Mozky dospívajících zestárly během asi deseti měsíců v pandemii o nejméně tři roky, zjistila nová studie, o níž informoval deník The Washington Post. Vykazují podobné změny jako mozky traumatizovaných dětí. Jedná se o první studii, která prokazuje změny v mozku u dospívajících vlivem pandemického stresu.
Vědci zkoumají dopady pandemie a izolace na duševní zdraví u dospělých i dětí již od jejího vypuknutí před třemi lety. Ještě však neprokázali, jaké změny na mozku pandemický stres způsobuje u dospívajících.
Studie odborníků ze Stanfordovy univerzity je první, která tak učinila, napsal list The Washington Post. Tým porovnal skeny mozků z magnetické rezonance u 128 dětí ve věku 9 až 13 let, z čehož první polovinu pořídil před vypuknutím pandemie a druhou polovinu po jejím konci.
The study which measured brain age after about 10 months of lockdown showed that teen brains had aged at least three years in that time https://t.co/3i1sSVVs59
— The Washington Post (@washingtonpost) December 1, 2022
Experti dospívající spojovali do skupin podle věku, pohlaví, socioekonomických podmínek a míry stresu v dětství. „To nám umožnilo porovnat šestnáctileté před pandemií s jinými šestnáctiletými po pandemii,“ vysvětlil vedoucí studie Ian Gotlib.
Vědci věděli, že míra deprese, úzkosti a strachu je v případě dospívajících vyšší než před pandemií. Nevěděli, jak to ovlivnilo jejich mozky, ale tušili, že obdobně jako trauma prodělané v dětství.
Konec pandemie nemusí být vítězství
Podle výsledků publikovaných v časopise Biological Psychiatry došlo u dětí během asi deseti pandemických měsíců k růstu hipokampu a amygdaly. Tyto oblasti mozku spojujeme s pamětí a regulací strachu, stresu a dalších emocí.
Vědci si také všimli ztenčení v mozkové kůře. Jedná se sice o normální změny během dospívání, v tomto případě je ovšem pandemie urychlila. Mozky dětí zestárly nejméně o tři roky.
Tyto změny byly před pandemií skutečně pozorovány u dětí vystavených chronickému stresu, traumatům, zneužívání či zanedbávání. Vědci si nejsou jisti tím, zda mohou mít dopad na zdraví dospívajících v pozdějších fázích života.
Traumatické zkušenosti z dětství zvyšují rizika duševních problémů, závislostí či rakoviny, cukrovky, srdečních chorob a dalších zdravotních obtíží. Z toho důvodu chce tým tuto skupinu zkoumat i v budoucnu a sledovat její vývoj.
Gotlib nevylučuje, že pozorované změny v těchto oblastech mozku mohou být okamžitou reakcí na stres. V takovém případě by se postupem času normalizovaly. „Jen proto, že pandemie skončila, neznamená, že jsme v pořádku,“ upozorňuje ovšem výzkumník na možné dlouhodobé obtíže.