Rumunsko a Bulharsko se stanou plnoprávnými členy schengenského prostoru od 1. ledna 2025. Tím se završí proces, který se datuje od roku 2011, kdy Evropská komise prohlásila, že obě země jsou připraveny ke vstupu. Informoval o tom server Euronews.
Společná cesta Rumunska a Bulharska za vstupem do schengenského prostoru bez pasů skončila ve čtvrtek ráno. Ministři vnitra Evropské unie dali jejich těžce vybojované kandidatuře konečné požehnání.
It’s done. It’s decided. It’s deserved.
— Roberta Metsola (@EP_President) December 12, 2024
Romania & Bulgaria will fully join Schengen on 1 January 2025.
Congratulations to the people of both countries who have worked hard and long for this.
A stronger Schengen signifies a safer & more united Europe.#StrongerTogether 🇪🇺🇷🇴🇧🇬 pic.twitter.com/lcgMFCWK69
K tomuto rozhodnutí ministři dospěli poté, co nejzarytější odpůrce Rakousko minulý měsíc na zasedání v Budapešti zrušilo své pevně držené veto.
„Velké vítězství pro Bulharsko, Rumunsko a celou Evropu,“ prohlásilo maďarské předsednictví Rady EU, pro které bylo dokončení Schengenu jednou z hlavních priorit.
Tyto dvě východoevropské země vstoupí do Schengenu od 1. ledna 2025 jako plnohodnotní členové. Uzavře se tak dlouhá kapitola započatá v roce 2011.
Tehdy se proti společné kandidatuře postavila řada zemí, včetně Německa a Francie. Postupem času se politická opozice zmírňovala a poslední překážkou na dlouhé cestě zůstalo Nizozemsko a nakonec Rakousko.
Má to však háček
Přistoupení však přichází s klíčovou výhradou, jak upozornil server Euronews. Budapešťská dohoda předpokládá zavedení kontrol na pozemních hranicích mezi Maďarskem a Rumunskem a mezi Rumunskem a Bulharskem po dobu „nejméně“ šesti měsíců, aby se „zabránilo vážnému ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti“.
Formulace „přinejmenším“ naznačuje, že by mohly být prodlouženy. Tento ústupek měl uklidnit přetrvávající obavy Vídně z nelegální migrace, na které se země opakovaně odvolávala, když se snažila vstup do Schengenu zablokovat.
Používání hraničních kontrol k omezení migračních toků je v celém bloku stále populárnější. Německo, Francie a Nizozemsko patří mezi země, které se k tomuto opatření v posledních měsících uchýlily.
Účinnost tohoto opatření je však sporná. Saila Heinikoski, vedoucí výzkumná pracovnice Finského institutu pro mezinárodní záležitosti (FIIA), říká, že znovuzavedení hraničních kontrol může pro politiky fungovat jako nástroj, jak „říci domácí veřejnosti, že něco děláme“.
„Kontroly na vnitřních hranicích nemusí být ve skutečnosti tak invazivní, může jít pouze o namátkové kontroly,“ řekl Heinikoski.
Schengenský prostor, jeden z nejhmatatelnějších výdobytků evropské integrace, v současnosti zahrnuje 29 zemí a více než 450 milionů obyvatel.
