ZprávySpojené státy pošlou Ukrajině další zbraně v hodnotě 400 milionů dolarů

Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně v hodnotě 400 milionů dolarů

Spojené státy posílají Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 400 milionů dolarů. V Německu také zřizují tzv. velitelství bezpečnostní pomoci. To bude dohlížet na veškeré dodávky zbraní a vojenský výcvik pro Ukrajinu, oznámil Pentagon. Informuje o tom AP News, Reuters a další servery.

Pomoc ve výši 400 milionů dolarů (téměř 10 miliard korun) zahrnuje i financování dodatečné protivzdušné obrany, píše AP News. Má Ukrajině pomoci lépe se bránit proti stupňujícím se útokům ruských raket a bezpilotních letounů. Ty vážně poškodily energetickou a vodohospodářskou infrastrukturu země.

„Uvědomujeme si akutní potřebu protivzdušné obrany v tomto kritickém okamžiku, kdy Rusko a ruské síly zasypávají civilní infrastrukturu této země raketami a íránskými drony,“ řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan na páteční tiskové konferenci v Kyjevě po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Sullivan je jedním z nejvýše postavených amerických představitelů, kteří navštívili Kyjev, a jeho cesta nebyla z bezpečnostních důvodů předem ohlášena.

Pomoc ve výši 400 milionů dolarů zahrnuje také kontrakty na 1 100 bezpilotních letounů Phoenix Ghost. Dále finanční prostředky na renovaci 45 tanků a dalších 40 říčních člunů.

Dron Phoenix Ghost je ozbrojený „kamikadze dron“, který při kontaktu s cílem exploduje.

Tanky z Česka

Tanky T-72 budou staženy ze stávajících zásob obranného průmyslu v České republice, ale zaplatí je Nizozemsko. Budou mít pokročilou optiku, komunikační a pancéřové balíčky. Jsou součástí celkového balíku 90 tanků T-72, které budou na Ukrajinu poslány do roku 2023, uvedl Pentagon. Podle Reuters půjdou na Ukrajinu i renovované české tanky ze sovětské éry.

Další protivzdušná obrana bude zajištěna prostřednictvím protiletadlových raket země-vzduch Hawk. Ty budou po rekonstrukci poskytnuty Ukrajině na pomoc při její protivzdušné obraně proti bezpilotním letounům.

Tento raketový systém již USA nepoužívají, ale rakety po renovaci poskytnou Ukrajině další možnost protivzdušné obrany středního dosahu, uvedla mluvčí Pentagonu Sabrina Singh. Střely Hawk mají delší dolet než protiletadlové střely Stinger, které USA poskytly již dříve.

Protože jsou však zbraně pořizovány prostřednictvím Iniciativy pro podporu bezpečnosti Ukrajiny (USAI), nebudou připraveny k okamžitému předání Kyjevu. Zbraně poskytované prostřednictvím financování USAI jsou získávány na základě dlouhodobějších průmyslových kontraktů. Nečerpají se tedy z amerických zbrojních zásob.

Nové velitelské stanoviště s názvem Security Assistance Group Ukraine signalizuje trvalejší a dlouhodobější program. Má za úkol Kyjevu nadále pomáhat v boji proti Rusku, řekla novinářům v Pentagonu Sabrina Singh.

Velitelské stanoviště, které bude na tuto pomoc dohlížet, povede vyšší důstojník tříhvězdičkové úrovně a bude mít asi 300 pracovníků se sídlem v Německu. Ti budou monitorovat programy pomoci se zbraněmi a výcviku, uvedl mluvčí americké armády v Evropě plukovník Martin O’Donnell.

Dohled nad zbraněmi

Od začátku války 24. února USA poskytly Ukrajině zbraně a další vybavení v hodnotě více než 18,2 miliardy dolarů.

Minulý týden ministerstvo zahraničí nastínilo, jak se snaží zabránit tomu, aby některé z těchto modernějších zbraní byly rozkradeny nebo se dostaly do ruských rukou. Připustilo však, že zajištění odpovědnosti za zbraně je obzvláště obtížné během aktivní války. Především v době, kdy na místě není žádná významná americká přítomnost.

Plán zahrnuje omezené monitorování na místě ze strany amerického vojenského personálu, uvedl tento týden mluvčí Pentagonu generál letectva Pat Ryder.

„Malý tým složený z pracovníků Velvyslanectví USA v Kyjevě během posledních několika měsíců několik inspekcí dodávek americké bezpečnostní pomoci na místech na Ukrajině,“ uvedl Ryder. „Tato místa se nenacházejí v blízkosti frontové linie ruské války proti Ukrajině,“ dodal.

Doporučujeme

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.

KOMENTÁŘ: Brazilské trhy kolabují. Lulovo vzkříšení ve volbách poslalo akcie dolů o desítky procent

Na brazilských trzích dochází k nečekanému výprodeji. Stávající šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva totiž otočil vývoj v prezidentských volbách a zajistil si už svůj čtvrtý mandát. Poraženým je proslulý Jair Bolsonaro, který výsledky voleb odmítá uznat. Jak se to propisuje do trhů?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama