1.4 C
Czech
Sobota 14. února 2026
ZprávySrbsko souhlasilo s dodáním zbraní Kyjevu, vyplývá z uniklých dokumentů

Srbsko souhlasilo s dodáním zbraní Kyjevu, vyplývá z uniklých dokumentů

Srbsko souhlasilo, že dodá Kyjevu zbraně, nebo je již na Ukrajinu poslalo. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž to vyplývá z jednoho z uniklých dokumentů Pentagonu. Srbsko je jednou z mála zemí v Evropě, které na Rusko neuvalily sankce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. O dodávkách srbských zbraní Ukrajincům psala v minulosti ruská i srbská média, Bělehrad to dnes stejně jako v minulosti popřel.

Dokument, který je shrnutím reakcí evropských vlád na žádosti Ukrajiny o vojenský výcvik, „smrtící pomoc“ nebo zbraně, je jedním z desítek tajných materiálů, které se v posledních týdnech objevily na internetu a které by mohly být nejzávažnějším únikem z amerických tajných služeb za poslední roky.

Zpráva s názvem „Evropa|Reakce na probíhající rusko-ukrajinský konflikt“ uvádí ve formě tabulky „vyhodnocené postoje“ 38 evropských vlád k žádosti Ukrajiny o vojenskou pomoc. Vyplývá z ní, že Srbsko odmítlo poskytnout výcvik ukrajinským silám, ale zavázalo se k zaslání „smrtící pomoci“, nebo ji už poskytlo. Bylo v ní také uvedeno, že Srbsko má politickou vůli a vojenské schopnosti poskytnout Ukrajině zbraně v budoucnu.

Dokument je označen jako tajný a NOFORN, což zakazuje jeho šíření zahraničním zpravodajským službám a armádám. Je datován 2. března a opatřen razítkem americké kanceláře náčelníků štábů.

Agentura Reuters nemohla nezávisle ověřit pravost dokumentu. Pentagon na dotazy ohledně zmínky o Srbsku v dokumentu rovněž bezprostředně neodpověděl a již dříve odmítl jakýkoli komentář k uniklým dokumentům.

Srbský ministr obrany Miloš Vučević dnes informace Reuters popřel. „Více než desetkrát jsme dementovali tyto nepravdy a učiníme tak znovu. Srbsko neprodávalo ani nebude prodávat zbraně ukrajinské či ruské straně ani zemím v okolí tohoto konfliktu,“ řekl Vučević podle agentury Tanjug. Poznamenal, že „někdo“ chce očividně destabilizovat Srbsko a vtáhnout ho proti jeho vůli do konfliktu. Ministr nicméně připustil, že vždy existuje možnost, že se zbraně dostanou do oblasti bojů pokoutným způsobem, srbský stát s tím ovšem v takovém případě nemá nic společného.

Srbsko je kandidátem členství v Evropské unii, zároveň však udržuje úzkou vojenskou i politickou spolupráci s Ruskem. Vučić sice ruskou invazi odsoudil a vyslovil podporu územní celistvosti Ukrajiny, současně se ale přes nátlak Západu odmítl připojit k protiruským sankcím. Srbsko, které se prohlašuje za vojensky neutrální, má tradičně silný zbrojní průmysl a jeho zbraně se objevovaly ve většině současných či nedávných ozbrojených konfliktů na světě.

„Pokud je tento dokument pravdivý, buď ukazuje na Vučićovu dvojakost vůči Rusku, nebo je pod obrovským tlakem Washingtonu, aby dodal Ukrajině zbraně,“ řekl Janusz Bugajski, expert na východní Evropu ze zahraničněpolitického institutu Jamestown Foundation.

Tabulka Pentagonu rozdělila odpovědi na žádosti Ukrajiny o pomoc do čtyř kategorií: země, které se zavázaly poskytnout výcvik a smrtící pomoc; země, které již poskytly výcvik, smrtící pomoc nebo obojí; země s vojenskými schopnostmi a země s politickou vůlí „poskytnout v budoucnu smrtící pomoc“. Rakousko a Malta byly jediné dvě země s označením „Ne“ ve všech čtyřech kategoriích.

Zveřejnění tabulky přichází jen zhruba měsíc poté, co proruský telegramový kanál informoval, že srbský výrobce zbraní v listopadu dodal Kyjevu střely ráže 122mm do raketometů Grad. Dokumenty obsahovaly seznam položek a osvědčení ukrajinské vlády o konečném uživateli. Již předtím některá srbská média informovala o tom, že srbské zbraně se dostávají přes prostředníky na Ukrajinu.

Moskva v březnu uvedla, že požádala Bělehrad o oficiální vysvětlení údajných dodávek. Srbský výrobce, společnost Krušik, popřel, že by Ukrajině poskytl rakety nebo jiné zbraně. Vučić označil tato obvinění za „notorickou lež“. „Nevyvezli jsme žádné zbraně ani munici do Ruska ani na Ukrajinu,“ řekl během návštěvy Kataru 5. března.

Reklama

Doporučujeme

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.

Sbírka na podporu rodiny Jamese Van Der Beeka vybrala přes 2 miliony dolarů

Jen pár hodin po oznámení smrti Jamese Van Der Beeka vznikla veřejná sbírka na podporu jeho manželky a šesti dětí. Reakce fanoušků i hollywoodských hvězd byla okamžitá. Částka překonala původní cíl během jediného dne.

Venezuelská prezidentka slíbila svobodné volby, lhůtu pro ně ale neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová v rozhovoru s americkou stanicí NBC News slíbila, že uspořádá svobodné volby. Nezmínila ale žádnou lhůtu. Agentura AFP dnes také informovala, že venezuelský parlament ve čtvrtek odložil přijetí zákona o amnestii, který má vést k masovému propuštění politických vězňů a který Rodriguezová pod tlakem Washingtonu slíbila prosadit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama