ZprávyBulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání vstoupily do schengenského prostoru

Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání vstoupily do schengenského prostoru

Bulharsko a Rumunsko po 13 letech čekání dnes oficiálně vstoupily do schengenského prostoru. Zatím končí kontroly jen na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly zůstávají, což znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP. Důvodem zachování kontrol na silnicích je veto Rakouska, které se obává přílivu žadatelů o azyl.

Od dnešního dne se také do Bulharska a Rumunská létá z druhého terminálu pražského Letiště Václava Havla. Doposud cestující do těchto zemí létali z prvního terminálu, odkud se cestuje do zemí mimo schengenský prostor. Vstupem obou zemí do schengenského prostoru se tak lety přesunují na druhý terminál.

„Je to velký úspěch pro obě země,“ uvedla v tiskové zprávě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je to historický okamžik pro schengenský prostor, největší oblast volného pohybu na světě. Společně budujeme silnější a jednotnější Evropu pro všechny naše občany,“ dodala.

Přestože silniční kontroly zůstávají, má tento krok silnou symbolickou hodnotu. Rumunský premiér Marcel Ciolacu dnes označil částečný vstup své země do schengenského prostoru za „zasloužený výdobytek“. Rumunská ministryně spravedlnosti Alina Gorghiuová je přesvědčená, že to přiláká investory, zvýší atraktivitu země a pomůže k její prosperitě.

Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy EU ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly – v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru na konci roku 2022. Podpořilo tehdy přitom vstup Chorvatska, i když to se stalo členem Evropské unie až v roce 2013, zatímco Bulharsko a Rumunsko už v roce 2007. Později Rakousko souhlasilo aspoň s omezeným členstvím obou zemí v schengenském prostoru.

„Bulharsko se plně zapojí do schengenského prostoru do konce roku 2024,“ řekl dnes bulharský ministr vnitra Kalin Stojanov. „Ukázali jsme a nadále ukazujeme nelegálním migrantům, že by se do Evropy neměli vydávat přes Bulharsko,“ dodal. Také rumunský premiér Ciolacu vyjádřil přesvědčení, že plného členství se jeho zemi podaří dosáhnout ještě do konce letošního roku.

Silniční dopravci zůstávají ale zklamaní. Agentura AFP s odvoláním na informace od jednoho z rumunských svazů dopravců upozornila, že na hranicích s Maďarskem se čeká osm až 16 hodin a s Bulharskem 20 až 30 hodin. Bulharští přepravci upozorňují, že jen tři procenta bulharského zboží se přepravují letecky a po moři, zbytek po zemi. Podnikatelé z obou zemí ale věří, že se podaří brzy odstranit i silniční kontroly.

Schengenský prostor byl vytvořený v roce 1985. Vstupem Bulharska a Rumunska se počet jeho členů zvyšuje na 29. Patří k nim 25 z celkem 27 států EU a jejich sousedé – Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island.

Doporučujeme

Policie obvinila podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity

Policie v Austrálii zadržela muže podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity, kterou média jmenují jako Kumanjayi Little Baby. Je jím Jefferson Lewis (47).

Írán ztratil 4,8 miliard dolarů kvůli americké blokádě, odhaduje Pentagon

Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo obrany. To vyvolalo na teheránskou vládu dosud nevídaný tlak. Informoval o tom v noci na dnešek server Axios.

Většina Američanů pokládá válku s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post (WP) a web ABC News, který byl zveřejněn v pátek.

Schick hattrickem sestřelil Lipsko a táhne Leverkusen do Ligy mistrů

Patrik Schick znovu ukázal, proč patří mezi nejnebezpečnější útočníky v Evropě. Proti Lipsku nastřílel hattrick a dovedl Leverkusen k jasné výhře 4:1. Ještě před výkopem převzal od fanoušků plaketu za sto gólů v klubovém dresu. Pak přidal další tři a oslavu si mohl zopakovat přímo na hřišti.

Vietnam a Japonsko chtějí prohloubit spolupráci v energetickém sektoru

Japonská premiérka Sanae Takaiči při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.

Ruské drony v noci zabíjely v Oděse nebo Chersonu

Dva lidé zemřeli v noci na dnešek při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti, oznámil dnes ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska.

Nová klimatická iniciativa chce omezit uhlí, ropu i plyn

Kolumbijská Santa Marta hostila první mezinárodní konferenci zaměřenou přímo na odklon od uhlí, ropy a plynu. Do karibského města přijeli zástupci téměř šedesáti zemí, kteří chtějí urychlit přechod k čistší energetice. Symbolika místa byla silná, protože Kolumbie stále patří mezi vývozce fosilních paliv.

Stažení amerických vojáků z Německa budí obavy v NATO

Spojené státy stáhnou z Německa zhruba pět tisíc vojáků. Pentagon uvedl, že jde o výsledek revize americké vojenské přítomnosti v Evropě. Stahování má být dokončeno během šesti až dvanácti měsíců.

Britská vláda by podle Starmera mohla zakázat některé propalestinské pochody

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že vláda by za určitých okolností mohla zakázat propalestinské pochody kvůli "kumulativnímu dopadu", který mají demonstrace na židovskou komunitu, píše agentura Reuters. Děje se tak poté, co byli ve středu v Londýně pobodáni dva Židé.

Trump vtipkoval, ale naznačil invazi na Kubu

Americký prezident Donald Trump naznačil, že po případném dokončení vojenské operace v Íránu by se Spojené státy mohly zaměřit i na Kubu.

Fico a Zelenskyj se pozvali k návštěvám, v pondělí se setkají v Jerevanu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.

USA schválily prodej zbraní spojencům na Blízkém východě za 8,6 mld. USD

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obešla schválení Kongresem a povolila prodej zbraní v celkové hodnotě 8,6 miliard dolarů (přibližně 179 miliard Kč) svým spojencům na Blízkém východě včetně Izraele, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů (SAE). Uvedla to v noci na dnešek agentura Reuters, která se odvolává na americké ministerstvo zahraničí.

Trump podle zdroje odmítl návrh otevřít Hormuz před jednáním o jaderném programu

Íránský návrh, který odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.

Ruské útoky proti Ukrajině si vyžádaly další mrtvé a raněné i materiální škody

Úřady v různých částech Ukrajiny po další vlně ruských útoků hlásí oběti na životech, raněné i materiální škody. Ruské drony v noci na dnešek a ráno udeřily v Chersonu, Charkově a Oděské oblasti, uvádí média.

Přítomnost vojáků USA v Německu je v zájmu Berlína i Washingtonu, řekl Pistorius

Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších 39.000. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama