Sucha, extrémní počasí, války i narušené dodavatelské řetězce zvyšují tlak na světový potravinový systém. Nové výzkumy ukazují, že změny v zemědělské produkci mohou posilovat sociální napětí – nejen tam, kde úroda klesá, ale i v oblastech, kde se půda stává cennější. Napsali o tom DW a Phys.
Potravinovou bezpečnost v mnoha regionech už nyní oslabují dlouhotrvající sucha a extrémní výkyvy počasí. Situaci může v příštím roce dále zhoršit rozvíjející se jev El Niño. Válka na Ukrajině opakovaně otřásla trhem s obilím, zatímco konflikt s Íránem zvýšil kvůli komplikacím v Hormuzském průlivu ceny paliv a hnojiv.
How climate change and food insecurity could fuel conflicts https://t.co/vMp4be5FYz
— Inquirer (@inquirerdotnet) September 7, 2026
Index zemědělského úbytku způsobeného klimatem (CADI) ukazuje, jak se v jednotlivých částech světa mění zemědělská produktivita. Největší ztráty zaznamenávají tropické oblasti. Dopady jsou již patrné mimo jiné v Austrálii, Argentině, Moldavsku, Nigérii, Rumunsku, USA a Súdánu. V příštích 25 letech by téměř polovina světové populace mohla žít v oblastech, kde zemědělství produkuje méně potravin.
Problémem není jen nedostatek
Nedostatek potravin může vést ke sporům o půdu, vodu a další zdroje, k migraci i sociálním nepokojům. Výzkum CADI ale upozorňuje, že riziko konfliktu může vznikat také tam, kde se podmínky pro zemědělství zlepšují.
Půda, která se díky změně klimatu stává produktivnější, získává na hodnotě a přitahuje investory. To může vyvolat soutěž o vlastnictví a přístup ke zdrojům. V Súdánu se například očekává růst celkové produkce potravin, zároveň však mohou vznikat výrazné rozdíly mezi oblastmi, které získají, a těmi, jež o produktivitu přijdou.
Výzkumníci zároveň zjistili, že zemědělské změny častěji vedou ke konfliktům v nedemokratických státech. Demokratické instituce podle nich vytvářejí prostor pro vyjednávání mezi soupeřícími zájmy.
Rýže je vůči horku zranitelnější, než ukazovaly modely
Další studie porovnala 214 pozorování z experimentů zahřívání polí se sedmi modely plodin. Zjistila, že modely podceňovaly dopad oteplování na výnosy rýže.
Podle upraveného odhadu by zvýšení průměrné globální teploty o jeden stupeň Celsia snížilo světové výnosy rýže v průměru o 8,1 procenta, nikoli o dosud odhadovaných 3,8 procenta. Hlavní roli hrají teploty nad 30 stupňů, zejména v citlivé reprodukční fázi rostliny.
