ZprávyÚčastníci pařížské dárcovské konference přislíbili Ukrajině miliardu eur

Účastníci pařížské dárcovské konference přislíbili Ukrajině miliardu eur

Účastníci pařížské konference na podporu Ukrajiny dnes zemi napadené Ruskem přislíbili naléhavou pomoc v celkovém objemu přes miliardu eur (více než 24 miliard korun). Uvedla to dnes francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová a následně částku potvrdil i český premiér Petr Fiala. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se předtím na konferenci připojil na dálku, přitom uvedl, že země potřebuje naléhavou energetickou pomoc na zimu ve výši nejméně 800 milionů eur.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na úvod jednodenní konference ujistil, že mezinárodní společenství zemi napadené Ruskem pomůže překonat zimu. Pokud má Ukrajina úspěšně přečkat zimu, je klíčová humanitární pomoc a zajištění dostatku energetického vybavení, uvedl na konferenci Fiala.

Macron dnes podle agentury AFP zdůraznil vůli mezinárodního společenství pomoci Ukrajině „odolat během této zimy“, kdy země čelí zbabělému počínání Ruska, jehož cílem je uvrhnout Ukrajince do „tmy a chladu“. Rusko se podle něj „pokouší šířit teror mezi obyvateli“ Ukrajiny útoky na civilní infrastrukturu. Ty jsou podle Macrona válečnými zločiny. Kreml útočí na civilní infrastrukturu, protože jeho vojáci utrpěli porážky na bojišti, řekl Macron. Cílem je podle něj i ochrana okupované Záporožské jaderné elektrárny.

„Protože Ukrajina má navrch na bojišti, Rusko, jehož vojenská slabost se ukázala, si osvojilo cynickou strategii, která cílí na civilní infrastrukturu, aby dostalo Ukrajinu do kolen,“ řekl Macron v úvodním projevu. „Na každé vítězství vaší země na bojišti Rusko zbaběle reaguje bombardováním elektrické, plynové nebo vodní infrastruktury nezbytné pro to, aby lidé přežili tuto zimu,“ řekl Macron. Francouzský prezident oznámil, že jeho země Ukrajině poskytne dalších 63 dieselgenerátorů ke stovce, které dodala už v listopadu. Francouzská pomoc letos dosáhne objemu 200 milionů eur (téměř 4,9 miliardy korun), řekl Macron, který oznámil dodatečnou pomoc ve výši 48,5 milionu eur.

Také Německo dnes ohlásilo dodatečnou zimní pomoc Ukrajině ve výši 50 milionů eur k dříve slíbeným 160 milionům eur. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EU pošle Ukrajině 30 milionů LED žárovek. Na jejich zakoupení EU poskytne 30 milionů eur. „Když s našimi partnery dodáme 50 milionů těchto žárovek, ušetříme jeden gigawatt, což je roční výkon jaderné elektrárny,“ řekla.

Podle Zelenského Ukrajina potřebuje naléhavou pomoc ve výši nejméně 800 milionů eur (téměř 19,5 miliardy korun), aby se vyrovnala s ruským „energetickým terorismem“ a aby Ukrajinci přečkali zimu. „Je to hodně, ale je to menší cena než cena za blackout,“ řekl ukrajinský prezident.

Nakonec se na konferenci sešla více než miliarda eur v podobě příslibů. „Jsem skutečně šťastná, že vám mohu oznámit, že jsme tuto částku přesáhli a že jsme blíže miliardě eur,“ oznámila šéfka francouzské diplomacie Colonnaová na společné tiskové konferenci s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Jde především o materiální pomoc při obnově zásobování energiemi (415 milionů eur) a vodou (25 milionů eur), další pomoc bude směřovat do dopravy (22 milionů eur) a zdravotnictví (17 milionů eur) a také na potraviny (38 milionů eur), vysvětlila Colonnaová s tím, že určení dalších 493 milionů eur zatím nebylo upřesněno. „Díky pomoci máme přímý vliv na životy milionů lidí,“ řekla ministryně. K okamžité pomoci, která má Ukrajině pomoci přečkat zimu, podle ní patří generátory, transformátory, stavební materiál nebo hasičské vozy.

Český premiér Fiala dnes před českými novináři zdůraznil, že případná uprchlická vlna by byla dražší než pomoc Ukrajině. Aktuální pomoc je pak podle něj důležitá i pro udržení stabilní situace na Ukrajině a jako prevence „před možnou uprchlickou vlnou, která by byla pro všechny mnohem nevýhodnější, než když Ukrajině pomůžeme tuto zimu přečkat“. Fiala na konferenci připomněl také už schválenou unijní makrofinanční pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur. „Řada představitelů dalších zemí to tady zmiňovala a děkovala českému předsednictví za dosažení tohoto výsledku,“ dodal český premiér.

Téměř padesátka států a přes 20 mezinárodních organizací chce reagovat mimo jiné na skutečnost, že miliony Ukrajinců jsou aktuálně bez elektřiny a dalších energií. Podle ukrajinského prezidenta Zelenského jeho země potřebuje generátory na výrobu elektřiny stejně naléhavě jako obrněná vozidla nebo neprůstřelné vesty pro své vojáky. „Tisíce firem a sociálních služeb stále fungují díky generátorům. Nemocnice fungují díky generátorům. Díky za tyto generátory, byly zachráněny stovky tisíc pracovních míst,“ řekl v dnešním poslovu Zelenskyj, jehož manželka Olena se konference účastní osobně.

„Pokud má Ukrajina přečkat zimu a pokud chceme zabránit nové migrační vlně, musíme se soustředit na humanitární pomoc. Rusko se v tuto chvíli usilovně snaží o to, aby Ukrajinu uvrhlo do nekonečné mrazivé tmy, ale to mu prostě nesmíme dovolit,“ prohlásil dnes v projevu na konferenci Fiala. Podle premiéra je zásadní zajistit Ukrajině dostatek energetického vybavení.

ČR podle něj právě teď dodává mimo jiné dvě jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v Charkovské oblasti, deset dieselových generátorů pro nemocnice a vodárenské společnosti v Kyjevské, Dněpropetrovské a Lvovské oblasti a 500 topných těles pro osobní potřebu – vše v hodnotě dvou miliard eur (přes 48 miliard Kč). Česko kromě toho pomáhá také s lékařským vybavením a přístřeším, dodává například zateplené ubytovací kontejnery na západní a střední Ukrajinu.

Fiala zdůraznil, že je rovněž třeba soustředit se na dlouhodobé plány obnovy Ukrajiny. „A to včetně hmatatelné perspektivy členství v EU, kterou bychom Ukrajině neměli upírat,“ uvedl a dodal, že je třeba vyhodnotit pokrok v tomto ohledu. „Výsledky, které jsem měl možnost vidět při své poslední návštěvě Kyjeva, byly působivé,“ prohlásil.

S klesajícími teplotami je potřeba pomoci Ukrajině stále větší a naléhavější. Opakující se vlny ruských vzdušných útoků podle Kyjeva od října zničily zhruba polovinu ukrajinské energetické infrastruktury. Jedním z ruských cílů je podle Ukrajiny vyvolat novou uprchlickou vlnu v Evropě.

Doporučujeme

Šance, že AI vyhubí už v příštím desetiletí lidstvo, je víc než deset procent, varuje výzkumník

Umělá inteligence se podle některých odborníků vyvíjí tak rychle, že může v příštích letech představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Evan Hubinger, přední výzkumník bezpečnosti umělé inteligence ve společnosti Anthropic, uvedl, že podle něj existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že by AI mohla během příštího desetiletí zabít všechny lidi.

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.

Ozbrojený muž ve východním Thajsku zastřelil učitelku mateřské školy

Ozbrojený muž dnes zastřelil učitelku mateřské školy v provincii Chonburi ve východním Thajsku, informovaly agentury. Z budovy bylo bezpečně evakuováno 44 dětí, tři učitelé a tři další pracovníci zařízení, uvedly úřady. Střelec, který byl podle prvotních informací manželem oběti, z místa činu uprchl. Motiv útoku zatím není znám.

Klimatická změna vstupuje do geopolitiky. Může rozdmýchat konflikty o potraviny a zdroje

Sucha, extrémní počasí, války i narušené dodavatelské řetězce zvyšují tlak na světový potravinový systém. Nové výzkumy ukazují, že změny v zemědělské produkci mohou posilovat sociální napětí – nejen tam, kde úroda klesá, ale i v oblastech, kde se půda stává cennější.

Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16

Slovenská vláda dnes schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu. Česko za bývalé vlády Petra Fialy schválilo pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV.

KOMENTÁŘ: Google našel Texas Evropy. Do téhle země kvůli AI nalije 15 miliard dolarů

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, odklepla dosud největší jednorázovou investici v Evropě. V přepočtu přes 310 miliard korun pošle na rozvoj své AI infrastruktury ve Finsku. Zájem o stavbu datacenter v této skandinávské zemi mají i další společnosti.

Desítky Korejců protestovaly proti možnému vyslání vojáků na pomoc USA s Íránem

Desítky Jihokorejců dnes demonstrovaly před areálem velvyslanectví USA v Soulu a vyzvaly vládu, aby nevysílala korejské vojáky do oblasti Perského zálivu, informovala agentura AFP. Americký prezident Donald Trump vyvíjí na asijského spojence nátlak, aby pomohl USA ve válce s Íránem, který značně omezil námořní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové úžině, která je hlavní trasou pro dopravu energetických surovin.

Exotické borovice na jižní polokouli rostou rychleji a lépe zvládají sucho

Borovice vysazené mimo svou původní oblast mohou růst několikanásobně rychleji a současně lépe snášet nedostatek vody. Výsledky rozsáhlého výzkumu však neznamenají, že by výsadba nepůvodních jehličnanů představovala jednoduché řešení klimatické změny. Některé druhy se totiž nekontrolovaně šíří a ohrožují původní přírodu.

Godzilla se vrací. Nový trailer ukazuje pokračování oscarového hitu

Godzilla zdaleka nebyla poražena. Nový trailer k filmu Godzilla Minus Zero potvrzuje návrat slavného monstra i hlavních postav předchozího snímku. Pokračování oceňovaného filmu Godzilla Minus One se odehrává dva roky po jeho událostech a do českých kin dorazí už letos na podzim.

Nejvyšší soud USA zablokoval nové rozdělení volebních obvodů ve státě Missouri

Americký nejvyšší soud zamítl odvolání představitelů státu Missouri, kteří chtěli v listopadových volbách použít nové rozdělení volebních obvodů podporované prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura AP. Republikáni si od nové mapy podle AP slibovali lepší šance na udržení těsné většiny ve Sněmovně reprezentantů.

Inflace v Číně zrychlila. Výrobní ceny překonaly očekávání

Růst cen v Číně v srpnu zrychlil. Spotřebitelská inflace dosáhla meziročně 0,8 procenta, ještě výraznější pohyb zaznamenaly ceny průmyslových výrobců. Ty vzrostly o 3,8 procenta a překonaly očekávání analytiků. K růstu přispěly především dražší energie a suroviny.

Netanjahu měl dostat varování před útokem Hamásu. Opozice vyzývá k vyšetřování

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí nové politické bouři kvůli informaci, podle níž ho prezident Spojených arabských emirátů krátce před 7. říjnem 2023 varoval před plánovanou rozsáhlou operací Hamásu. Premiérův úřad tvrzení označil za „absolutní lež“.

Albánské protesty se vyhrotily. Demonstranti se v Tiraně střetli s policií

Více než sto dní trvající protesty v Albánii proti plánovanému luxusnímu projektu spojenému s Jaredem Kushnerem se vyostřily. Demonstranti se v centru Tirany střetli s policií, která jim bránila v přístupu k parlamentu. Původně ekologický protest se mezitím proměnil v širší protivládní hnutí.

Spojené státy zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V úterý to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama