Obnovu vybělených korálů by mohl výrazně urychlit nový postup, který vyvinuli vědci ze Stanfordovy univerzity. Stačí, aby se po několik dní dotýkaly zdravých, geneticky shodných korálů. Při laboratorních pokusech se poškozené korály zcela zotavily během sedmi týdnů. Nový poznatek by mohl pomoci při obnově korálových útesů ohrožených oteplováním oceánů.
Korálové útesy patří mezi ekosystémy, které jsou stále více ohrožovány klimatickými změnami. Vyšší teploty mořské vody způsobují bělení korálů, při kterém ztrácejí prospěšné řasy žijící v jejich tkáních. Tyto řasy jim dodávají velkou část energie potřebné k růstu a přežití. Bez nich koráli ztrácejí barvu, slábnou a mohou uhynout. Jejich přirozená obnova přitom často trvá měsíce až roky.
Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity však zjistili, že celý proces může být mnohem rychlejší. V laboratorních podmínkách se podařilo obnovit silně vybělené korály během pouhých sedmi týdnů. Rozhodující byl přímý kontakt se zdravými korály, které pocházely ze stejné kolonie a měly totožnou genetickou výbavu.
Kontakt se zdravými korály urychlil obnovu
Na začátku výzkumu stálo náhodné pozorování z roku 2025. Mořský biolog Steve Palumbi si ve své laboratoři všiml, že se dva úlomky korálů ze stejné kolonie, jeden zdravý a druhý vybělený, dostaly do vzájemného kontaktu. V místě dotyku začal poškozený korál postupně získávat zpět svou původní barvu.
Toto pozorování přimělo vědce k podrobnějšímu výzkumu. Připravili deset dvojic korálových úlomků, přičemž každou tvořil jeden zdravý a jeden vybělený kus. Pět dvojic umístili tak, aby se koráli přímo dotýkali. Zbývajících pět oddělili několikamilimetrovou mezerou.
Výsledky ukázaly výrazný rozdíl. Všechny vybělené korály, které byly v kontaktu se zdravými úlomky, se během sedmi týdnů zcela zotavily. Naopak koráli, kteří zůstali oddělení, uhynuli. Vědci tak potvrdili, že fyzický kontakt může za určitých podmínek zásadně ovlivnit jejich přežití.
Podrobnější pozorování odhalilo, že geneticky shodní koráli dokážou propojit své tkáně. Vytvoří se mezi nimi drobné kanálky, kterými mohou procházet prospěšné řasy i živiny. Přenos řas do poškozených korálů vědci zaznamenali už během prvních tří dnů.
Další pokusy prokázaly, že k nastartování obnovy stačí přibližně týden společného kontaktu. V některých případech dokonce pouhých pět dní. Jakmile se řasy dostaly do poškozených tkání, začaly se rychle množit a postupně obnovily přísun energie potřebné k přežití korálů.
Během druhého týdne se počet prospěšných řas v poškozených korálech zdvojnásoboval přibližně každé čtyři dny. Jejich množení tak bylo asi desetkrát rychlejší než u korálů ve volné přírodě.
Objev může pomoci zachránit korálové útesy
Nové poznatky by mohly přispět k účinnější ochraně korálových útesů, které ohrožuje stále častější a výraznější oteplování mořské vody. Pokud by se podařilo obnovu korálů urychlit, mohly by lépe překonat období po výrazném oteplení vody, kdy jsou oslabené a náchylnější k dalšímu poškození.
Výzkumníci však upozorňují, že zatím nelze tuto metodu využít při obnově rozsáhlých útesů. Každý poškozený korál by totiž potřeboval zdravý protějšek se stejnou genetickou výbavou. Zajištění takových dvojic ve volné přírodě by bylo velmi obtížné.
Vědci proto plánují hledat další způsoby, jak prospěšné řasy dostat do poškozených korálů bez nutnosti jejich přímého kontaktu. Jednou z možností je získávat prospěšné řasy ze zdravých korálů ještě před výrazným oteplením mořské vody a později je využít k obnově poškozených korálů.
Takový postup by mohl v budoucnu pomoci omezit úhyn korálů a podpořit obnovu útesů, které poskytují životní prostor mnoha mořským organismům. Zatím však jde o výsledky laboratorního výzkumu, jejichž využití v přírodních podmínkách bude vyžadovat další ověřování.
