Praha 1. července 2026 (PROTEXT) – České zdravotnictví čeká v příštích letech výrazný nárůst počtu onkologických pacientů. Podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) bude v roce 2030 žít se zhoubným nádorem více než 600 tisíc lidí, což představuje přibližně třetinový nárůst oproti roku 2020. Rostoucí počet pacientů spolu se stárnutím populace i zdravotnického personálu bude znamenat stále větší nároky na organizaci péče. Na potřebě racionalizace nastavení organizace onkologické péče se shodli účastníci kulatého stolu Onkologické platformy Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), kterého se zúčastnili zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, zdravotních pojišťoven, odborné společnosti, poskytovatelů zdravotní péče i pacientských organizací.
Podle dat prezentovaných na setkání vzroste počet lidí žijících se zhoubným nádorem z přibližně 462 tisíc v roce 2020 na více než 601 tisíc v roce 2030. „Ještě rychlejší růst se očekává v hematoonkologii, kde má prevalence během deseti let vzrůst o 37 %. Současně se výrazně změní věková struktura české populace. Do roku 2050 se počet obyvatel starších 85 let více než zdvojnásobí, což bude znamenat další tlak na zdravotnické služby i dlouhodobou péči,“ upozorňuje prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Odborníci zároveň upozornili, že nejde pouze o důsledek stárnutí populace. Vyšší počet pacientů souvisí také s lepšími diagnostickými metodami a výsledky inovativní léčby, díky které lidé s onkologickým onemocněním žijí déle, i přes narůstající výskyt některých nádorových onemocnění v mladším věku. Zároveň přetrvává prostor pro další posilování prevence a včasného záchytu onemocnění. Například u karcinomu prsu je i přes dlouhodobě úspěšný screening každoročně přibližně pětina pacientek diagnostikována až ve třetím nebo čtvrtém stadiu onemocnění.
Jak připravit českou onkologii na výzvy další dekády?
Účastníci kulatého stolu se shodli, že budoucnost české onkologie bude záviset nejen na dostupnosti moderních léčiv, ale také na tom, jak efektivně bude celý systém organizován. Zásadní roli v něm mají i nadále hrát komplexní onkologická centra (KOC), která by se měla soustředit zejména na diagnostiku, rozhodování o léčebné strategii a péči o nejsložitější pacienty. Část léčby by však podle odborníků měla být racionálně decentralizována do regionálních onkologických pracovišť, blíže bydlišti pacientů.
Právě posílení regionální onkologické péče patřilo k hlavním tématům diskuse. „Regionální pracoviště již dnes poskytují kvalitní péči velkému počtu pacientů, jejich potenciál však omezuje administrativní zátěž, nedostatečná digitalizace i nejednotné nastavení spolupráce s komplexními onkologickými centry. Lepší propojení jednotlivých úrovní péče by mohlo významně zvýšit kapacitu celého systému, aniž by utrpěla kvalita léčby,“ říká MUDr. Kateřina Jirsová, primářka Integrovaného onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši.
„Pro další rozvoj regionální onkologické péče bude důležité, aby se do systému delegované preskripce zapojily všechny zdravotní pojišťovny Stejně důležité je posilovat prevenci a zvýšit účast populace na onkologických screeningových programech,“ říká PhDr. Ivan Duškov, MSc., ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny. To potvrzuje MUDr. Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny: „I naše pojišťovna chce posilovat regionální onkologickou péči, proto jsme již nasmlouvali první regionální onkologická centra. Jedním z našich cílů je zlepšovat provázanost péče a usnadnit pacientům průchod systémem tak, aby se k potřebné léčbě dostávali včas. Klíčová jsou kvalitní data a spolupráce všech aktérů, aby byla léčba dostupná co nejblíže místu, kde pacient žije,“ doplňuje.
Velká pozornost byla věnována také koordinaci péče. S rostoucím počtem pacientů bude stále důležitější role multidisciplinárních týmů a koordinátorů onkologické péče, kteří mají pomoci zrychlit diagnostiku, usnadnit orientaci pacientů v systému a zajistit plynulejší spolupráci mezi jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb. Pomoct by mělo také lepší využívání zdravotnických dat, která umožní sledovat kvalitu péče, plánovat kapacity a efektivněji řídit celý systém.
Diskuse upozornila rovněž na personální výzvy. Vedle rostoucího počtu pacientů bude česká onkologie čelit i postupnému stárnutí zdravotnických profesionálů. Klinická i radiační onkologie již dnes patří mezi obory, u nichž bude nezbytné dlouhodobě posilovat personální kapacity a vytvářet podmínky pro nástup nové generace specialistů.
„Z mého pohledu je důležité vést otevřený dialog mezi poskytovateli zdravotní péče, zdravotními pojišťovnami, zástupci pacientů i farmaceutickým průmyslem. Všichni společně vytváří propojený ekosystém a měli by hledat místa, kde systém nefunguje ideálně, a diskutovat o tom, jak překážky odstraňovat. Úlohou Ministerstva zdravotnictví je pak všechny tyto aktéry propojovat, vytvářet prostor pro společnou debatu, pracovat s daty, dokončit digitalizaci, zvyšovat efektivitu systému, hodnotit jeho současný stav a zároveň předvídat, jakým směrem se bude dále vyvíjet,“ vysvětluje MUDr. Patrik Zachar, vrchní ředitel sekce zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR.
„Shoda přítomných zástupců hlavních aktérů onkologické péče i pacientských organizací ukázala, že hlavní výzvou příštích let nebude pouze zvládnutí rostoucího počtu pacientů, ale především schopnost zdravotnického systému poskytovat péči koordinovaně, efektivně a dostupně bez ohledu na místo bydliště. K tomu bude potřeba dále rozvíjet regionální síť onkologických pracovišť, posilovat spolupráci mezi jednotlivými úrovněmi péče, podporovat prevenci a screeningové programy a lépe využívat dostupná zdravotnická data při plánování i řízení péče,“ uzavírá Mgr. Eva Karásková, předsedkyně Onkologické platformy AIFP.
Video: https://www.youtube.com/watch?v=3HUcf16_AvU
Zdroj: Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz.
