ZprávyVon der Leyen se chystá na druhé funkční období v čele Evropské...

Von der Leyen se chystá na druhé funkční období v čele Evropské komise

Vedoucí představitelé EU se v pondělí sešli v Bruselu, aby se dohodli na rozdělení nejvyšších funkcí v bloku. Zdá se, že Ursula von der Leyen bude mít šanci na druhé funkční období v čele Evropské komise. Informovala o tom agentura Reuters či server France24.

Pondělní jednání začalo v 18:00. Evropská lidová strana (EPP) von der Leyen se stala největším vítězem voleb do Evropského parlamentu, které se konaly 6. až 9. června. Upevnila tak snahu německé konzervativkyně o dalších pět let v čele výkonného orgánu druhé největší ekonomiky světa.

Ještě v roce 2019 byla tato lékařka, která se stala německou ministryní obrany, překvapivou volbou do čela tohoto orgánu. K rozhodnutí došlo až po maratonu jednání mezi vedoucími představiteli EU. Tentokrát je von der Leyen do značné míry favoritkou.

Narodila se v Bruselu a je matkou sedmi dětí. Rozhodla se bydlet v malém bytě vedle své kanceláře ve 13. patře sídla Komise v Berlaymontu, aby se vyhnula dopravě v belgické metropoli.

Green deal, vakcíny proti covidu i zbraně Ukrajině

Poté, co získala těsnou většinu v Evropském parlamentu, aniž by ji podpořili Zelení, spustila její Komise v prosinci 2019 Green deal. Navrhla závazek klimatické neutrality do roku 2050. A od té doby předložila několik legislativních návrhů k dosažení tohoto cíle, připomíná Reuters.

Pětašedesátiletá von der Leyen dohlížela na reakci Komise na pandemii covid-19, která zahrnovala koordinovaný nákup a zavádění vakcín v celém bloku a odmítnutí pozastavení otevřených vnitřních hranic EU.

V únoru 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se opět ujala vedoucí úlohy. Jako první navrhla, aby EU financovala a dodávala zbraně napadené zemi, a zasadila se o přijetí Ukrajiny do Evropské unie.

Incident „Sofagate“

Ve svém druhém funkčním období již nebude muset koordinovat politické úsilí s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, bývalým belgickým premiérem. Jejich vztahy nebyly dobré, Michelův mandát však letos končí.

Napětí mezi oběma nejvyššími představiteli EU se datuje od dubna 2021, kdy během společného zasedání v Ankaře hostitelé vyčlenili pro EU pouze jedno místo. Michel ho okamžitě obsadil a odsunul von der Leyen na sousední pohovku. Incidentu se od té doby přezdívá „Sofagate“.

Aby von der Leyen získala „ano“ lídrů EU, potřebuje podporu „kvalifikované většiny“ 15 z 27 zemí, které pokrývají nejméně 65 procent obyvatel bloku, uvádí France24. Tucet lídrů pochází z jejího politického uskupení EPP. Potřebuje však získat také Macrona z centristické skupiny Obnova Evropy a Scholze z S&D.

Reklama

Doporučujeme

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama