-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyUniklé zprávy britského exministra zdravotnictví: Za covidu plánoval lidi děsit

Uniklé zprávy britského exministra zdravotnictví: Za covidu plánoval lidi děsit

Bývalý britský ministr zdravotnictví Matt Hancock v době koronavirové pandemie nařizoval svému asistentovi, aby ohledně covidu „všechny pořádně vyděsil“. Vyplývá to z uniklých zpráv, které zveřejňuje Sunday Telegraph. Informuje o tom BBC, Sky News a další servery.

Zdá se, že bývalý ministr zdravotnictví diskutoval o tom, kdy odhalit existenci nové varianty covidu. Chtěl tak zajistit, že lidé budou dodržovat restrikce. V další výměně názorů šéf státní správy Simon Case naznačil, že „faktor strachu a viny“ je pro vládní sdělení zásadní.

Více než 100 000 zpráv z WhatsAppu zveřejňuje novinářka The Sunday Telegraph Isabel Oakeshott, která byla hlasitou kritičkou lockdownů. BBC upozorňuje, že tyto zprávy neověřila.

Exministr tento únik opakovaně kritizoval. Zveřejněné zprávy označil za „neobjektivní a z kontextu vytržený popis, který vyhovuje protilockdownové agendě“.

V konverzaci z 13. prosince 2020 Hancock a jeho asistent diskutují o tom, kdy „nasadit“ oznámení nové varianty. Hovoří o možnosti, že londýnský starosta Sadiq Khan se bude bránit možnému uzavření Londýna.

 „Spíše než abychom příliš signalizovali dopředu, můžeme to pořádně rozjet s novou variantou,“ píše Hancockův asistent. A ministr přitakal: „S novým kmenem všechny vyděsíme k smrti.“ „Ano, to je to, co povede ke správné změně chování,“ podotkl v odpovědi asistent. Ministr se pak ptá: „Kdy nasadíme nový kmen?“. Novou variantu, o které se v ČR mluvilo jako o „britské mutaci“ posléze oznámil následující den.

Johnson byl pro ně nedůvěryhodný

V další konverzaci přes WhatsApp z ledna 2021, kdy byl opět zaveden lockdown, Hancock diskutuje o možných změnách se Simonem Casem, šéfem státní správy.

Case varuje před malými změnami pravidel, protože vypadají „směšně“. Hovoří o „silnější kadenci“ a dodává, že „faktor strachu a viny“ je „zásadní“.

Z jiných zpráv z října 2020 Case naznačuje, že pokyny týkající se koronaviru by měly být vydávány „důvěryhodnými osobnostmi. Nikoliv celostátně nedůvěryhodnými osobnostmi, jako je bohužel premiér“. V té době byl premiérem Boris Johnson.

Matt Hancock v prohlášení reagujícím na únik informací uvedl: „Pro tento obrovský únik neexistuje absolutně žádný veřejný zájem. Veškeré podklady již byly poskytnuty k vyšetřování. Zveřejnění zpráv tímto způsobem podává částečné a neobjektivní informace, které vyhovují agendě namířené proti lockdownům.“

Chris Heaton-Harris, vládní tajemník pro Severní Irsko, řekl v nedělním vysílání BBC s Laurou Kuenssbergovou, že zprávy poskytují „spíše vhled do psychiky Matta Hancocka než do skutečného rozhodování“. „Myslím, že diváci by očekávali, že politici jako lidské bytosti budou věci vyjadřovat lidským způsobem,“ řekl.

Bývalá konzervativní poslankyně Ann Widdecombe řekla Stephenu Nolanovi z BBC v pořadu Radio 5 Live, že byla „stejně jako Isabel Oakeshott proti lockdownům“, ale úniky informací považuje za „hluboce neužitečné“.

Labourista Jonathan Ashworth, který byl během pandemie stínovým ministrem zdravotnictví, řekl, že příběh má vždy „dvě strany“, ale mnoho lidí tyto zprávy „hluboce znepokojí“.

Vyzval k tomu, aby veřejné vyšetřování „do konce roku podalo nějakou předběžnou zprávu“, a dodal: „Také si myslím, že Rishi Sunak musí tuto situaci zvládnout a trvat na tom, aby všichni ministři vše předali. Aby už žádné soukromé zprávy nemazali.“

Pokuta? Super, napsal expremiér

V dalších nově zveřejněných uniklých zprávách expremiér Johnson hovořil o potřebě „naprosto militantního“ dodržování rozestupů. Uvedl, že došlo k „všeobecnému kolapsu“ v dodržování pravidel.

V konverzaci na WhatsAppu se Simonem Case z července 2020 napsal: „Musíme lidem říct, že pokud chtějí zachránit ekonomiku a ochránit zdravotnický systém, pak musí dodržovat pravidla. A možná budeme muset pravidla zpřísnit. Nyní můžete mít uvnitř šest lidí z různých domácností. Opravdu tomu lidé rozumí a dodržují to?“ zeptal se. Tato konverzace proběhla ovšem poté, co expremiér sám porušil pravidla.

Johnson, jeho žena Carrie a tehdejší kancléř Rishi Sunak dostali každý jednu pokutu za účast na narozeninové oslavě pořádané na počest expremiéra v červnu 2020.

Podle Sky News Johnson v jedné ze svých odpovědí uvedl, že je „super“, že dva lidé dostali pokutu deset tisíc liber (asi 250 tisíc korun). Po návratu z Dubaje se vyhnuli karanténě.

Mluvčí Borise Johnsona uvedl, že není vhodné tyto úniky komentovat. Dodal, že vyšetřování nalezne odpovědi na tyto otázky.

Podle uniklých whatsappových konverzací vyšlo také najevo, že britská vláda zvažovala i vybít domácí zvířata. Zvláště kočky, protože měla za to, že mohou covid přenášet.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama