ZprávyVon der Leyen se chystá na druhé funkční období v čele Evropské...

Von der Leyen se chystá na druhé funkční období v čele Evropské komise

Vedoucí představitelé EU se v pondělí sešli v Bruselu, aby se dohodli na rozdělení nejvyšších funkcí v bloku. Zdá se, že Ursula von der Leyen bude mít šanci na druhé funkční období v čele Evropské komise. Informovala o tom agentura Reuters či server France24.

Pondělní jednání začalo v 18:00. Evropská lidová strana (EPP) von der Leyen se stala největším vítězem voleb do Evropského parlamentu, které se konaly 6. až 9. června. Upevnila tak snahu německé konzervativkyně o dalších pět let v čele výkonného orgánu druhé největší ekonomiky světa.

Ještě v roce 2019 byla tato lékařka, která se stala německou ministryní obrany, překvapivou volbou do čela tohoto orgánu. K rozhodnutí došlo až po maratonu jednání mezi vedoucími představiteli EU. Tentokrát je von der Leyen do značné míry favoritkou.

Narodila se v Bruselu a je matkou sedmi dětí. Rozhodla se bydlet v malém bytě vedle své kanceláře ve 13. patře sídla Komise v Berlaymontu, aby se vyhnula dopravě v belgické metropoli.

Green deal, vakcíny proti covidu i zbraně Ukrajině

Poté, co získala těsnou většinu v Evropském parlamentu, aniž by ji podpořili Zelení, spustila její Komise v prosinci 2019 Green deal. Navrhla závazek klimatické neutrality do roku 2050. A od té doby předložila několik legislativních návrhů k dosažení tohoto cíle, připomíná Reuters.

Pětašedesátiletá von der Leyen dohlížela na reakci Komise na pandemii covid-19, která zahrnovala koordinovaný nákup a zavádění vakcín v celém bloku a odmítnutí pozastavení otevřených vnitřních hranic EU.

V únoru 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se opět ujala vedoucí úlohy. Jako první navrhla, aby EU financovala a dodávala zbraně napadené zemi, a zasadila se o přijetí Ukrajiny do Evropské unie.

Incident „Sofagate“

Ve svém druhém funkčním období již nebude muset koordinovat politické úsilí s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, bývalým belgickým premiérem. Jejich vztahy nebyly dobré, Michelův mandát však letos končí.

Napětí mezi oběma nejvyššími představiteli EU se datuje od dubna 2021, kdy během společného zasedání v Ankaře hostitelé vyčlenili pro EU pouze jedno místo. Michel ho okamžitě obsadil a odsunul von der Leyen na sousední pohovku. Incidentu se od té doby přezdívá „Sofagate“.

Aby von der Leyen získala „ano“ lídrů EU, potřebuje podporu „kvalifikované většiny“ 15 z 27 zemí, které pokrývají nejméně 65 procent obyvatel bloku, uvádí France24. Tucet lídrů pochází z jejího politického uskupení EPP. Potřebuje však získat také Macrona z centristické skupiny Obnova Evropy a Scholze z S&D.

Doporučujeme

Brazílie po obratu vyřadila Japonsko a jde do osmifinále

Brazílie vydřela postup do osmifinále mistrovství světa až v samotném závěru. Japonsko dlouho drželo překvapivé vedení a sahalo po historickém úspěchu, jenže favorit po změně stran přidal, vyrovnal a v nastaveném čase rozhodl o výhře 2:1. Hrdinou se stal Gabriel Martinelli.

Dobrovolníci nasbírali 11 milionů vzácných semen pro obnovu skotských lesů

Obnova původních lesů na západě Skotska získala výraznou podporu. Přibližně stovka dobrovolníků během několika let ručně nasbírala přes 11 milionů vzácných semen domácích dřevin. Díky tomu vzniknou miliony nových stromů, které pomohou obnovit ohrožené lesy i jedinečný atlantský deštný prales.

Koubek skončil u české reprezentace

Po neúspěšném mistrovství světa končí Miroslav Koubek na lavičce české fotbalové reprezentace. Přestože ještě krátce po návratu ze šampionátu počítal s pokračováním, po pondělním jednání s předsedou FAČR Davidem Trundou nabídl svou funkci k dispozici. Svaz jeho rozhodnutí přijal a začne hledat nového reprezentačního trenéra.

Sucho v Turecku otevírá obří propady a ohrožuje zemědělství

Rozsáhlé sucho, intenzivní zemědělství a nadměrné čerpání podzemní vody mění tvář turecké provincie Konya. Na polích vznikají stovky obřích propadů, které komplikují práci farmářům a mohou ohrozit produkci potravin v jedné z nejdůležitějších zemědělských oblastí země.

USA a Írán se podle Trumpa v úterý setkají v Dauhá, Teherán to nepotvrdil

Představitelé Íránu a USA se v úterý setkají v katarském Dauhá na žádost Teheránu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Schůzky se zúčastní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na okraj jednání na vysoké úrovni se podle ní uskuteční technická jednání. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádího dříve popřel zprávy médií o možných úterních technických jednáních stran v Kataru, informuje agentura AP.

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama