-3.4 C
Czech
Sobota 24. ledna 2026
ZprávySrbsko souhlasilo s dodáním zbraní Kyjevu, vyplývá z uniklých dokumentů

Srbsko souhlasilo s dodáním zbraní Kyjevu, vyplývá z uniklých dokumentů

Srbsko souhlasilo, že dodá Kyjevu zbraně, nebo je již na Ukrajinu poslalo. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž to vyplývá z jednoho z uniklých dokumentů Pentagonu. Srbsko je jednou z mála zemí v Evropě, které na Rusko neuvalily sankce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad to dnes stejně jako v minulosti popřel.

Dokument, který je shrnutím reakcí evropských vlád na žádosti Ukrajiny o vojenský výcvik, „smrtící pomoc“ nebo zbraně, je jedním z desítek tajných materiálů, které se v posledních týdnech objevily na internetu a které by mohly být nejzávažnějším únikem z amerických tajných služeb za poslední roky.

Zpráva s názvem „Evropa|Reakce na probíhající rusko-ukrajinský konflikt“ uvádí ve formě tabulky „vyhodnocené postoje“ 38 evropských vlád k žádosti Ukrajiny o vojenskou pomoc. Vyplývá z ní, že Srbsko odmítlo poskytnout výcvik ukrajinským silám, ale zavázalo se k zaslání „smrtící pomoci“, nebo ji už poskytlo. Bylo v ní také uvedeno, že Srbsko má politickou vůli a vojenské schopnosti poskytnout Ukrajině zbraně v budoucnu.

Dokument je označen jako tajný a NOFORN, což zakazuje jeho šíření zahraničním zpravodajským službám a armádám. Je datován 2. března a opatřen razítkem americké kanceláře náčelníků štábů.

Agentura Reuters nemohla nezávisle ověřit pravost dokumentu. Pentagon na dotazy ohledně zmínky o Srbsku v dokumentu rovněž bezprostředně neodpověděl a již dříve odmítl jakýkoli komentář k uniklým dokumentům.

Srbský ministr obrany Miloš Vučević dnes informace Reuters popřel. „Více než desetkrát jsme dementovali tyto nepravdy a učiníme tak znovu. Srbsko neprodávalo ani nebude prodávat zbraně ukrajinské či ruské straně ani zemím v okolí tohoto konfliktu,“ řekl Vučević podle agentury Tanjug. Poznamenal, že „někdo“ chce očividně destabilizovat Srbsko a vtáhnout ho proti jeho vůli do konfliktu. Ministr nicméně připustil, že vždy existuje možnost, že se zbraně dostanou do oblasti bojů pokoutným způsobem, srbský stát s tím ovšem v takovém případě nemá nic společného.

Srbsko je kandidátem členství v Evropské unii, zároveň však udržuje úzkou vojenskou i politickou spolupráci s Ruskem. Vučić sice ruskou invazi odsoudil a vyslovil podporu územní celistvosti Ukrajiny, současně se ale přes nátlak Západu odmítl připojit k protiruským sankcím. Srbsko, které se prohlašuje za vojensky neutrální, má tradičně silný zbrojní průmysl a jeho zbraně se objevovaly ve většině současných či nedávných ozbrojených konfliktů na světě.

„Pokud je tento dokument pravdivý, buď ukazuje na Vučićovu dvojakost vůči Rusku, nebo je pod obrovským tlakem Washingtonu, aby dodal Ukrajině zbraně,“ řekl Janusz Bugajski, expert na východní Evropu ze zahraničněpolitického institutu Jamestown Foundation.

Tabulka Pentagonu rozdělila odpovědi na žádosti Ukrajiny o pomoc do čtyř kategorií: země, které se zavázaly poskytnout výcvik a smrtící pomoc; země, které již poskytly výcvik, smrtící pomoc nebo obojí; země s vojenskými schopnostmi a země s politickou vůlí „poskytnout v budoucnu smrtící pomoc“. Rakousko a Malta byly jediné dvě země s označením „Ne“ ve všech čtyřech kategoriích.

Zveřejnění tabulky přichází jen zhruba měsíc poté, co proruský telegramový kanál informoval, že srbský výrobce zbraní v listopadu dodal Kyjevu střely ráže 122mm do raketometů Grad. Dokumenty obsahovaly seznam položek a osvědčení ukrajinské vlády o konečném uživateli. Již předtím některá srbská média informovala o tom, že srbské zbraně se dostávají přes prostředníky na Ukrajinu.

Moskva v březnu uvedla, že požádala Bělehrad o oficiální vysvětlení údajných dodávek. Srbský výrobce, společnost Krušik, popřel, že by Ukrajině poskytl rakety nebo jiné zbraně. Vučić označil tato obvinění za „notorickou lež“. „Nevyvezli jsme žádné zbraně ani munici do Ruska ani na Ukrajinu,“ řekl během návštěvy Kataru 5. března.

Reklama

Doporučujeme

Propuštění z vazby majitele baru v Crans-Montaně vyvolalo protest Itálie

Propuštění z vazby majitele baru v Crans-Montaně, kde zemřelo při požáru na přelomu roku 40 lidí, vyvolalo protest Itálie i údiv některých advokátů pozůstalých a obětí. Píší to dnes agentury. Jacques Moretti se dostal z věznice v pátek po složení kauce ve výši 200.000 franků (přibližně 5,2 milionu korun). Soud však nařídil opatření, která mají zabránit muži, který je francouzským občanem, uprchnout ze země.

Bílý dům zveřejnil AI snímek Trumpa s tučňákem a grónskou vlajkou

Bílý dům v pátek večer na X zveřejnil patrně umělou inteligencí (AI) vygenerovaný snímek prezidenta Donalda Trumpa s tučňákem, jak prochází zasněženou horskou krajinou. Obrázek, na němž je grónská vlajka, okamžitě vzbudil na sociálních sítích posměšné reakce.

Babiš má spor kolem L-159 za umělý, prezident Pavel už podle něho vede kampaň

Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na dnešním sněmu hnutí ANO v Praze ministerský předseda řekl, že nechce dávat energii na spory. Prezident Petr Pavel, který tento týden ohlásil ambici prezidentský mandát obhajovat, už podle Babiše vede volební kampaň. Reakci Pavla ČTK zjišťuje.

Ruské drony zaútočily na Kyjev a Charkov, jeden mrtvý a nejméně 15 zraněných

Ruské drony dnes brzy ráno zasáhly několik částí ukrajinské metropole Kyjev. V pohotovosti byla protivzdušná obrana. Dronový útok hlásilo i druhé největší ukrajinské město Charkov. Při obou útocích bylo zraněno nejméně 15 lidí a v Kyjevě jeden člověk zahynul. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na představitele obou měst.

Záplavy v Mosambiku přivedly krokodýly blíž k lidem, varují úřady

Poté, co vydatné deště a povodně postihly Mosambik a další státy jižní Afriky, varují úřady v zaplavených městech a obcích před výskytem krokodýlů. Při záplavách v zemi zahynulo nejméně 13 lidí, tři z nich podle agentury AP usmrtili právě tito plazi.

Soud propustil na kauci majitele baru, v němž ve Švýcarsku na Nový rok hořelo

Soud ve švýcarském kantonu Valais dnes po složení kauce nařídil propuštění Jacquesa Morettiho, který spoluvlastní bar v lyžařském středisku Crans-Montana, v němž v noci na Nový rok vypukl požár a připravil o život 40 lidí. Informují o tom agentury. Moretti spolu s manželkou Jessicou Moretti, která je zároveň spolumajitelkou baru, čelí podezření ze zabití z nedbalosti.

Google a Epic Games mají tajnou dohodu za 800 milionů dolarů

Google a Epic Games uzavřely novou dohodu kolem Androidu, Fortnite a Unreal Engine, přičemž značná část podmínek má zůstat neveřejná. Partnerství se objevilo při soudním jednání v San Francisku, kde se řešilo urovnání dlouhého antimonopolního sporu mezi oběma firmami. Federální soudce James Donato během slyšení naznačil, že spolupráce může zahrnovat společný vývoj a marketingové závazky a že Epic má pomáhat s propagací Androidu, zatímco Google má nově využívat klíčovou technologii Epicu.

Jednání s USA o Grónsku brzy začnou, oznámil dánský ministr zahraničí Rasmussen

Jednání o Grónsku se Spojenými státy brzy začnou. Dnes to podle agentury AFP oznámil dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen. Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně hovořil o nezbytnosti získat Grónsko pro bezpečnost USA, ve středu se ale s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem dohodl na rámci dohody o budoucnosti tohoto arktického ostrova a posílení bezpečnosti v celé arktické oblasti.

Španělsko se nepřipojí k Radě míru Donalda Trumpa, uvedl premiér Sánchez

Španělsko se nepřipojí k Radě míru amerického prezidenta Donalda Trumpa, informovala agentura Reuters. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze iniciativa není v souladu se závazkem Španělska k mezinárodnímu právu, OSN a multilateralismu. Rada míru má být podle Trumpových představ mezinárodní organizací, která pomůže zprostředkovat a monitorovat příměří, organizovat bezpečnostní opatření a koordinovat obnovu v místech zpustošených válkou.

Cena zlata trhá rekordy, překonala hranici 4900 dolarů za unci

Cena zlata ve čtvrtek poprvé překonala hranici 4900 dolarů za unci (101 200 korun), napsal server Mint. K zájmu investorů o zlato přispívá geopolitické napětí, oslabení amerického dolaru a letošní očekávané snížení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem (Fed). Americká ekonomika zůstává na trajektorii silného růstu.

Na jednání s Ruskem a USA v Abú Zabí se bude mluvit o území, řekl Zelenskyj

Na jednání se zástupci Spojených států a Ruska v Abú Zabí se bude mluvit o územních otázkách. Dnes to podle agentur řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hotová je podle něj také dohoda se Spojenými státy o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama