-9.8 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
ZprávySrbsko souhlasilo s dodáním zbraní Kyjevu, vyplývá z uniklých dokumentů

Srbsko souhlasilo s dodáním zbraní Kyjevu, vyplývá z uniklých dokumentů

Srbsko souhlasilo, že dodá Kyjevu zbraně, nebo je již na Ukrajinu poslalo. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž to vyplývá z jednoho z uniklých dokumentů Pentagonu. Srbsko je jednou z mála zemí v Evropě, které na Rusko neuvalily sankce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad to dnes stejně jako v minulosti popřel.

Dokument, který je shrnutím reakcí evropských vlád na žádosti Ukrajiny o vojenský výcvik, „smrtící pomoc“ nebo zbraně, je jedním z desítek tajných materiálů, které se v posledních týdnech objevily na internetu a které by mohly být nejzávažnějším únikem z amerických tajných služeb za poslední roky.

Zpráva s názvem „Evropa|Reakce na probíhající rusko-ukrajinský konflikt“ uvádí ve formě tabulky „vyhodnocené postoje“ 38 evropských vlád k žádosti Ukrajiny o vojenskou pomoc. Vyplývá z ní, že Srbsko odmítlo poskytnout výcvik ukrajinským silám, ale zavázalo se k zaslání „smrtící pomoci“, nebo ji už poskytlo. Bylo v ní také uvedeno, že Srbsko má politickou vůli a vojenské schopnosti poskytnout Ukrajině zbraně v budoucnu.

Dokument je označen jako tajný a NOFORN, což zakazuje jeho šíření zahraničním zpravodajským službám a armádám. Je datován 2. března a opatřen razítkem americké kanceláře náčelníků štábů.

Agentura Reuters nemohla nezávisle ověřit pravost dokumentu. Pentagon na dotazy ohledně zmínky o Srbsku v dokumentu rovněž bezprostředně neodpověděl a již dříve odmítl jakýkoli komentář k uniklým dokumentům.

Srbský ministr obrany Miloš Vučević dnes informace Reuters popřel. „Více než desetkrát jsme dementovali tyto nepravdy a učiníme tak znovu. Srbsko neprodávalo ani nebude prodávat zbraně ukrajinské či ruské straně ani zemím v okolí tohoto konfliktu,“ řekl Vučević podle agentury Tanjug. Poznamenal, že „někdo“ chce očividně destabilizovat Srbsko a vtáhnout ho proti jeho vůli do konfliktu. Ministr nicméně připustil, že vždy existuje možnost, že se zbraně dostanou do oblasti bojů pokoutným způsobem, srbský stát s tím ovšem v takovém případě nemá nic společného.

Srbsko je kandidátem členství v Evropské unii, zároveň však udržuje úzkou vojenskou i politickou spolupráci s Ruskem. Vučić sice ruskou invazi odsoudil a vyslovil podporu územní celistvosti Ukrajiny, současně se ale přes nátlak Západu odmítl připojit k protiruským sankcím. Srbsko, které se prohlašuje za vojensky neutrální, má tradičně silný zbrojní průmysl a jeho zbraně se objevovaly ve většině současných či nedávných ozbrojených konfliktů na světě.

„Pokud je tento dokument pravdivý, buď ukazuje na Vučićovu dvojakost vůči Rusku, nebo je pod obrovským tlakem Washingtonu, aby dodal Ukrajině zbraně,“ řekl Janusz Bugajski, expert na východní Evropu ze zahraničněpolitického institutu Jamestown Foundation.

Tabulka Pentagonu rozdělila odpovědi na žádosti Ukrajiny o pomoc do čtyř kategorií: země, které se zavázaly poskytnout výcvik a smrtící pomoc; země, které již poskytly výcvik, smrtící pomoc nebo obojí; země s vojenskými schopnostmi a země s politickou vůlí „poskytnout v budoucnu smrtící pomoc“. Rakousko a Malta byly jediné dvě země s označením „Ne“ ve všech čtyřech kategoriích.

Zveřejnění tabulky přichází jen zhruba měsíc poté, co proruský telegramový kanál informoval, že srbský výrobce zbraní v listopadu dodal Kyjevu střely ráže 122mm do raketometů Grad. Dokumenty obsahovaly seznam položek a osvědčení ukrajinské vlády o konečném uživateli. Již předtím některá srbská média informovala o tom, že srbské zbraně se dostávají přes prostředníky na Ukrajinu.

Moskva v březnu uvedla, že požádala Bělehrad o oficiální vysvětlení údajných dodávek. Srbský výrobce, společnost Krušik, popřel, že by Ukrajině poskytl rakety nebo jiné zbraně. Vučić označil tato obvinění za „notorickou lež“. „Nevyvezli jsme žádné zbraně ani munici do Ruska ani na Ukrajinu,“ řekl během návštěvy Kataru 5. března.

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama