ZprávyV Izraeli se opět konají protivládní demonstrace, policie použila i vodní děla

V Izraeli se opět konají protivládní demonstrace, policie použila i vodní děla

Tisíce lidí dnes opět demonstrují v Izraeli proti vládě a její soudní reformě, která podle mnohých omezí demokracii v zemi. Ve schvalování reformy vláda pokračuje v parlamentu navzdory široké kritice i výzvě prezidenta, aby ji zrušila. V noci na dnešek parlament po bouřlivé debatě navíc schválil zákon, který omezuje možnost odvolat premiéra. Tuto normu mnozí považují za šitou na míru premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, který je obžalován v několika kauzách kvůli korupci, podvodu a zneužití důvěry.

Na řadě míst dnes lidé blokovali silnice, než je policie rozehnala. Protestující se sešli i před domy ministrů a premiéra. V Tel Avivu a Haifě policie proti demonstrantům použila vodní děla. Zatčeno bylo po celé zemi nejméně 60 účastníků protestů, informoval deník Haarec.

Mezi zatčenými je i jedna žena, která při demonstrací nedaleko Ben Gurionova mezinárodního letiště s izraelskou vlajkou klepla do hlavy ministra zemědělství Aviho Dichtera, který nastupoval do auta. „Důrazně odsuzuji útok levicové aktivistky na ministra Aviho Dichtera a žádám, aby lídři opozice okamžitě zastavili anarchii, násilí a podněcování násilí vůči zvoleným činitelům,“ reagoval na incident premiér Netanjahu. „Žádám, aby policie a prokuratura okamžitě a důrazně zasáhly proti každému, kdo vztáhne ruku na zvolené činitele, než bude příliš pozdě,“ dodal premiér.

Lidé dnes opět s izraelskými vlajkami a transparenty s nápisy „Zachraňme demokracii“ vyšli do ulic mimo jiné v Tel Avivu, kde demonstrovali i rodiče s dětmi. Ráno protestující zapálili pneumatiky v přístavu Ašdod u Tel Avivu, stovky lidí blokovaly také silnice mezi Haifou a přístavem Akko. V Jeruzalémě lidé na brány Starého města vyvěsili obří izraelskou vlajku a plachtu s textem izraelské deklarace nezávislosti z roku 1948.

Podle místních médií policie očekává, že dnešní protesty budou nejmasovější za poslední týdny a že se jich zúčastní na půl milionu lidí. To by byla největší demonstrace od vzniku státu Izrael.

Masové protesty proti koaliční vládě, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, se konají od ledna. Vypukly krátce po nástupu vlády koncem prosince a zesílily v lednu po předložení návrhu soudní reformy, která vládě dá větší vliv na jmenování soudců a omezí pravomoce nejvyššího soudu. Už několikrát se protestů účastnilo přes sto tisíc lidí, v polovině března jich bylo přes 300.000. Demonstrace se konají od ledna každou sobotu a několikrát se uskutečnily i ve čtvrtek, kdy organizátoři nazvali manifestace minulý týden Dnem narůstajícího odporu. Dnešek pojmenovali jako Den paralýzy.

V některých městech lidé už přes noc vylepili na dveře obchodů či bank, do veřejné dopravy a parků letáky s nápisy například „Vstup povolen pouze židům“ nebo „Muži sedí vepředu autobusu, ženy vzadu“. Podle deníku Haarec tak chtěli ukázat, jak to může podle nich v zemi vypadat, pokud bude tato vláda pokračovat v nastaveném kurzu. Mnozí mají totiž obavy, že po soudní reformě budou následovat další zákony, které z Izraele udělají „teokratickou diktaturu“. To napsala například tisícovka izraelských umělců a podnikatelů v dopise na ambasády Británie a Německa, v němž tyto země vyzvaly ke zrušení Netanjahuovy návštěvu. Podle nich je země v nejhorší krizi v dějinách státu Izrael.

I dnes se chystají blokády u mezinárodního Ben Gurionova letiště, odkud má Netanjahu letět do Londýna. Podobně v minulých týdnech demonstranti auty blokovali příjezd k letišti ve dnech, kdy Netanjahu odlétal do Říma a do Berlína. Premiér na letiště letěl vrtulníkem.

Už nad ránem se skupina záložníků armády shromáždila u sochy Theodora Herzla, zakladatele sionismu, v přístavu Herzlija v telavivském distriktu, kde rozvinula transparenty s nápisy „Pokud chcete, demokracie zvítězí“ či „Není to sen, je to revoluce.“ Poté se rezervisté shromáždili před domem šéfa ultraortodoxní strany Šas Arjeho Deriho v Jeruzalémě. Deri byl v Netanjahuově vládě ministrem vnitra a zdravotnictví, ale musel skončit kvůli verdiktu nejvyšší soudu, protože byl loni odsouzen kvůli porušování daňových zákonů. Navíc před 20 lety dostal trest za braní úplatků ve funkci ministra vnitra a strávil skoro dva roky ve vězení. Tento týden parlament schválil v prvním čtení změnu zákona, která Derimu umožní se do ministerského úřadu vrátit.

Rezervisté přišli demonstrovat také před dům ministra školství Joava Kiše, bývalého armádního pilota, s transparentem „Neopouštějte demokracii“.

V noci na dnešek prošel v parlamentu, v němž má vládní koalice většinu, zákon omezující možnosti odvolání premiéra. Schválen byl nicméně jen těsnou většinou 61 hlasů, ač vláda má v Knesetu 64 křesel. Nově bude moci být premiér odvolán pouze kvůli psychické či fyzické nezpůsobilosti, a to jen tříčtvrtinovou většinou ministrů, pokud s tím premiér nebude souhlasit, tak tříčtvrtinovou většinou poslanců. Vláda tento zákon hájí s tím, že přinese větší „stabilitu“.

Doporučujeme

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.

Tisíce Srbů pokračují v protestech i po oznámení rezignace prezidenta Vučiće

Oznámení prezidenta Aleksandara Vučiće o chystané rezignaci protesty v Srbsku nezastavilo. Do ulic města Kraljevo znovu vyšly tisíce lidí, kteří se obávají, že si dlouholetý prezident udrží vliv i po odchodu z funkce. Demonstrace navazují na studentské protesty, které před více než rokem odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

WHO: Vlna veder má v Evropě na svědomí 1300 životů

Bezprecedentní vlna veder, která na přelomu června a července zasáhla Evropu, mohla být příčinou stovek úmrtí navíc. Uvedl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bylo od 21. června v souvislosti s extrémními teplotami zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

Při pádu vrtulníku Saudi Aramco zemřelo 14 lidí

Vrtulník patřící ropné společnosti Saudi Aramco se zřítil v Ras Tanura na východním pobřeží Saúdské Arábie. Nehodu nepřežil nikdo ze 14 lidí na palubě, všichni mrtví byli saúdští občané.

Putin přiznal nedostatek paliva v některých ruských regionech

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiznal, že problémy s dodávkami paliva vedly k jeho nedostatku v některých ruských regionech. Informovala o tom agentura Reuters.

BIS varuje před investiční bublinou kolem umělé inteligence

Masivní výdaje technologických firem na umělou inteligenci mohou podle Banky pro mezinárodní platby skončit dlouhým investičním útlumem. Pokud se očekávané výnosy nenaplní, hrozí rychlé ochlazení financování AI firem a otřesy na finančních trzích.

Tělo sedmnáctileté Thajky bylo nalezeno v kufru. Z vraždy je obviněn Australan

Thajská policie obvinila australského občana z vraždy sedmnáctileté dívky, jejíž tělo našli v kufru odloženém u železniční tratě v letovisku Pattaya. Muže zadrželi na bangkokském letišti krátce před odletem do Austrálie. Rodina oběti žádá nejpřísnější možný trest.

Při pádu malého letadla na předměstí Nancy ve Francii zahynulo 11 lidí

Jedenáct lidí dnes přišlo o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píší agentury AFP a Reuters s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí míří francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel ve Francii.

Ukrajinský dronový útok zabil člověka na jihu Ruska, způsobil požár v rafinerii

Ukrajinský dronový útok zabil jednoho člověka a dalšího zranil v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Rovněž způsobil požár v ropné rafinerii, oznámil dnes gubernátor Veniamin Kondratěv. Padající trosky z dronů podle něj poškodily několik obytných domů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev rovněž zaútočil na rafinerii v Jaroslavské oblasti severovýchodně od Moskvy. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana země v noci na dnešek zneškodnila 213 bezpilotních letounů vyslaných Ukrajinou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama