-4.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyTrump oznámil kandidaturu. V roce 2024 se bude znovu ucházet o funkci...

Trump oznámil kandidaturu. V roce 2024 se bude znovu ucházet o funkci prezidenta USA

Donald Trump, který od své volební porážky v roce 2020 neustále útočí na integritu hlasování v USA, v úterý oznámil kandidaturu na prezidentský post ve volbách 2024. Informovala o tom agentura Reuters, CNN a další servery.

Trump usiluje o potenciální odvetu v souboji s demokratickým prezidentem Joem Bidenem. Kandidaturu oznámil ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě. Učinil tak přesně týden po volbách v polovině období, ve kterých republikáni nezískali tolik křesel v Kongresu, kolik doufali.

Projev trval déle než hodinu a živě ho vysílala americká televize. Trump hovořil ke stovkám příznivců v tanečním sále vyzdobeném několika lustry a lemovaném desítkami amerických vlajek.

„Aby byla Amerika opět skvělá, oznamuji dnes večer svou kandidaturu na prezidenta Spojených států,“ řekl Trump jásajícímu davu. Agentura Reuters uvádí, že mezi fanoušky byli rodinní příslušníci, dárci i bývalí zaměstnanci.

Slíbil, že povede kampaň, která „svede lidi dohromady“. Také prohlásil, že Republikánská strana si nemůže dovolit nominovat „konvenčního politika nebo kandidáta“, pokud chce za dva roky opět získat Bílý dům.

Již dříve během dne doručili jeho poradci příslušné dokumenty Federální volební komisi a zřídili výbor nazvaný „Donald J. Trump prezidentem 2024“.

Známá témata: Migranti, zločin a covid-19

Trump se v projevu vyhýbal osočování, které poznamenalo jiná jeho veřejná vystoupení. Místo toho se rozhodl pro kritiku Bidenova prezidentství a revizi toho, co označil za úspěchy období jeho úřadu.

„Před dvěma lety jsme byli velkým národem a brzy budeme zase velkým národem,“ řekl.

Trump představil známá témata: Odsuzoval migranty, vykresloval americká města jako „v sevření vlny zločinu“. Řekl, že bude prosazovat trest smrti pro drogové dealery a omezení lhůt pro zákonodárce. Také znovu najme členy armády, kteří byli propuštěni kvůli odmítnutí očkování proti covid-19.

Přestože napadl volební proces v USA, nepoužil svůj projev k oživení svých nepravdivých tvrzení o masivních podvodech s voliči v roce 2020. Také se nezmínil o útoku svých příznivců na americký Kapitol z 6. ledna 2021.

Trump předpověděl, že jeho kampani budou odporovat levicové skupiny, washingtonský establishment a zpravodajská média. „Ale nenecháme se zastrašit. Vytrváme. Vpochodujeme do proudu.“

Dlouhá cesta k volbám

Než bude v létě 2024 formálně vybrán republikánský kandidát, zbývá ještě mnoho času. První kolo volby na státní úrovni proběhne za více než rok.

Trumpovo oznámení přichází dříve, než je obvyklé, dokonce i v zemi známé vleklými prezidentskými kampaněmi. Signalizuje jeho zájem odradit další možné kandidáty podání nabídky na jmenování kandidátem Republikánské strany pro prezidentské volby. Mezi ně patří například guvernér Floridy Ron DeSantis nebo jeho vlastní bývalý viceprezident Mike Pence.

DeSantis byl v polovině období znovuzvolen guvernérem s náskokem 19 bodů a se značnou podporou menšinových a nezávislých voličů, píše zpravodajství CNN. Pence se při propagaci své nové knihy snažil od Trumpa distancovat. Mezi další potenciální republikánské prezidentské naděje patří guvernér Virginie Glenn Youngkin, guvernér Texasu Greg Abbott, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová a bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo.

Kritika Trumpa z vlastní strany

Trump hrál aktivní roli v náboru a propagaci kandidátů, kteří opakovali jeho tvrzení, že volby v roce 2020 mu byly ukradeny díky rozsáhlým volebním podvodům.

Ale mnoho z jeho kandidátů v klíčových státech prohrálo. To přimělo některé prominentní republikány, aby Trumpa otevřeně obvinili z prosazování slabých kandidátů, kteří vykolejili naděje strany na převzetí kontroly nad Senátem.

Kontrola Sněmovny reprezentantů zůstává ve vzduchu, ale republikáni jsou na dobré cestě získat těsnou většinu.

Trump bude usilovat o nominaci své strany, i když čelí problémům na několika frontách, včetně trestního vyšetřování držení vládních dokumentů ve své rezidenci po odchodu z úřadu. Také ho čeká předvolání do Kongresu související s jeho rolí v útoku na Kapitol 6. ledna 2021. Trump označil různá vyšetřování, jimž čelí, za politicky motivovaná a pochybení popírá.

V případě jeho zvolení prezidentem USA by se stal teprve druhým americkým prezidentem v historii (po Groveru Clevelandovi), který by vykonával dvě po sobě nenásledující funkční období.

Biden (79) minulý týden řekl, že se hodlá ucházet o znovuzvolení a definitivní rozhodnutí pravděpodobně učiní začátkem příštího roku. V průzkumu Edison Research vyjádřilo sedm z 10 střednědobých voličů názor, že Biden, který zůstává hluboce nepopulární, by neměl znovu kandidovat. Ve stejném průzkumu šest z 10 respondentů uvedlo, že mají na Trumpa nepříznivý názor.

Co se dělo během Trumpova funkčního období

Trump se během svého turbulentního prezidentování v letech 2017–2021 vzepřel demokratickým normám a prosazoval nacionalismus „Amerika na prvním místě“, přičemž se prezentoval jako pravicový populista. Stal se prvním americkým prezidentem, který byl dvakrát obžalován, i když demokraté v Kongresu neuspěli ve svých pokusech sesadit ho z úřadu.

Na shromáždění, které předcházelo útoku na Capitol, Trump vyzval své příznivce, aby „bojovali jako čert“ a pochodovali do Kongresu, aby „zastavili krádež“. Ale dav, který následně vtrhl do Kapitolu, nedokázal zabránit Kongresu, aby formálně potvrdil Bidenovo volební vítězství.

Přestože soud a státní volební úředníci odmítli Trumpova nepravdivá tvrzení, asi dvě třetiny republikánských voličů se podle průzkumu agentury Reuters/Ipsos domnívají, že Bidenovo vítězství bylo nelegitimní.

Trump si získal vášnivou podporu mnoha Američanů, zejména bílých mužů, křesťanských konzervativců, venkovských obyvatel a lidí bez vysokoškolského vzdělání. Kritici ho obviňují, že v zemi s rostoucí nebělošskou populací prosazuje politiku postavenou na „bílé křivdě“.

Politická scéna se od doby, kdy v roce 2016 získal prezidentský úřad, dramaticky změnila a někteří v jeho straně, včetně hlavních dárců, jsou dramatem kolem něj vyčerpaní.

Jeho jediné funkční období prezidenta je jedním z nejspornějších v historii USA. Zajistil rozsáhlé snížení daní, zavedl omezení přistěhovalectví a zorganizoval posun federálního soudnictví, včetně Nejvyššího soudu, doprava. Odcizil spojence USA v zahraničí, opustil mezinárodní dohody o obchodu a změně klimatu a chválil autoritářské vůdce v zahraničí, včetně Putina.

Reklama

Doporučujeme

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama