V Antarktidě stojí sopka, která se vymyká všemu, co o podobných místech běžně platí. Mount Erebus má trvalé lávové jezero a do ovzduší vypouští mikroskopické krystalky čistého zlata. Ročně má jít o množství v hodnotě přes 44 milionů korun.
Mount Erebus leží na Rossově ostrově v Rossově moři, přibližně 1350 kilometrů od zeměpisného jižního pólu. Jde o nejjižněji položenou aktivní sopku na světě a zároveň o jediný známý vulkán, který do okolí vypouští krystalické částice ryzího zlata.
Nejde samozřejmě o žádný zlatý déšť, který by šel sbírat do kapes. Podle studie z roku 1991 se z vulkánu každý den dostane do atmosféry asi 80 gramů mikroskopických zlatých krystalků. Při uvedené hodnotě kolem 6000 dolarů denně to vychází zhruba na 132 tisíc korun za den a více než 44 milionů korun za rok.
Zlato se má z nitra sopky dostávat ven společně s vulkanickými plyny z lávového jezera. Drobné částice pak mohou urazit až 1000 kilometrů, než dopadnou na antarktický led. Vědci je zkoumali elektronovým mikroskopem a zjistili, že nejde jen o obyčejný prach. Částice tvoří drobné, poměrně pravidelné krystaly, některé až o velikosti 60 mikrometrů.
Samotná přítomnost zlata ve vulkanických plynech není úplnou raritou. Malé množství se objevilo také u sopek Kílauea na Havaji, Etna v Itálii, Augustine na Aljašce nebo El Chichón v Mexiku. Mount Erebus je ale výjimečný tím, že z něj unikají právě krystalky ryzího zlata.
Vysvětlení stále není jisté. Jedna možnost počítá s tím, že zlato krystalizuje přímo z plynů bohatých na chlor, když se ochlazují ve vzduchu. Tahle varianta ale naráží na problém, protože plyny obsahují jen velmi malé množství zlata.
Druhá teorie pracuje s tím, že krystaly vznikají pomalu na povrchu lávového jezera a teprve potom je proudy sopečných plynů vynášejí do atmosféry. Ani po více než třiceti letech od popisu objevu tak není jasné, jak přesně Mount Erebus své zlaté mikročástice vytváří a vypouští ven.
