12.8 C
Czech
Čtvrtek 6. listopadu 2025
EkonomikaSpolečnost Meta hrozí odstraněním amerického zpravodajského obsahu z Facebooku

Společnost Meta hrozí odstraněním amerického zpravodajského obsahu z Facebooku

Vedení společnosti Meta odmítá návrh zákona projednávaný americkým Kongresem. Legislativa by totiž udělila mediálním domům větší pravomoci při vyjednávání podílů na ziscích z příspěvků se zpravodajským obsahem sdílených na Facebooku. Novináři si stojí za tím, že na podobných statusech vydělává Meta skrz reklamu více než oni samotní. Firma však nyní v USA hrozí kompletním odstraněním takového obsahu. Informoval o tom server BBC a CNN.

Nová legislativa navržená senátorkou Amy Klobuchar vyvolává ve Spojených státech amerických kontroverzi. Návrh zvaný Zákon o novinářské soutěží a ochraně (Journalism Competition and Preservation Act) má přitom podporu jak republikánů, tak demokratů. Jeho cílem je udělit mediálním organizacím více pravomocí při vyjednávání se sociálními médii. Dlouhodobě totiž usilují o vyšší podíl na ziscích z reklam u příspěvků obsahujících jejich zpravodajský obsah. Informoval o tom server BBC.

Takový scénář se však nelíbí například společnosti Meta vlastnící Facebook a Instagram. Její vedení proto v současnosti hrozí odstraněním amerického zpravodajského obsahu ze svých sociálních sítí. Argumentuje totiž tím, že platformy společnosti naopak lákají více čtenářů a zpravodajským serverům tak ve skutečnosti pomáhají. Podle něj navíc výdělek ze zpráv činí jen zlomek příjmů společnosti. Novináři mají ovšem zcela opačný názor a mají za to, že na jejich práci firma Meta neférově vydělává.

Proti novému návrhu zákona se na Twitteru oficiálně ohradila mluvčí společnosti Meta Andy Stone. „Pokud Kongres tento návrh neuváženě schválí jako součást národní bezpečnostní legislativy, budeme přinuceni zvážit úplné odstranění zpráv z naší platformy,“ vzkázala.

Zákonodárci totiž podle serveru France24 plánují zmíněný návrh přidat do roční legislativy týkající se obrany. „Pokud nebude Kongres jednat, riskujeme, že povolíme sociální médiím, aby se v podstatě stala americkými lokálními novinami,“ okomentovala situaci organizace reprezentující americké vydavatele The News Media Alliance.

Stejně jako nyní v USA hrozil Facebook i v Austrálii. Nakonec se však společnost s médii domluvila

Podobný zákon pak v březnu minulého roku přijala také Austrálie. Facebook následně dočasně zablokoval zpravodajský obsah na své platformě. Vedení společnosti ovšem později změnilo názor a rozhodlo se s australskou vládou vyjednat kompromis. Od té doby společnost Meta spolu s dalšími velkými technologickými firmami podepsala více než 30 dohod s mediálními organizacemi. Na základě nich je v současnosti kompenzuje za obsah, který jim samotným vydělává.

Návrh legislativy ovšem ve Spojených státech vyvolal také kritiku některých uskupení občanské společnosti. V úterý totiž podle serveru CNN Business sepsala společně dopis adresovaný americkým zákonodárcům. Upozorňují v něm, že by nový zákon mohl způsobit rozšíření dezinformací. Podle nich by totiž zpravodajské servery mohly platformy žalovat za to, že úmyslně snižují dosah příspěvků s jejich obsahem. A to i v případech, kdy by jejich články zahrnovaly zavádějící nebo lživé informace.

Doporučujeme

Trump v nejistotě. Soudci jsou skeptičtí ohledně legitimity cel

Ve středu začal Nejvyšší soud projednávat jeden z největších právních sporů administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Soudci se snaží vyložit znění zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), použitého k uvalení rozsáhlých tarifů na celý svět, a rozhodnout o jejich legitimitě.

Letiště v německém Hannoveru muselo kvůli dronu přerušit provoz

Letiště v Hannoveru na severozápadě Německa muselo ve středu pozdě večer přerušit provoz kvůli neznámému dronu. Informovala o tom dnes agentura DPA. Letiště bylo uzavřeno tři čtvrtě hodiny, na jiných místech kvůli tomu musela přistát tři letadla.

Stažení amerických sil z Rumunska neoslabuje východní křídlo NATO, uklidňuje Rutte

Generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte se během návštěvy Bukurešti snažil zmírnit obavy z oznámeného stažení amerických vojáků z Rumunska. Trval na tom, že Washington nadále bude bránit zájmy východního křídla aliance. Odmítl také strach z toho, že tohle rozhodnutí vysílá Moskvě „nebezpečný signál“.

V ruském Volgogradu při dronovém útoku zemřel jeden člověk, uvedl gubernátor

Jeden člověk přišel o život při dronovém útoku na jihoruský Volgograd, informoval podle telegramového kanálu Astra gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Hořelo v průmyslové zóně u města, kde se nachází rafinérie státního ropného koncernu Lukoil. Cílem útoku se stala také velká tepelná elektrárna v Kostromské oblasti ležící na severovýchod od Moskvy.

Princ William předal cenu Earthshot Prize 2025. Ocenil projekty, které dávají planetě naději

Rio de Janeiro se na jeden večer proměnilo v hlavní město ekologie. Princ William zde vyhlásil pět vítězů prestižní ceny Earthshot Prize, kteří podle něj dokazují, že řešení klimatické krize je stále možné. Každý z oceněných projektů získal milion liber na rozvoj svých nápadů.

Tajfun na Filipínách připravil o život 114 lidí, prezident vyhlásil stav nouze

Počet obětí, které si vyžádalo řádění tajfunu Kalmaegi na Filipínách, vzrostl na 114, píše agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Dalších 127 lidí se pohřešuje, mnoho z nich v centrální provincii Cebu poničené při nedávném zemětřesení. Agentura AFP informuje o 140 obětech na životě. Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší kvůli této přírodní katastrofě v zemi vyhlásil stav nouze.

Prezidentka Mexika Claudia Sheinbaum podala žalobu na muže, jenž ji na ulici osahával

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum chce trestní stíhání pro muže, který ji během krátké cesty mezi úřady v centru Ciudad de México osahával. Incident je zachycen na videu. Případ znovu otevřel debatu o bezpečí političek a o každodenním obtěžování žen v zemi.

Velký bariérový útes má šanci na přežití. Studie ukazuje, že korály se dokážou přizpůsobit

Budoucnost Velkého bariérového útesu nemusí být ztracená. Nový výzkum z Austrálie přináší naději, že pokud se globální oteplování podaří udržet pod dvěma stupni, korály dokážou přežít a přizpůsobit se. Nebudou stejné jako dřív, ale mohou dál tvořit živé a rozmanité ekosystémy.

Brusel schválil přísnější podobu Green Dealu

Evropští ministři životního prostředí se v Bruselu dohodli na nových pravidlech pro emisní povolenky a klimatické cíle. Navzdory tomu, že část politiků mluví o „zmírnění“, jde spíš o zpřísnění celého systému. Zavedení povolenek pro domácnosti v rámci ETS2 se sice odkládá o rok, ale cíl uhlíkové neutrality zůstává stejný, rok 2050.

KOMENTÁŘ: Americké firmy se předhánějí v tržbách. Výsledková sezóna má ale jeden paradox

Za Atlantikem vrcholí takzvaná výsledková sezóna, kdy americké akciové společnosti zveřejňují své hospodářské výsledky za třetí kvartál. Většina velkých hráčů překvapila nadstandardními výkony, vybrané akciové tituly i přesto na burze zamířily dolů. Proč?

Trumpova cla u Nejvyššího soudu. Verdikt může otřást světovou ekonomikou

V USA začal jeden z nejdůležitějších soudních sporů současné americké obchodní politiky. Nejvyšší soud má prozkoumat, zda prezident Donald Trump může uplatňovat rozsáhlé dovozní tarify na základě zákona z roku 1977 o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Právě tento předpis Trump využil k vyhlášení ekonomických nouzových stavů a následnému uvalení cel na širokou škálu zemí a zboží.

FBI zadržel dva lidi, které spojuje s výbuchem na Harvardově univerzitě

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel dva lidi, které spojuje s víkendovou explozí na lékařské fakultě Harvardovy univerzity. Dnes o tom informovala agentura AP, která uvedla, že podle úřadů dvojice v prázdné budově odpálila ohňostroj. Při incidentu nikdo neutrpěl zranění. Policie čin vyhodnotila jako záměrný, motiv zatím zůstává nejasný.

Súdán odmítl Trumpův návrh na příměří, válka pokračuje

Súdánský ministr obrany Hassan Kabroun v úterý prohlásil, že armáda bude pokračovat v boji proti polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RFS), a to poté, co se Rada pro bezpečnost a obranu sešla, aby projednala mírový návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama