Věda a TechnikaJak drony mění moderní válku

Jak drony mění moderní válku

V předchozích válečných konfliktech bylo použití vojenských bezpilotních letounů obvykle jednostranné. Drony se používaly většinou v protiteroristických kampaních a operacích v prostředí, kde měla strana, která je vlastnila, minimálně vzdušnou převahu a obvykle vzdušnou nadvládu. Všechno se mění.

V dřívějších válkách obvykle „druhá strana“ neměla žádné letectvo a disponovala minimální protiletadlovou kapacitou. Nyní se bojuje na obloze, kde kromě stíhacích letounů a útočných vrtulníků existuje velké množství přenosných systémů protivzdušné obrany (MANPADS). Dále pozemní systémy protivzdušné obrany (GBADS) a další zbraně, které mohou být namířeny k obloze se smrtícím účinkem. To vše v různém stupni radarové zjistitelnosti.

Ruská invaze na Ukrajinu přinesla velké množství komerčních „hotových“ dronů, které se používají v řadě rolí, včetně průzkumných a útočných. Inovace těchto strojů umožnily shazovat na ruské jednotky improvizované bomby a granáty. Pozorovací schopnosti zatím znamenaly, že jednotky mohou sledovat protivníka v rozsahu, s jakým se před konfliktem nepočítalo. Jsou levné a snadno se vyrábějí, přičemž jejich výhodou je minimální výcvik před nasazením do akce.

Kronštadt Orion

Orion je ruský bezpilotní letoun nové generace se střední výškou letu a dlouhou vytrvalostí (MALE), který se používá pro zpravodajské, sledovací a průzkumné operace. Systémy byly vyrobeny společností Kronštadt Group s pomocí zvenčí. Zejména z Izraele, nicméně během ruské intervence v Sýrii došlo pouze k omezenému nasazení těchto zbraní, většina útoků byla provedena konvenčními údernými letouny.

Na Ukrajině se bezpilotní letouny používají jak ke sledování, tak k útokům na pozemní cíle. I když jsou využívány jednotlivě, škody způsobené pozemním operacím jsou nesporně vážné. Spojení dohledu bezpilotních letounů s dělostřeleckými a raketovými jednotkami má na bojiště ještě výraznější dopad. Útočné drony vyřadily všechny typy vojenské techniky s obzvláště nepříznivým výsledkem pro vojáky na frontové linii. Údery se totiž mohou zaměřit na jednotlivé cíle, přičemž obětí se stává sám voják.

Použití dronů na Ukrajině

Existuje samozřejmě limit pro množství munice nesené na typech používaných na Ukrajině. Lze však spekulovat, že použití těchto bezpilotních letounů má doplnit tenčící se zásoby ruských řízených střel. Omezené množství úderů prováděných jednotkami ruských vzdušně-kosmických sil by mohlo být způsobeno také opatrností vůči ukrajinským schopnostem protivzdušné obrany. A také skutečností, že stále větší počet těchto dronů je sestřelován. A ačkoli přesné a manévrovatelné kamikaze drony dodávané Íránem, byly použity k útokům na ukrajinskou infrastrukturu a občas zasáhly i zjevně civilní cíle, nepředstavují v této válce ten tolik očekávaný „gamechanger“. Je tomu tak proto, že jich bylo sestřeleno překvapivé množství, přičemž měly jen omezený úspěch při potlačování ukrajinské obrany.

Při sestřelování některých typů těchto dronů přitom pro ukrajinské obránce existují velmi reálné problémy. Velkou výzvou je například už jen detekce. Rozměry se značně liší, od poměrně malých, velikosti středně velkého ptáka, až po ty, které mají rozpětí křídel malého letadla. Některé konstrukce jsou tedy pro radar samozřejmě hůře zjistitelné než jiné.

Je zřejmé, že je zapotřebí zlepšit radary protivzdušné obrany, ale možnosti mohou nabídnout i jiné způsoby detekce, jako je například infračervené záření a akustika. Je možné, že bude třeba vynalézt nový systém detekce dronů. Ten doplní stávající možnosti, než bude možné bezpilotní letouny ničit ve větším počtu. Stále nám přitom v hlubších analýzách tohoto typu brání nedostatek spolehlivých údajů z Ukrajiny. Videozáznamy na sociálních sítích často ukazují úspěchy dronů, ale nejsou řádným ukazatelem toho, co bylo zničeno.

Detekce dronů, vojenská výzva pro 21. století

Radar jako takový je schopen detekovat velké drony, pokud nelétají obzvláště nízko a oblast, ve které operují, nebyla zasažena prostředky pro potlačování systémů ochrany vzdušného prostoru a rušením signálu. Nejproblematičtější jsou menší, pomalejší a levné drony. Hodně se hovořilo o tom, že je nerozumné používat k boji s nimi drahé MANPADS. Například použití Stingeru za 100 000 dolarů k sestřelení komerčně dostupného dronu za 80 dolarů nedává smysl. A přesto je třeba vzít v úvahu i další okolnosti, důležité zejména pro vojáky, kteří bojují na zemi, osádku tanku, obsluhu děla nebo pěší družstvo v zákopu.

Včasné odhalení je klíčem ke každé hrozbě, ale to může být u cíle velikosti malého dronu obtížné. Takže pokud víte, že nebudete včas varováni, je nezbytné se ujistit, že jste vybaveni tak, abyste se s touto hrozbou dokázali sami vypořádat. Na frontě by to znamenalo těžké kulomety, jak vozidlové, tak pozemní, nevyhnutelně MANPADS a případně ramenní protitankové zbraně s různými zaměřovači, granáty se submunicí apod.

V této souvislosti je dobré připomenout český příspěvek (financovaný z Nizozemska) v podobě terénních automobilů Toyota Hilux s dvojicí v České republice vyráběných ex-sovětských kulometů KPV ráže 14,5mm. Jde sice o poměrně primitivní koncept, který se ale na bojišti překvapivě osvědčil jako efektivní, a přitom náklady na jeho pořízení jsou zlomkové proti sofistikované protivzdušné obraně s radarem, protiletadlovými řízenými střelami.

Protidronová obrana, příkaz doby

Přesné hlášení o pozorování bezpilotních letounů má zásadní význam. Je aspektem, který se v budoucnu stane samostatnou a velmi důležitou součástí systému monitorování vzdušných hrozeb. Další metodou boje proti těmto menším, nízko a pomalu letícím cílům mohou být malé vrtulové letouny. Ten typ, který nyní zkouší USAF v roli lehkého útočného letounu. Samozřejmě v závislosti na bojovém prostředí, ve kterém budou operovat.

Krátká dávka ráže 5mm by měla stačit na zničení většiny z nich. Ačkoli je také pravda, že prolétající letadlo by mohlo takový letoun srazit z oblohy už jen úplavem a odebráním vztlaku. Použití systémů elektronického boje k rušení nebo nabourání jejich signálů, včetně případných operací návratu k majiteli, by bylo a pravděpodobně bude první linií obrany při zachycení nepoškozených dronů. Získat jejich trosky by přitom umožnilo vstup do jejich řídících a naváděcích programů.

Nemělo by se totiž zapomínat, že tradiční metody ochrany pozemních sil před leteckými a dělostřeleckými údery, rozptyl, maskování, pohyb a disciplína v použití komunikačních prostředků zůstávají stejně důležité jako kdykoli předtím. Vzhledem k tomu, že letiště a přístavy jsou zranitelné vůči rojovým útokům bezpilotních letounů, musí být otázka, jak nejlépe čelit této hrozbě, prioritou. A je nutné si přiznat, že každé protiopatření vymyšlené proti nepřátelským bezpilotním letounům bude později použito proti nám samotným. Jako to nevyhnutelně dělá každý systém a každý prvek vojenské technologie.

Zjednodušeně řečeno, výzvy, které představují drony, nás budou ještě nějakou dobu provázet. A na to by se měla připravit i naše armáda.

Doporučujeme

Trumpův bývalý poradce se chystá přiznat v kauze citlivých informací

Bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton uzavřel s prokurátory dohodu o přiznání viny. Někdejší člen první administrativy Donalda Trumpa, který se později stal jeho ostrým kritikem, má přiznat vinu v kauze nakládání s citlivými informacemi o národní bezpečnosti.

SpaceX chystá rekordní vstup na burzu

SpaceX plánuje největší vstup na burzu v historii. Firma Elona Muska chce získat až 75 miliard dolarů a její hodnota by se mohla přiblížit 1,77 bilionu dolarů. Pokud se odhady naplní, Musk by se mohl stát prvním bilionářem světa.

Řím odklízí škody po prudké bouři

Řím po středeční bouři odstraňuje popadané stromy, poškozené stánky a následky lokálních záplav. Silný vítr zasáhl hlavně severní a severovýchodní části města, kde lámal větve, ničil přístřešky a komplikoval dopravu. V některých ulicích voda zaplavila vozovky a auta zůstala stát v hlubokých kalužích. Úřady zatím řeší hlavně zprůjezdnění ulic a zabezpečení míst, kde hrozí další škody.

V Texasu se objevil nebezpečný masožravý parazit bzučivka. Vědci ji měli za téměř vyhubenou

V jižním Texasu se znovu vyskytla parazitická moucha bzučivka lidožravá, jejíž larvy se živí masem teplokrevných zvířat. Jde o první potvrzený případ v této oblasti od roku 1966 a ojedinělý návrat škůdce, který byl ve Spojených státech před desítkami let prakticky vymýcen.

Zázrak na Everestu. Pohřešovaný Šerpa byl po dnech bez jídla a kyslíku zachráněn

Na Mount Everestu skončilo pátrání, které už mnozí považovali za beznadějné. Nepálský horský průvodce Dawa Sherpa přežil téměř týden ve vysoké nadmořské výšce bez jídla a bez přídavného kyslíku. Záchranáři ho našli ve chvíli, kdy se vlastními silami pokoušel dostat zpět do základního tábora.

Vědci varují před nevyhnutelnou vlnou tsunami ve Středomoří

Slunné pláže francouzské Riviéry sice na první pohled nevypadají jako kulisy pro živelnou katastrofu, ale vědci varují před hrozbou, kterou si většina lidí vůbec nepřipouští. Historická data i moderní počítačové modely ukazují, že ničivé vlny už v minulosti na tamní pobřeží udeřily a tento scénář se může kdykoliv opakovat. Vzhledem ke specifickým podmínkám navíc hrozí, že masa vody zasáhne pevninu s minimálním předstihem a tradiční varovné systémy tak nemají šanci včas zareagovat.

Na 80 procent. Jev El Niño je letos nevyhnutelný, upozorňuje WMO

Klimatický jev El Niño udeří v létě s pravděpodobností 80 procent. Světová meteorologická organizace odhaduje jeho setrvání do podzimu na 90 procent. Síla El Niña zůstává nejistá, meteorologové však očekávají spíše vysokou intenzitu.

Po izraelských náletech na město Gaza je nejméně osm mrtvých a 15 zraněných

Při izraelských náletech na město Gaza bylo dnes nad ránem zabito nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 osob bylo zraněno, napsala s odvoláním na úřady agentura AFP. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.

Nucenou práci netolerujeme! USA chtějí uvalit nová cla na 60 zemí

Spojené státy oznámily uvalení nových cel na desítky obchodních partnerů kvůli jejich nečinnosti v boji proti nucené práci. Evropská unie (EU) označila cla za nezákonná. Jak je tato moderní forma otroctví ve světě rozšířená?

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.

Korejské komunální volby vyhrála vládní strana, prohrála ale boj o Soul

Jihokorejská vládní liberální Demokratická strana (DS) ve středečních komunálních volbách zvítězila ve většině volebních obvodů. Nezískala však klíčový post starosty metropole Soulu, což představuje překážku v úsilí o získání pevnějšího politického mandátu pro prezidenta I Če-mjonga, napsala dnes agentura AP.

Trump má problém. Republikáni se od něj začínají odvracet

Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa stále více rozděluje republikány. Po silné kritice části vlastní strany upustil šéf Bílého domu od plánů na zřízení fondu v hodnotě téměř 1,8 miliardy dolarů, který měl mimo jiné vyplácet útočníky na Kapitol. Sněmovnou navíc prošla rezoluce o omezení Trumpových válečných pravomocí. Pro hlasovali čtyři republikáni.

Severní Korea představila nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve středu navštívil nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby a oznámil plány na několikanásobné posílení jaderných sil země. Odhalení továrny souvisí s Kimovými opakovanými sliby rozšířit jaderný zbrojní program, aby se KLDR mohla vypořádat s tím, co označil jako eskalující vojenské hrozby ze strany USA, napsala agentura AP.

Ukrajinský útok na krymský Simferopol si vyžádal tři mrtvé a sedm zraněných

Při nočním ukrajinském útoku na město Simferopol na Ruskem anektovaném Krymu dnes zemřeli nejméně tři lidé a dalších sedm bylo zraněno. S odvoláním na úřady to napsaly agentury AFP a Reuters.

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama