Vědcům se podařilo rozluštit tajemství králičího skákání. Objevili gen, který je nezbytný k tomu, aby si zvířata osvojila svou typickou „chůzi“. Ke studiu jim posloužilo plemeno králíka, které skákat neumí a chodí po předních tlapkách jako akrobat, který chce udělat stojku.
Schopnost skákat je u králíků dle vědců závislá na jednom klíčovém genu. Podařilo se jim ho objevit díky neobvyklému plemenu králíka s názvem sauteur d’Alfort, které chodí po předních tlapkách. Nejen, že je to pro něj velmi vysilující, ale v přírodě by se také stal snadnou kořistí.
Plemeno, na kterém byla studie provedena, je také známé tím, že má problémy s očima, včetně slepoty a šedého zákalu. Již bylo zjištěno, že oboje je způsobeno mutací v jediném genu. Nebylo však známo, o který gen se jedná.
Vědci proto chovali toto plemeno s novozélandskými bílými králíky, kteří normálně skáčou. Potvrdila se jim tím předchozí teorie, že k tomu, aby králíci ztratili schopnost skákat, je potřeba dvou kopií mutantního genu (tedy od obou rodičů).
Za pomoci genetické analýzy králíků se vědcům podařilo objevit, že za nechopnost skákat pravděpodobně může mutace v jediné pozici v genu známém jako RORB.
Gen RORB kóduje protein, který ostatní geny „zapíná a vypíná“. Pokud tedy RORB nefunguje správně, ani produkce jiných proteinů v míše nemusí být správně regulována. To pak ovlivní, jakým způsobem mícha koordinuje komunikaci mezi mozkem a svaly v končetinách. Králíci tak ztratí schopnost skákat.
U myší, které měli mutaci ve svém RORB genu, se taktéž objevily problémy s očima a neobvyklá chůze ve stylu kolébání.
„Pokud byste vytvořili stejnou mutaci [viděnou u těchto neobvyklých králíků] u lidí, neodstranili byste skákání, ale změníte náš pohyb nějakým jiným způsobem,“ uvedl pro The Guardian profesor Leif Andersson, spoluautor výzkumu, z univerzity ve Uppsale ve Švédsku.
Andersson však dodává, že RORB není jediným důležitým genem pro chůzi. Je do toho zapojeno několik genů, nicméně studie ukazuje, že RORB je jedním z nich.