1.1 C
Czech
Úterý 23. prosince 2025
ZprávyErdogan naznačil, že prezidentské a parlamentní volby by mohly být 14. května

Erdogan naznačil, že prezidentské a parlamentní volby by mohly být 14. května

Turecké prezidentské a parlamentní volby by se mohly konat 14. května, tedy zhruba o měsíc dříve, než se dosud předpokládalo. Podle deníku Daily Sabah to dnes naznačil v projevu k poslancům své strany prezident Recep Tayyip Erdogan. Nadcházející volby jsou podle analytiků považovány za největší výzvu pro Erdogana, který je u moci už dvacet let (nejprve byl premiér, od roku 2014 je prezidentem).

„Menderes 14. května řekl: ‚Dost, dáme lidem slovo‘ a volby vyhrál. Náš lid odpoví (opozici) týž den o 73 let později,“ prohlásil Erdogan s odkazem na volby, v nichž 14. května 1950 vyhrála opoziční Demokratická strana. Premiérem se pak stal Adnan Menderes, který byl v úřadu deset let, než ho svrhl vojenský převrat. V září 1961 byl Menderes popraven, pučisté ho odsoudili za zpronevěru státních peněz a přičetli mu zodpovědnost za takzvaný istanbulský pogrom proti Řekům z roku 1955. Měsíc po jeho popravě se konaly volby, po nichž se moci ujala opět civilní vláda, armáda ale měla dál velký vliv na řízení země.

Menderes byl kritikem laicismu, který prosazoval zakladatel Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk, a po nástupu do čela vlády mimo jiné znovu otevřel tisíce mešit zavřených po nástupu Atatürka. Náboženství Menderes využíval k získání voličů, podobně jako to v této muslimské zemi dělá už řadu let i Erdogan.

V dnešním projevu Erdogan slíbil své straně „velké vítězství“ nad opozičními formacemi. Ty uzavřely alianci, v níž jsou levicové strany, umírnění nacionalisté i strany vedené dřívějšími Erdoganovými spojenci. Tyto strany se ale stále neshodly na jednom kandidátovi do prezidentských voleb. Nečastěji se hovoří o lídrovi Lidové republikánské strany (CHP) Kemalovi Kiliçdarogluovi, velké šance Erdogana porazit by měl podle průzkumů rovněž istanbulský starosta Ekrem Imamoglu, který byl ale v listopadu nepravomocně odsouzen ke dvěma rokům a sedmi měsícům vězení za urážku volební komise v roce 2019. To může Imamoglua z boje o hlavu státu vyřadit.

Trest pro istanbulského starostu opozice označuje za Erdoganovu snahu zbavit se rivalů. Dalším podobným krokem je žádost prokuratury k ústavnímu soudu o zákaz opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), která je třetí největší parlamentní formací. Erdoganova vláda ji viní z podpory terorismu kvůli údajným vazbám na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK), což HDP odmítá.

Předchozí dvoje prezidentské volby v Turecku vyhrál Erdogan s velkou převahou a už v prvním kole získal přes 50 procent, takže se druhé kolo nekonalo. Letos se zdá, že souboj bude vyrovnanější, pokud se opozice shodne na společném kandidátovi. V posledním více než roce se totiž Turecko potýká s ekonomickými problémy, zejména rekordní inflací. Výrazný nárůst životních nákladů se Erdogan snaží zmírnit – a získat tak na svou stranu voliče – sadou opatření, mimo jiné zvýšením minimální mzdy a penzí či platů státních úředníků.

Pokud by Erdogan volby prohrál, přineslo by to radikální změny. Opozice slibuje mimo jiné obnovit nezávislost centrální banky či návrat k parlamentnímu systému. Zatím není ale jasné, jak by se nástup nového prezidenta odrazil v zahraniční politice. Turecko za Erdogana je důležitým hráčem na Blízkém východě i v jednání s Ruskem ohledně války na Ukrajině.

Reklama

Doporučujeme

USA nabízejí migrantům vánoční bonus za dobrovolný odjezd ze země

Americká vláda nabízí migrantům bez platného povolení k pobytu vánoční bonus za dobrovolný odjezd ze země. Kdo se do 31. prosince přihlásí k takzvané sebevyhošťovací proceduře, obdrží kromě bezplatné letenky také prémii ve výši 3000 dolarů (62.000 korun), informovala dnes agentura DPA s odvoláním na americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Rekordní výskyt chobotnic u Británie odráží oteplování oceánu

Rekordní počty chobotnic u jihozápadního pobřeží Anglie proměnily rok 2025 v „rok chobotnice“. Nejde jen o zajímavost pro potápěče a rybáře, ale o viditelný signál, jak teplejší moře mění rovnováhu v oceánech kolem Británie.

Japonská raketa H3 selhala při snaze vypustit navigační satelit na oběžnou dráhu

Japonská vesmírná raketa H3 dnes selhala při snaze vypustit na oběžnou dráhu navigační satelit, informovaly tiskové agentury. Podle japonské státní kosmické agentury (JAXA) selhal po startu jeden z motorů. Japonsku se tak nepodařilo vyslat na orbitu šestou z plánovaných 11 družic navigačního systému Quasi-Zenith Satellite System (QZSS). Japonská vláda uvedla, že zřídí vyšetřovací komisi, která má co nejdříve zjistit, co stálo za selháním rakety.

Dom Taylor po vyřazení z MS mluví o duševním zdraví a závislostech

Dom Taylor znovu narazil na dopingovou kontrolu a tentokrát to odnesl přímo na mistrovství světa v Londýně. Po výhře v prvním kole přišel pozitivní výsledek a místo dalšího zápasu řeší disciplinární řízení. Na sociálních sítích pak vysvětloval, proč se vrátil k návykovým látkám.

Švýcarský soud přijal klimatickou žalobu Indonésanů proti cementárně Holcim

V debatě o klimatu se stále častěji neřeší jen státy, ale i konkrétní firmy. K velkým ropným společnostem se nově přidává i cementářský průmysl, který patří mezi výrazné zdroje emisí. Právě na jednu z největších cementáren na světě teď míří klimatická žaloba.

Střelci z Bondi Beach pečlivě plánovali vražedný útok celé měsíce, uvádí soudní dokumenty

Vražedný útok na židovskou komunitu na Bondi Beach v Sydney byl podle nově zveřejněných soudních dokumentů výsledkem pečlivého, několikaměsíčního plánování. Dva podezřelí střelci podle nich dlouho předem trénovali střelbu, připravovali výbušniny a také dva dny před činem provedli průzkum místa.

Zahraniční dluh Česka vzrostl na 5,55 bilionu korun

Zahraniční dluh Česka ve třetím čtvrtletí vzrostl na 5,551 bilionu korun. Odpovídá to 66 Zahraniční dluh Česka ve třetím čtvrtletí vzrostl na 5,55 bilionu korun. Odpovídá to 66 procentům hrubého domácího produktu. Podle předběžných dat České národní banky se dluh proti předchozímu čtvrtletí zvedl o 193,8 miliardy korun.

Zemřel James Ransone, představitel Ziggyho z The Wire

Herec James Ransone, známý jako Ziggy Sobotka ze seriálu The Wire, u nás vysílaného jako Špína Baltimoru, a z hororu It Chapter Two, zemřel ve věku 46 let. Zpráva o jeho smrti zasáhla kolegy, fanoušky i filmový svět, který si ho bude spojovat s komplikovanými a zranitelnými postavami.

Patnáct lidí zemřelo při nehodách, kdy se dveře Tesly neotevřely

Tesla už roky dostává stížnosti na dveře, které se po nehodě zaseknou a nejdou otevřít. Lidé to řeší u amerických úřadů, na sociálních sítích i u soudu. V některých případech pak nejde o nepohodlí, ale o boj o čas.

Rusko je ochotno právně zakotvit, že nezaútočí na zemi EU ani NATO, řekl Rjabkov

Rusko je připraveno v právně závazném dokumentu potvrdit, že nemá v úmyslu zaútočit na žádnou členskou zemi Evropské unie ani Severoatlantické aliance. Podle ruské státní agentury RIA to dnes uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Mnozí západní představitelé, včetně řady evropských vlád i šéfa NATO, v poslední době upozorňují na rostoucí militarizaci Ruska a varují, že se Evropa musí připravit na možnost přímého střetu s Moskvou.

Japonsko chystá restart největší jaderné elektrárny na světě

Japonsko udělalo další velký krok k restartu největší jaderné elektrárny na světě. Regionální parlament v prefektuře Niigata podpořil guvernéra Hideyo Hanazumi, který restart dlouhodobě hájí. Elektrárna Kashiwazaki Kariwa má po patnácti letech od havárie ve Fukušimě znovu vyrábět elektřinu už v roce 2026.

Jihokorejský prezident chce hrazenou léčbu plešatosti ze zdravotního pojištění

Jihokorejský prezident I Če-mjong nařídil své vládě, aby zvážila rozšíření veřejného zdravotního pojištění o léčbu vypadávání vlasů, s argumentem, že plešatost se pro mladé lidi stala spíše "otázkou přežití" než kosmetickým problémem. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, bude jím guvernér Louisiany

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích uvedl, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, získat. Dánsko v reakci upozornilo, že celý svět by měl respektovat celistvost tohoto království.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama