Protext ČTKUž za 31 měsíců má začít platit digitální ústava. Státu hrozí, že...

Už za 31 měsíců má začít platit digitální ústava. Státu hrozí, že ji nebude schopen naplnit

Praha 20. června 2022 (PROTEXT) – Nejpozději 1. 2. 2025 vstoupí v účinnost zákon 12/2020 Sb. o právu na digitální služby, tzv. digitální ústava. Ten dává občanům právo na to, aby veškeré úřední úkony a agendy, které je možné zdigitalizovat, byly vyřizovány elektronicky. Zákon byl před dvěma lety protlačen Sněmovnou za významné podpory současné vládní koalice. Po více než dvou letech od schválení zákona však ministerstvo vnitra dosud ani nemá katalog úkonů a činností u 40 % úřadů v České republice. Reálně tak hrozí, že stát digitální ústavu nestihne v termínu naplnit.

„Podle zákona budeme už za necelé tři roky všichni mít právo takřka všechny úkony směrem ke státní správě činit elektronicky a státní správa bude povinna nám to umožnit. Pokud ne, budou lidé schopni na státu vysoudit vysoké odškodné. Stát však do dnešního dne nemá ani zmapováno, jaké agendy a úkony vlastně má digitalizovat,“ říká Ing. Aleš Kučera, odborník na eGovernment a majitel společnosti NEWPS. K tomu, aby státní správa a samospráva a další orgány veřejné moci mohly začít podle zákona o právu na digitální služby fungovat, je přitom třeba vytvořit a naplnit několik stovek agendových systémů, veřejných registrů a dalších informačních systémů. Vedle toho bude třeba vytvořit doslova tisíce inteligentních elektronických formulářů. Jednou z nejkomplikovanějších agend, která bude muset projít digitalizací, je například stavební a územní řízení. Jen v tomto případě to znamená propojit nebo nově vytvořit asi dvě desítky veřejných registrů.

Podle Aleše Kučery je přitom průměrná doba na vysoutěžení středně náročné státní zakázky v oboru ICT zhruba 18 měsíců. Dalších zhruba 12 měsíců zabere státu příprava na vypsání takovéhoto výběrového řízení.

„Pokud jen výběr dodavatele zabere dva a půl roku, zbývá na samotnou realizaci stovek agendových systémů a jejich odladění jen pár měsíců. To se nedá ani při nejlepší vůli stihnout. Stát v tuto chvíli čeká na dokončení katalogu služeb veřejné správy a digitalizace státní správy se tak prakticky zastavila. Mezitím nám uteče čas i peníze z fondů EU. Stát by se měl probudit, nečekat na dokončení katalogu služeb veřejné správy a okamžitě začít vypisovat veřejné zakázky na ty služby e-governmentu, které už zkatalogizované má,“ varuje Aleš Kučera.

Pojmenování „digitální ústava“ se pro zákon 12/2020 vžilo ještě před jeho přijetím. Byl přijat v lednu 2020 a hlasovali pro něj mimo jiné i dnešní premiér Petr Fiala či současní ministři Ivan Bartoš, Vít Rakušan, Zbyněk Stanjura, Jan Lipavský či náměstek pro digitalizaci ministra pro místní rozvoj Ondřej Profant. Předchozí vláda Andreje Babiše se do jeho naplňování pustila jen velmi zvolna. V tuto chvíli je v katalogu služeb veřejné správy zkatalogizováno teprve jen asi 60 % agend státu. Tento katalog je nedílnou součástí zákona a poprvé v historii na jednom místě podchytí a popíše veškeré agendy, úkony a služby poskytované státem jeho občanům. Podle zákona je stát povinen do začátku února 2025 zdigitalizovat veškeré svoje agendy, kde zvláštní zákon neurčuje jejich závaznou podobu. Tedy jejich drtivou většinu. Po 1. 2. 2025 budou mít občané právo vykonávat tyto úkony digitálně na dálku bez nutnosti vstát od počítače.

„Digitální ústava je přelomový zákon, který má ukončit opakující se požadavky úřadů na občany a podnikatele. Formou digitálního úkonu z vašeho počítače bude možné vykonávat takřka veškeré představitelné úkony, kvůli kterým dnes ještě musíte chodit na úřady. Má nám umožnit, abychom si do základních registrů vložili například řidičský průkaz, lovecký lístek nebo třeba průkaz vůdce malého plavidla a při kontrole předkládali už jen občanský průkaz, který všechny tyto průkazy nahradí. Studenti také nebudou muset neustále dokládat, že jsou studenty, ale budou mít možnost si do registru tuto skutečnost jednoduše zapsat a úřady budou mít povinnost v registrech tuto skutečnost samy dohledat. Pokud se má tento sen naplnit alespoň ve střednědobém horizontu, je třeba začít bezodkladně jednat a ne jen sedět a čekat, až bude schválen kompletní seznam služeb k digitalizaci,“ uzavírá majitel NEWPS.

.

Doporučujeme

Rusko zakazuje export nafty, začne dovážet paliva

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty, tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.

Trump označil summit NATO za úspěšný, USA mají podle něj respekt spojenců

Americký prezident Donald Trump dnes na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré. Podle šéfa Bílého domu panovala na jednání velmi dobrá atmosféra a spojenci si konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Zároveň teď už podle Trumpa opět respektují Spojené státy, které jsou největším přispěvatelem.

Od pondělí při bojích mezi pákistánskými silami a povstalci zemřelo 96 lidí

Od pondělí bylo při několika útocích povstalců v pákistánské provincii Balúčistán zabito více než 40 lidí, převážně policistů a vojáků. Bezpečnostní složky za stejné období také zabily přes 50 povstalců, napsaly dnes s odvoláním na armádu agentury AP a AFP. Pákistánské síly bojují v jihozápadním Balúčistánu proti separatistům.

Ruth Ellis, poslední ženě popravené v Británii, udělil král posmrtné omilostnění

Poslední žena popravená ve Velké Británii Ruth Ellis dostala od krále Karla III. posmrtnou podmíněnou milost. Žena byla odsouzena a oběšena za vraždu milence, který ji týral.

Apple chce v USA vyrábět přes 15 miliard čipů

Apple rozšiřuje spolupráci s Broadcomem a chystá dosud největší výrobní závazek na americkém trhu. Víceletá dohoda má přesáhnout 30 miliard dolarů a zajistit výrobu více než 15 miliard čipů v USA. Součástí plánu je i rozšíření závodu Broadcomu v Coloradu.

KOMENTÁŘ: Máte pocit, že ropa už nikdy nebude levná jako dřív? Možná bude mnohem levnější

Jeden z největších ropných šoků v historii se může proměnit v obří nadbytek černého zlata po celé planetě. Zní to paradoxně, ale přesně tento scénář se teď otevírá kvůli rozhádané skupině OPEC, jejíž členové koordinují objem těžby ropy. Cena může padnout údajně až ke 40 dolarům za barel.

Rozpadá se mírová dohoda? Ceny ropy po amerických úderech na Írán opět rostou

Pokles cen ropy zvrátila nejnovější výměna úderů mezi USA a Íránem. Odborníci upozorňují, že důvěra dopravců, kteří posílají lodě s nákladem přes Hormuzský průliv, je křehká stejně jako dočasná mírová dohoda z minulého měsíce mezi Washingtonem a Teheránem. Pokud bude napětí přetrvávat, ceny černého zlata zůstanou zvýšené, varovali komoditní stratégové.

USA a Írán si vyměnily údery. Napětí rozdmýchal Hormuzský průliv

Americká armáda oznámila, že provedla sérii úderů na Írán v reakci na útoky na tři lodě v Hormuzském průlivu. Islámské revoluční gardy (IRGC) uvedly, že v jižním Íránu sestřelily americký dron MQ-9. Teherán varoval, že USA porušily memorandum o porozumění.

Akcie SpaceX po vstupu do Nasdaq-100 klesly

Akcie SpaceX mají za sebou nepovedený první den v indexu Nasdaq-100. Titul oslabil téměř o sedm procent, i když zůstává nad cenou z primární nabídky. Po úvodní euforii z burzovního debutu teď investoři zvažují, zda firma Elona Muska dokáže naplnit velmi ambiciózní plány.

Trump: Zelenskyj a Putin chtějí uzavřít dohodu

Americký prezident Donald Trump přišel s jedním ze svých optimistických prohlášení, tentokrát směrem k válce na Ukrajině. V úterý na setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho ruský protějšek Vladimir Putin chtějí dosáhnout dohody, která by vleklý konflikt ukončila.

Macronovu návštěvu Sýrie narušily exploze poblíž jeho hotelu v Damašku

Dva výbuchy v centru Damašku narušily návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Sýrii. Nálože explodovaly poblíž hotelu Four Seasons, kde přenocoval. Při útoku utrpělo zranění 18 lidí.

Trump na summitu NATO otevřel staré spory

Summit NATO v Ankaře měl původně ukázat hlavně jednotu aliance a vyšší výdaje evropských spojenců na obranu. Místo toho ho hned v úvodu poznamenaly ostré výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, nové napětí kolem Grónska a také americké údery na Írán. Spojenci tak do středečních jednání vstupovali s nejistotou, zda summit skončí uklidněním, nebo dalším rozkolem.

Le Pen po verdiktu odvolacího soudu řekla, že hodlá kandidovat na prezidentku

Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Pen chce příští rok kandidovat v prezidentských volbách. Řekla to dnes večer v pořadu stanice TF1 po verdiktu odvolacího soudu, který ji sice uznal vinnou ze zpronevěry veřejných prostředků, ale zkrátil původní délku zákazu kandidovat na veřejné funkce. Informovaly o tom agentury. Podle serveru The Guardian uvedla, že se kvůli části rozsudku obrátí na kasační soud.

Nolanova Odyssea sbírá první nadšené reakce

Nová Odyssea Christophera Nolana má za sebou první projekce a reakce jsou zatím výrazně nadšené. Velkolepá adaptace slavného Homérova eposu dorazí do kin 17. července a už teď se o ní mluví jako o jedné z filmových událostí léta. V hlavních rolích se představí Matt Damon, Anne Hathaway, Tom Holland, Zendaya, Robert Pattinson, Lupita Nyong’o nebo Charlize Theron.

Ženu podezřelou z bombového útoku v Monaku našli mrtvou na Ukrajině

Žena podezřelá z bombového útoku v Monaku, při němž byli zraněni ukrajinský podnikatel Vadym Jermolajev a členové jeho rodiny, byla nalezena mrtvá na Ukrajině. Podle ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) zemřela střelnými ranami do hlavy. V souvislosti s její smrtí byli zadrženi dva muži, z nichž jeden je důstojníkem ukrajinského ministerstva obrany.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama