Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot. Ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, řekl dnes po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce řešit na evropské úrovni. Babiš podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom toho, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.
Před jednáním vlády Babiš mluvil o možnosti znovu regulovat marže v distribučním řetězci. Po jednání ale řekl, že u provozovatelů čerpacích stanic přehnané přirážky nevidí. „Marže, které ministerstvo financí kontroluje, jsou maximálně na třech korunách,“ řekl. „Bylo mi řečeno, že prostor v maržích není, že ty jsou nízké,“ dodal.
⛽ Ceny pohonných hmot v posledních měsících výrazně vzrostly. Podle premiéra Andreje Babiše zdražila od června nafta o osm korun a benzin o pět korun za litr. Marže v Česku jsou podle něj nízké, proto chce na evropské úrovni otevřít otázku, zda rafinerie současnou situaci… pic.twitter.com/TgLEdmt2eW
— Ekonomický deník (@Ekonomickycz) September 7, 2026
Kupka k tomu novinářům řekl, že regulace marží prodejců podle původních letních nastavení by reálně vedla ke zvýšení cen pohonných hmot. „Trh funguje dobře a případná regulace by mohla znamenat, že ceny vzrostou,“ řekl novinářům. K poklesu by mohlo vést snížení spotřební daně, a především ukončení konfliktu hlavně na Blízkém východě, dodal.
Hlavní příčinu současného zdražování paliv vidí Babiš u rafinerií, problém je podle něj globální. „V rámci války na Ukrajině a samozřejmě v rámci války v Hormuzu dochází k postupné destrukci rafinerských kapacit,“ řekl. Připomněl také, že kvůli konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem se zastavila nákladní doprava Hormuzským průlivem, kterým prochází hlavní trasa pro dopravu surovin z Perského zálivu.
Marže rafinerií v USA jsou podle Babiše na rekordních úrovních. V Evropě podle něj rafinerské kapacity chybí, protože se Evropská unie rozhodla odklonit od fosilních paliv. V EU chce jednat o společném řešení současné situace. „Tohle je věc, ke které česká vláda klíče nemá,“ dodal Kupka k možnosti snížit marže rafinerií.
Poslední dny ceny pohonných hmot rostou. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se v neděli u čerpacích stanic v Česku prodával v průměru za 43,62 koruny, před týdnem byl o 1,58 koruny levnější. Nafta je dražší o 1,45 koruny, za litr teď řidiči dají průměrně 47,21 koruny. Proti loňsku je Natural 95 o 9,28 koruny dražší, nafta je dražší o 14,16 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků přitom budou pohonné hmoty v Česku nadále zdražovat.
Česko kvůli vysokým cenám pohonných hmot letos už jednou přistoupilo k jejich regulaci, která trvala od dubna do poloviny července. Ministerstvo financí stanovilo maximální možnou marži prodejců a zároveň denně určovalo stropy na koncové ceny. U nafty zároveň snížilo spotřební daň. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) úleva na spotřební dani způsobila státnímu rozpočtu výpadek příjmů zhruba miliardu korun měsíčně.
Do cen paliv letos výrazně zasáhl konflikt na Blízkém východě. Írán v reakci na útoky Spojených států a Izraele uzavřel Hormuzský průliv, který je klíčovou dopravní cestou pro vývoz ropy z Perského zálivu. V důsledku toho zdražila ropa na světových trzích, což se promítá i do ceny pohonných hmot.
