EkonomikaMezinárodní měnový fond schválil nouzový balíček ve výši 1,4 miliardy dolarů pro...

Mezinárodní měnový fond schválil nouzový balíček ve výši 1,4 miliardy dolarů pro Ukrajinu

Podle Mezinárodního měnového fondu čeká letos Ukrajinu hluboká ekonomická recese. Z toho důvodu pro válkou zasaženou zemi fond ve středu schválil nouzový balíček ve výši 1,4 miliardy dolarů. Ten si bude moct Ukrajina vybrat bez většiny podmínek, které jsou běžně s půjčkami spojené. Informoval o tom server BBC.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila masivní humanitární a ekonomickou krizi. Oznámila to ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgieva. Proto také fond ve středu schválil nouzový balíček pro Ukrajinu ve výši 1,4 miliardy dolarů.

Zemi totiž pravděpodobně letos čeká hluboká ekonomická recese. Peníze si proto kvůli urgentní situaci může ukrajinská vláda vybrat bez většiny podmínek, které jinak podobně velké půjčky doprovází. Ve středu o tom informoval server BBC.

„Tragické ztráty životů, obrovské vlny uprchlíků a nesmírné poničení infrastruktury a tamní produkce způsobilo závažné lidské utrpení a povede k hlubokému ekonomickému úpadku,“ okomentovala situaci ředitelka MMF.

Na začátku tohoto týdne schválila podobný balíček také Světová banka. Ukrajině tak poskytne 732 milionů dolarů. V příštích měsících by měla rovněž přichystat další pomoc, tentokrát ve výši 3 miliard dolarů. Světová banka nabídla pomoc také sousedním zemím, které dosud přivítaly přes 2 miliony uprchlíků.

Podobná pomoc je v těchto hrozných časech zásadní, vzkazuje Ukrajina

„Jsme nesmírně vděční Mezinárodnímu měnovému fondu za včasnou reakci na naši žádost. Těšíme se na dokončení všech potřebných procedur,“ oznámil guvernér Ukrajinské národní banky Kyrylo Shevchenko. „Podobná pomoc je pro Ukrajinu v těchto hrozných časech naprosto zásadní,“ dodal.

Ukrajinská národní banka pak v zemi zavedla opatření usilující o zajištění finanční stability. Zavedla proto například limity na výběr hotovosti. Ukrajinská vláda zase svou fiskální politiku zaměřila na největší priority tak, aby i nadále zvládala platit veškeré své dluhy.

Podle ředitelky MMF Kristaliny Georgieva však bude Ukrajina potřebovat obrovskou pomoc i po případném skončení konfliktu. Uvedl to server The National News. Jakmile to podmínky dovolí, začnou proto ukrajinské úřady pracovat s MMF na vhodném ekonomickém programu zaměřeném na ekonomickou obnovu a růst.

Od MMF pak Ukrajina získala loni v prosinci 700 milionů dolarů. V srpnu si země rovněž vybrala asi 2,7 miliardy dolarů pod takzvanými Zvláštními právy čerpání (Special Drawing Rights), které jsou formou nouzových rezerv.

Současný balíček pak může jakýkoli členský stát podle serveru Deccan Herald čerpat kdykoli ve tříletém období, pokud prochází určitým šokem způsobeným vnějšími podmínkami.

Doporučujeme

ANALÝZA: Rusku docházejí dobrovolníci a peníze. Nábor do armády se zadrhává

Írán v reakci na americko-izraelské údery zablokoval Hormuzský průliv. Ukrajina provádí mohutné dronové útoky na rafinerie v hloubi Ruska. Zasadit nepříteli tvrdý úder je totiž možné i jinak než vojenskou silou na bojišti. Stejně bolestivé mohou být i ekonomické škody. Vladimir Putin se na Ukrajině ocitl v pasti podobně jako Donald Trump v Íránu. Oba musí za zahájení svých válek platit více, než možná čekali.

Trump slíbil rychlou pomoc USA po katastrofálních zemětřeseních ve Venezuele

Dvě silná zemětřesení, která krátce po sobě ve středu zasáhla Venezuelu, si podle amerického prezidenta Donalda Trumpa vyžádala zničující počet obětí. Stejně jako venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez nezveřejnil žádný konkrétní údaj. Spojené státy jsou podle šéfa Bílého domu připravené Venezuele pomoci.

Pozůstalost Leonarda Cohena odmítla použití Hallelujah na Trumpově akci

Správci odkazu Leonarda Cohena se ohradili proti tomu, aby na akci Donalda Trumpa zazněla slavná píseň Hallelujah. Skladba měla být součástí programu akce Freedom 250 ve Washingtonu. Trump ji přitom už v minulosti používal při svých politických akcích, ačkoliv se proti tomu opakovaně ozývali držitelé práv i umělci spojení s písní.

Dodávky ropy po otevření Hormuzského průlivu rychle zaplavují trh

Po znovuotevření Hormuzského průlivu na základě americko-íránské dohody trh rychle zaplavují dodávky ropy, uvedla agentura Bloomberg. Obchodníci hlásí výrazný nárůst nabídky v Evropě i v Asii, což vytváří tlak na ceny. Cena barelu severomořské ropy Brent se ve středu poprvé od začátku války dostala pod 74 dolarů, dnes byla kolem 07:30 SELČ už na zhruba 72,60 USD. Cena americké lehké ropy WTI ve středu klesla pod 70 dolarů za barel a dnes kolem 07:30 SELČ se barel prodával za 69,45 USD.

Silné zemětřesení zasáhlo Venezuelu. Otřáslo hlavním městem Caracas

Silné zemětřesení o magnitudě 7,1 zasáhlo severní část Venezuely a otřáslo také metropolí Caracas. Obyvatelé ve spěchu opouštěli budovy, některé stavby utrpěly škody a úřady vydaly varování před možnou vlnou tsunami.

V Krasnodarském kraji znovu hoří ropný sklad, zasáhly ho trosky dronu

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky dronu. Dnes o tom informovala agentura TASS s odvoláním na místní úřady.

Oceán stále čeká na investice

Zdravý oceán je základem potravinové bezpečnosti, ochrany klimatu i fungování světové ekonomiky. Přesto patří mezi nejvíce přehlížené oblasti z hlediska financování. Odborníci upozorňují, že bez výrazně vyšších investic nebude možné zajistit dlouhodobě udržitelné využívání mořských zdrojů ani ochranu ekosystémů, na kterých závisí miliardy lidí.

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.

Technologické akcie se po propadu chystají k růstu

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Francie hlásí první případ eboly

Francie potvrdila první případ eboly. Nakaženým je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo, kde se země potýká s rozsáhlou epidemií této vysoce nebezpečné nemoci.

KOMENTÁŘ: Rheinmetall na burze krvácí. Německý zbrojař přišel o miliardovou státní zakázku

Od války na Ukrajině byla německá zbrojařská společnost Rheinmetall generátorem štěstí pro všechny své akcionáře. Jenže letos se stroj zasekl, tvrdou ránu teď firmě uštědřila německá vláda. Kabinet zřejmě zruší miliardovou zakázku na výrobu válečných lodí.

Rusko i Ukrajina hlásí oběti nepřátelských vzdušných útoků

Trosky sestřelených ukrajinských dronů poškodily průmyslový objekt, obytné budovy a auta v ruské Nižegorodské oblasti, oznámil dnes tamní gubernátor Gleb Nikitin. Dva lidé podle něj zahynuli. Úřady v ruské Belgorodské oblasti hlásí jednu oběť ukrajinského útoku. Gubernátor ruské Orenburské oblasti Jevgenij Solncev informoval o sestřelení ukrajinských dronů nad průmyslovým zařízením v Orenburgu. Naopak ruský útok na Ukrajinu zabil podle úřadů ženu v Charkovské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama