Více
    7.6 C
    Czech
    Úterý, 26 října, 2021

    Vědci se pouští do ambiciózního projektu, chtějí přivést zpět do arktické tundry mamuty

    Reklama

    DOPORUČUJEME

    NEJČTENĚJŠÍ

    Mamuti srstnatí (Mammuthus primigenius) zmizeli z povrchu země před deseti tisíci lety. Vědci se nyní pokoušejí navrátit do arktické tundry hybrida, jež bude mít mamutí a sloní DNA. Společnost Colossal vybrala na tento ambiciózní projekt 15 milionů dolarů. Informuje o tom The Guardian.

    Myšenka přivést zpět k životu mamuty a navrátit je do volné přírody se objevuje více než deset let. Vědci v pondělí oznámili, že získali nové finance. Dle nich by se tak tento sen mohl stát skutečností.

    Zvířata ale ponesou DNA jak mamuta tak slonů indických, kteří jsou na pokraji vyhynutí. Na začátku projektu vědci odebrali slonům kožní buňky a přeprogramovali je na kmenové buňky, které nesou mamutí DNA.

    Konkrétní geny, které jsou zodpovědné za mamutí srst, izolační tukové vrstvy a další znaky, které je adaptují na chladné klima, jsou identifikovány díky porovnání mamutích genomů s genomy příbuzných indických slonů. Mamutí genom získali vědci ze zvířat nalezených v permafrostu.

    Vzniklá embrya by byla vložena do náhradní matky nebo umělého lůna. Za šest let by pak na svět mohla přijít první mláďata, pokud vše půjde podle plánu.

    Naším cílem je vytvořit slona odolného proti chladu, který bude vypadat a chovat se jako mamut. Ne proto, že bychom se pokoušeli někoho oklamat, ale protože chceme něco, co je funkčně ekvivalentní mamutovi, co zvládne chlady při -40 °C a bude dělat všechny věci, které sloni a mamuti dělají, zejména kácení stromů,“ uvedl pro The Guardian spoluzakladatel Colossal George Church z Harvard Medical School.

    Slonům indickým totiž hrozí vyhynutí. Projekt je tak koncipován jako snaha pomoci je zachránit. Cílem je totiž vybavit je rysy, které jim umožní prosperovat v oblastech Arktidy. Dle Churche není ale jasné, zdali by nedošlo ke křížení asijských slonů a hybridů.

    Boj s klimatickou krizí?

    Introdukce těchto zvířat do arktické tundry by mohla dle vědců pomoci obnovit zdevastované prostředí a bojovat s některými problémy, které přináší klimatické krize.

    Ne všem se však toto zdá jako dostatečný důvod přivést mamuty k životu. Osobně si myslím, že poskytnutá zdůvodnění – myšlenka, že byste mohli geoinženýrovat arktické prostředí pomocí stáda mamutů – není věrohodná, řekla evoluční bioložka Victoria Herridge. Dodala, že se navíc jedná o stovky tisíc mamutů, aby byl experiment v tomto duchu proveditelný. Každému však trvá březost 22 měsíců a 30 let než dospěje.

    Profesor Gareth Phoenix z University of Sheffield poznamenal, že v rozlehlé Arktidě existují různé ekosystémy a je proto také potřeba zodpovědně iniciovat řešení, abychom předešli nechtěným škodlivým důsledkům.

    Sledujte nás na sítích

    NEJNOVĚJŠÍ

    Měsíc

    NASA: Loď bez posádky se vypraví na cestu kolem Měsíce až v únoru 2022

    Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se chystá na první z misí Artemis. Agentura oznámila, že vesmírná loď bez posádky odstartuje v únoru. Tato mise by měla vydláždit cestu budoucím misím na Měsíc.
    Gekon pojmenovaný po Jackie Chanovi

    Herpetologové pojmenovali nový druh gekona po Jackie Chanovi

    Jackie Chan dle všeho nemá fanoušky jen mezi milovníky bojových umění a akčních filmů. Skupina herpetologů po tomto herci a režisérovi pojmenovala nově objevený druh gekona.
    Venuše

    Existovaly na Venuši oceány? Simulace ukazují, že nikoli

    Nad tím, zdali na planetě Venuši někdy existovaly oceány, si vědci lámou hlavu už dlouho. Některé modely naznačují, že ano. Nový výzkum týmu astrofyziků to však vyvrací.
    Sonda NASA Lucy

    NASA: Sonda Lucy vyrazila na 12letou výpravu, zkoumat bude asteroidy

    Sonda NASA pojmenovaná Lucy se vydala do vesmíru na dvanáctiletou výpravu k prozkoumání osmi asteroidů. Sedm z nich sdílí oběžnou dráhu Jupitera a je považováno za nedotčené zbytky při formování planet.
    Zrající sýr

    Starověké výkaly ukazují, že lidé si před 2700 lety pochutnávali na pivu a plísňovém sýru

    Analýza výkalů z doby bronzové a železné poskytla nejstarší důkaz o výrobě zrajících sýrů v Evropě, ale také o tom, že si tehdejší dělníci v rakouském solném dole pochutnávali na pivu.
    Rostlina tabáku

    Lidé používali tabák již před více než 12 tisíci lety

    Není jasné, jakým způsobem tabák používali, archeologové ale nyní poukazují na to, že severoameričtí lovci a sběrači tak činili již před přibližně 12 300 lety. Semena rostliny tabáku nalezly vědci v Utahu.
    Reklama
    Reklama
    Reklama