ZprávyTrump oznámil kandidaturu. V roce 2024 se bude znovu ucházet o funkci...

Trump oznámil kandidaturu. V roce 2024 se bude znovu ucházet o funkci prezidenta USA

Donald Trump, který od své volební porážky v roce 2020 neustále útočí na integritu hlasování v USA, v úterý oznámil kandidaturu na prezidentský post ve volbách 2024. Informovala o tom agentura Reuters, CNN a další servery.

Trump usiluje o potenciální odvetu v souboji s demokratickým prezidentem Joem Bidenem. Kandidaturu oznámil ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě. Učinil tak přesně týden po volbách v polovině období, ve kterých republikáni nezískali tolik křesel v Kongresu, kolik doufali.

Projev trval déle než hodinu a živě ho vysílala americká televize. Trump hovořil ke stovkám příznivců v tanečním sále vyzdobeném několika lustry a lemovaném desítkami amerických vlajek.

„Aby byla Amerika opět skvělá, oznamuji dnes večer svou kandidaturu na prezidenta Spojených států,“ řekl Trump jásajícímu davu. Agentura Reuters uvádí, že mezi fanoušky byli rodinní příslušníci, dárci i bývalí zaměstnanci.

Slíbil, že povede kampaň, která „svede lidi dohromady“. Také prohlásil, že Republikánská strana si nemůže dovolit nominovat „konvenčního politika nebo kandidáta“, pokud chce za dva roky opět získat Bílý dům.

Již dříve během dne doručili jeho poradci příslušné dokumenty Federální volební komisi a zřídili výbor nazvaný „Donald J. Trump prezidentem 2024“.

Známá témata: Migranti, zločin a covid-19

Trump se v projevu vyhýbal osočování, které poznamenalo jiná jeho veřejná vystoupení. Místo toho se rozhodl pro kritiku Bidenova prezidentství a revizi toho, co označil za úspěchy období jeho úřadu.

„Před dvěma lety jsme byli velkým národem a brzy budeme zase velkým národem,“ řekl.

Trump představil známá témata: Odsuzoval migranty, vykresloval americká města jako „v sevření vlny zločinu“. Řekl, že bude prosazovat trest smrti pro drogové dealery a omezení lhůt pro zákonodárce. Také znovu najme členy armády, kteří byli propuštěni kvůli odmítnutí očkování proti covid-19.

Přestože napadl volební proces v USA, nepoužil svůj projev k oživení svých nepravdivých tvrzení o masivních podvodech s voliči v roce 2020. Také se nezmínil o útoku svých příznivců na americký Kapitol z 6. ledna 2021.

Trump předpověděl, že jeho kampani budou odporovat levicové skupiny, washingtonský establishment a zpravodajská média. „Ale nenecháme se zastrašit. Vytrváme. Vpochodujeme do proudu.“

Dlouhá cesta k volbám

Než bude v létě 2024 formálně vybrán republikánský kandidát, zbývá ještě mnoho času. První kolo volby na státní úrovni proběhne za více než rok.

Trumpovo oznámení přichází dříve, než je obvyklé, dokonce i v zemi známé vleklými prezidentskými kampaněmi. Signalizuje jeho zájem odradit další možné kandidáty podání nabídky na jmenování kandidátem Republikánské strany pro prezidentské volby. Mezi ně patří například guvernér Floridy Ron DeSantis nebo jeho vlastní bývalý viceprezident Mike Pence.

DeSantis byl v polovině období znovuzvolen guvernérem s náskokem 19 bodů a se značnou podporou menšinových a nezávislých voličů, píše zpravodajství CNN. Pence se při propagaci své nové knihy snažil od Trumpa distancovat. Mezi další potenciální republikánské prezidentské naděje patří guvernér Virginie Glenn Youngkin, guvernér Texasu Greg Abbott, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová a bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo.

Kritika Trumpa z vlastní strany

Trump hrál aktivní roli v náboru a propagaci kandidátů, kteří opakovali jeho tvrzení, že volby v roce 2020 mu byly ukradeny díky rozsáhlým volebním podvodům.

Ale mnoho z jeho kandidátů v klíčových státech prohrálo. To přimělo některé prominentní republikány, aby Trumpa otevřeně obvinili z prosazování slabých kandidátů, kteří vykolejili naděje strany na převzetí kontroly nad Senátem.

Kontrola Sněmovny reprezentantů zůstává ve vzduchu, ale republikáni jsou na dobré cestě získat těsnou většinu.

Trump bude usilovat o nominaci své strany, i když čelí problémům na několika frontách, včetně trestního vyšetřování držení vládních dokumentů ve své rezidenci po odchodu z úřadu. Také ho čeká předvolání do Kongresu související s jeho rolí v útoku na Kapitol 6. ledna 2021. Trump označil různá vyšetřování, jimž čelí, za politicky motivovaná a pochybení popírá.

V případě jeho zvolení prezidentem USA by se stal teprve druhým americkým prezidentem v historii (po Groveru Clevelandovi), který by vykonával dvě po sobě nenásledující funkční období.

Biden (79) minulý týden řekl, že se hodlá ucházet o znovuzvolení a definitivní rozhodnutí pravděpodobně učiní začátkem příštího roku. V průzkumu Edison Research vyjádřilo sedm z 10 střednědobých voličů názor, že Biden, který zůstává hluboce nepopulární, by neměl znovu kandidovat. Ve stejném průzkumu šest z 10 respondentů uvedlo, že mají na Trumpa nepříznivý názor.

Co se dělo během Trumpova funkčního období

Trump se během svého turbulentního prezidentování v letech 2017–2021 vzepřel demokratickým normám a prosazoval nacionalismus „Amerika na prvním místě“, přičemž se prezentoval jako pravicový populista. Stal se prvním americkým prezidentem, který byl dvakrát obžalován, i když demokraté v Kongresu neuspěli ve svých pokusech sesadit ho z úřadu.

Na shromáždění, které předcházelo útoku na Capitol, Trump vyzval své příznivce, aby „bojovali jako čert“ a pochodovali do Kongresu, aby „zastavili krádež“. Ale dav, který následně vtrhl do Kapitolu, nedokázal zabránit Kongresu, aby formálně potvrdil Bidenovo volební vítězství.

Přestože soud a státní volební úředníci odmítli Trumpova nepravdivá tvrzení, asi dvě třetiny republikánských voličů se podle průzkumu agentury Reuters/Ipsos domnívají, že Bidenovo vítězství bylo nelegitimní.

Trump si získal vášnivou podporu mnoha Američanů, zejména bílých mužů, křesťanských konzervativců, venkovských obyvatel a lidí bez vysokoškolského vzdělání. Kritici ho obviňují, že v zemi s rostoucí nebělošskou populací prosazuje politiku postavenou na „bílé křivdě“.

Politická scéna se od doby, kdy v roce 2016 získal prezidentský úřad, dramaticky změnila a někteří v jeho straně, včetně hlavních dárců, jsou dramatem kolem něj vyčerpaní.

Jeho jediné funkční období prezidenta je jedním z nejspornějších v historii USA. Zajistil rozsáhlé snížení daní, zavedl omezení přistěhovalectví a zorganizoval posun federálního soudnictví, včetně Nejvyššího soudu, doprava. Odcizil spojence USA v zahraničí, opustil mezinárodní dohody o obchodu a změně klimatu a chválil autoritářské vůdce v zahraničí, včetně Putina.

Doporučujeme

Při sobotním izraelském úderu na jih Libanonu zahynulo 11 lidí, včetně šesti žen

Při sobotním izraelském úderu na jih Libanonu zahynulo 11 lidí, včetně šesti žen a jednoho dítěte. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to dnes uvedla agentura AFP. Útok na cíl v okrese Nabatíja si vyžádal také devět zraněných.

Čína vyslala na vesmírnou stanici tři astronauty, jeden tam má strávit rok

Čína dnes vyslala na svoji vesmírnou stanici Tchien-kung (Nebeský palác) kosmickou loď Šen-čou 23 s třemi astronauty na palubě. Jeden z nich by měl poprvé strávit na oběžné dráze celý rok, a to kvůli studiu účinků dlouhodobého pobytu v mikrogravitaci. Experiment má pomoci Číně připravit se na budoucí pilotované mise k Měsíci a Marsu, uvedla agentura AFP.

Putin obvinil Ukrajinu z vybombardování studentské koleje, slíbil odvetu

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Ukrajinu z útoku na studentskou kolej v okupovaném městě Starobilsk v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Vůdce Kremlu hrozí odvetou.

Kyjev se stal terčem vzdušného útoku, podle starosty zemřel nejméně jeden člověk

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na dnešek stalo terčem rozsáhlého vzdušného útoku ze strany Ruska. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Ruská armáda podle agentury AFP k útoku použila balistické rakety i drony. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na síti Telegram uvedl, že údery zabily nejméně jednoho člověka a způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu.

Střelba u Bílého domu skončila smrtí útočníka

Muž se zbraní začal střílet u bezpečnostního stanoviště nedaleko Bílého domu. Tajná služba palbu opětovala a útočník později zemřel v nemocnici. Incident znovu otevřel otázky kolem bezpečnosti v okolí sídla amerického prezidenta.

Írán a USA se podle zprostředkovatelů blíží dohodě o prodloužení příměří

Írán a Spojené státy se podle zprostředkovatelů blíží dohodě o šedesátidenním prodloužení příměří, napsal dnes server listu Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje. Oběma znepřáteleným stranám se diplomatickou cestu z války snaží pomoci najít Pákistán a Katar. Americký prezident Donald Trump mezitím serveru Axios řekl, že šance na uzavření dohody s Íránem vidí půl napůl.

Desítky tisíc lidí v Madridu demonstrovaly proti premiérovi Sánchezovi

Tisíce demonstrantů dnes v Madridu požadovaly demisi socialistického premiéra Pedra Sáncheze kvůli sérii korupčních skandálů. Protestovat přišlo podle organizátorů asi 80.000 lidí, podle úřadů polovina, uvedla agentura AFP.

Policie zadržela třetího podezřelého z přípravy teroristických útoků ve Francii

Francouzská policie zadržela 36letého muže jako třetího podezřelého v rámci vyšetřování přípravy teroristických útoků v Lille na severu Francie, uvedly dnes agentura AFP a server BFMTV s odvoláním na zdroje blízké vyšetřování. To začalo letos v únoru, kdy dva nezletilí podezřelí byli vzati do vazby. Případ podle BFMTV svědčí o nebezpečné radikalizaci nezletilých.

Ukrajina a Rusko hlásí mrtvé a raněné po vzájemných útocích

Nejméně tři lidé byli zabiti a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval dnes náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny stoupl ze šesti na deset, raněných je 38, oznámily ruské úřady.

Rubio dorazil do Indie, setká se s Módím a zúčastní se zasedání iniciativy Quad

Do Indie dnes přicestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se setká mimo jiné se svým indickým protějškem Subrahmanjamem Džajšankarem a s indickým premiérem Naréndrou Módím. Jde o první oficiální návštěvu šéfa americké diplomacie v Indii v době, kdy se Washington snaží stabilizovat vztahy s Dillí, píše agentura AP. Návštěvu zakončí úterním ministerským zasedáním iniciativy Quad, jejíž členy jsou Spojené státy, Indie, Austrálie a Japonsko. Iniciativa pravidelně obviňuje Čínu z posilování jejích vojenských sil v Jihočínském moři a z agresivního prosazování námořních územních nároků. Peking trvá na tom, že jeho armáda slouží čistě k obraně a ochraně toho, co označuje za svá suverénní práva. Iniciativa Quad se podle Číny snaží omezit její hospodářský růst a vliv.

Důlní neštěstí v Číně si vyžádalo 82 životů, devět lidí je nezvěstných

Nejméně 82 lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně, nezvěstných zůstává devět osob, uvedla dnes agentura AFPs odvoláním na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta jen o chvíli dříve informovala, že páteční výbuch plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny si vyžádal více než 50 obětí. Předchozí bilance činila osm mrtvých.

Spojené státy odtajnily další část dosud utajovaných složek o UFO

Americké ministerstvo obrany dnes zveřejnilo další část dosud utajovaných složek o pozorování neidentifikovaných létajících objektů (UFO). Informovala o tom stanice CBS News, která poznamenala, že mezi nově dostupnými daty je i 51 videí a sedm zvukových nahrávek.

Jeden mrtvý a několik raněných po výbuchu v maďarském podniku

Jeden člověk přišel dnes ráno o život a několik dalších utrpělo zranění při výbuchu v petrochemickém závodě společnosti MOL ve městě Tiszaújváros na východě Maďarska, oznámily maďarské úřady.

Britští vědci hlásí, že vyvíjejí vakcínu proti ebole. Hotovo by měli mít v řádu měsíců

Vědci z Oxfordské univerzity pracují na nové experimentální vakcíně proti vzácnému kmenu eboly Bundibugyo, která by mohla být připravena ke klinickým testům už během dvou až tří měsíců. Vývoj probíhá ve zrychleném režimu kvůli rostoucím obavám z epidemie v Demokratické republice Kongo.

Tisíce Kubánců demonstrují proti USA po obvinění Raúla Castra

Tisíce Kubánců dnes vyrazily v Havaně demonstrovat proti Spojeným státům, které tento týden obvinily dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra z vraždy kvůli sestřelení dvou malých letadel kubánskou armádou v únoru 1996. Do protestu se zapojilo i vedení země včetně prezidenta Miguela Díaze-Canela, napsala agentura Reuters. Sám čtyřiadevadesátiletý Castro nedorazil. Havana označila krok amerických úřadů za záminku k invazi na ostrov v době, kdy prezident Donald Trump stupňuje tlak na kubánský komunistický režim.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama