Holding Agrofert loni vydělal 2,2 miliardy korun. Meziročně jde o pokles o 4,9 miliardy, za kterým stojí hlavně mimořádně silný rok 2024. Tehdy koncern prodal mediální skupinu Mafra, rozhlasovou firmu Londa a pardubickou chemičku Synthesia.
V porovnání s rokem 2023 se loňský výsledek vrací na podobnou úroveň. Konsolidovaný zisk po zdanění tehdy činil 2,086 miliardy korun, zatímco v roce 2024 vyskočil na 7,092 miliardy. Výrazný propad proto nevypadá jako náhlé zhoršení provozního byznysu, ale spíš jako návrat po jednorázovém příjmu z prodejů.
Tržby skupiny loni dosáhly 212,2 miliardy korun. Oproti předloňskému roku byly vyšší o necelou půlmiliardu. Dvě třetiny příjmů Agrofertu tvořily tržby ze zahraničí, což potvrzuje, že koncern zůstává výrazně navázaný i na evropské trhy.
Agrofert působí hlavně v zemědělství, potravinářství a chemii. V minulosti ho založil současný premiér Andrej Babiš. Ten letos v únoru vložil akcie koncernu do svěřenského fondu RSVP Trust, jak mu ukládal zákon o střetu zájmů po nástupu do funkce.
S Agrofertem souvisí i Babišovo nové majetkové přiznání. Premiér v něm uvedl mimořádně vysoké příjmy od koncernu ve výši 4,25 miliardy korun. „Předtím než jsem vložil firmu do fondu, mi byla vyplacena dividenda ve výši pěti miliard korun. Agrofert z toho zaplatil daň ve výši 750 milionů korun. Kdybych měl sídlo na Kypru, tak z toho stát neuvidí ani korunu,“ argumentoval Babiš.
Kromě dividendy dostal Babiš od Agrofertu ještě další platbu přesahující deset milionů korun. Přiznal také příjem nad jeden milion korun od firmy Imoba, která vlastní Čapí hnízdo a patří do jeho koncernu SynBiol. Dalších téměř 18 milionů korun získal přes švýcarskou banku Vontobel, kterou využívá pro soukromé investice.
Agrofert patří mezi největší soukromé zaměstnavatele v Česku. Loni zaměstnával 28 184 lidí, z toho zhruba 17 183 v České republice. Na konci roku 2024 měl celý koncern necelých 29 tisíc zaměstnanců.
