EkonomikaSrí Lanka si u Mezinárodního měnového fondu zažádala o urgentní pomoc

Srí Lanka si u Mezinárodního měnového fondu zažádala o urgentní pomoc

Ministr financí Srí Lanky zahájil ve Washingtonu rozhovory se zástupci Mezinárodního měnového fondu. Země se totiž nachází v nejhorší ekonomické krizi za posledních 70 let. Rozhodla se proto u fondu zažádat o urgentní finanční pomoc. V pondělí o tom informoval server BBC a Al Jazeera.

Ve Washingtonu se setkali zástupci Srí Lanky a Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby společně vyjednali podmínky urgentní finanční půjčky. Země se totiž potýká s vysokou inflací a dopady světové pandemie i války na Ukrajině. Informoval o tom v pondělí server Al Jazeera.

Stát tak nemá dostatek financí na zaplacení zahraničních dluhů, ale také dovozů základních potravin nebo paliva. Ohledně pomoci chce vyjednávat také s nejbližšími ekonomickými partnery Indií a Čínou.

„Ministr financí zažádal o urgentní finanční pomoc, aby odstranil současné problémy dodavatelských řetězců. A to přes to, že byl MMF zpočátku toho názoru, že Srí Lanka nesplňuje jeho kritéria,“ okomentoval situaci asistent ministra financí Shamir Zavahir.

Země v současnosti čelí největší ekonomické krizi za posledních 70 let. Pokud navíc selže v zaplacení zahraničních dluhů, stane se tak poprvé od získání nezávislosti na Velké Británii roku 1948.

Kvůli ekonomické krizi se Srí Lanka potýká s protesty proti tamní vládě

Ke zhoršené ekonomické situaci na Srí Lance přispělo také dlouhodobé špatné ekonomické řízení země. Tamní výdaje totiž dlouhodobě převyšovaly národní příjmy a úroveň produkce zboží neodpovídala potřebám trhu. Situaci pak ještě vyostřily daňové škrty z roku 2019.

Tenkrát je zavedla současná vláda prezidenta Gotabaya Rajapaksa. V posledních týdnech proto také kvůli špatné ekonomické situaci lidé na Srí Lance proti své hlavě státu protestují a požadují odstranění prezidenta z funkce.

Tamní opoziční lídr Sajith Premadasa rovněž usiluje o změnu ústavy a odstavení Rodiny Rajapaksa od moci. Bratr prezidenta totiž zastává funkci premiéra Srí Lanky.

Urgentní půjčku od MMF pak může Srí Lanka získat bez toho, aniž by dokázala plán na zlepšení současné situace. Uděluje se většinou státům čelícím vysokým cenám zboží, přírodním katastrofám nebo konfliktům.

V pondělí dále ministr financí Srí Lanky uvedl, že jeho země nezvládne zaplatit úroky ze svých dluhů ve výši 78 milionů dolarů. Minulý týden zase vláda podle serveru BBC uvedla, že dočasně nezaplatí zahraniční dluhy v hodnotě 35,5 miliard dolarů.

Největší část zahraničních dluhů Srí Lanky pak tvoří mezinárodní státní dluhopisy. Ty jsou nejčastěji vlastněné zeměmi, jako je Čína, Japonsko nebo Indie. Spadají ale také pod investiční firmy, například BlackRock, UBS či Allianz.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama