezení dlouhodobého klidu zbraní, a oživit tak prozatímní dohodu uzavřenou minulý měsíc, uvedl podle agentury Reuters vysoce postavený íránský představitel.

Ceny ropy se opět přibližují k psychologické hranici. Válka mezi USA a Íránem děsí trhy

Ceny ropy na světových trzích na začátku týdne výrazně vzrostly. Investoři reagují na další eskalaci války mezi Spojenými státy a Íránem, která znovu vyvolala obavy o bezpečnost přepravy ropy přes Hormuzský průliv. Právě touto strategickou námořní trasou proudí významná část světových dodávek ropy a jakékoli omezení provozu může rychle ovlivnit globální ceny energií. Ceny ropy Brent míří ke 100 dolarům za barel.

Starmer prohlásil, že je pyšný, že předává zemi silnější, než ji převzal

Nyní již bývalý britský premiér Keir Starmer dnes ve svém posledním vystoupení v roli předsedy vlády prohlásil, že je pyšný na to, že Spojené království je nyní silnější než v době, kdy se řízení kabinetu před dvěma lety ujal. Starmer, který následně odjel ke králi Karlu III., aby mu formálně předal rezignaci, zároveň vyjádřil plnou podporu svému nástupci Andymu Burnhamovi.

Vědci našli korálové útesy, které mohou přežít klimatickou krizi

Po celém světě existují desítky tisíc kilometrů čtverečních korálových útesů, které mají schopnost odolávat dopadům klimatických změn a zotavit se po poškození. Nová identifikace těchto odolnějších míst může pomoci lépe zaměřit ochranu jednoho z nejohroženějších mořských ekosystémů.

Ruský útok na nákladní loď u Oděsy zabil deset lidí

Nedělní ruský útok na nákladní loď s kukuřicí u přístavu Oděsa zabil celkem deset lidí, uvedla dnes správa ukrajinských námořních přístavů na facebooku. Dalších osm námořníků se podle ní podařilo zachránit. Dřívější informace hovořily o šesti obětech ruského útoku na plavidlo a čtyřech pohřešovaných. Loď plula pod vlajkou Guineje-Bissau, podle dřívějších informací médií patří tureckému majiteli.

Napětí dál roste. Po íránském útoku zemřel další americký voják

Napětí mezi USA a Íránem dál prudce roste. Americká armáda oznámila smrt dalšího vojáka, který zahynul v severním Iráku při řízené likvidaci nevybuchlé munice z íránského útočného dronu. Druhý voják utrpěl lehčí zranění. Celkový počet padlých Američanů od začátku současného konfliktu tak podle Washingtonu vzrostl na sedmnáct.

Francouzský soud nařídil TotalEnergies zahrnout emise zákazníků do klimatického plánu

Pařížský soud rozhodl, že společnost TotalEnergies musí ve svém plánu náležité péče nově zohlednit také emise vznikající při používání jejích ropných a plynových produktů. Jde o první případ, kdy soud přímo spojil francouzský zákon o povinnosti náležité péče s ochranou klimatu. Firmě dal šest měsíců na předložení upraveného plánu.

Krejčíková po triumfu v Aténách poskočila na 26. místo žebříčku

Barbora Krejčíková navázala na povedený týden v Aténách výrazným posunem ve světovém žebříčku WTA. Díky zisku devátého singlového titulu kariéry se posunula o šest míst na 26. příčku. Česká tenistka zároveň ukončila čekání na trofej, které trvalo od jejího wimbledonského triumfu před dvěma lety.

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho mandát

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal sedmnáctou novelu ústavy, která zároveň ukončuje jeho mandát. Prezident označil změnu ústavy za bezprecedentní zneužití politické moci, přesto ji podepsal s odůvodněním, že jako hlava státu musí respektovat platný právní řád.

Indonésie pokračuje v pátrání po obětech. Z potopené lodi zachránili 59 lidí

Indonéští záchranáři našli sedm dalších lidí z lodi KM Nurul Salsa, která se potopila poblíž ostrova Sulawesi. Pět pasažérů se několik dní drželo rybářské konstrukce a plovoucích trosek, matku se synem objevili rybáři poblíž ostrova Balaloho. Osmnáct lidí zůstává pohřešovaných.

Mamdani zvažuje zatčení Netanjahua při Valném shromáždění OSN v New Yorku

Newyorský starosta Zohran Mamdani se členy svého úřadu projednává, zda zatknout Benjamina Netanjahua, až izraelský premiér v září přijede na Valné shromáždění OSN v New Yorku. Mamdani to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Mezinárodní trestní soud (ICC) na izraelského premiéra vydal zatykač kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Spojené státy však jurisdikci ICC neuznávají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama