V Rakousku se v neděli budou konat volby do dolní komory parlamentu, Národní rady. Rakušané mohou vybírat z 1500 kandidátů. Šanci zasednout v parlamentu má podle průzkumů pět stran. Pozornost se soustředí na lídra opoziční Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla, který jako výrazná tvář strany dostal pravicově-populistické Svobodné na špičku předvolebních průzkumů. Na té se FPÖ pohybuje posledních několik měsíců a vyhrála i červnové volby do Evropského parlamentu. Není ale jisté, s kým by Svobodní případně mohli utvořit vládu, parlamentní strany s výjimkou lidovců (ÖVP) se vládní spolupráce s FPÖ straní.
FPÖ by mohla podle čtvrtečního odhadu volebních preferencí agentury APA dosáhnout přibližně 27 až 28 procent hlasů. Rakouská lidová strana (ÖVP), která suverénně ovládla minulé volby v roce 2019, by si z těch letošních mohla podle průzkumů odnést asi 24 procent hlasů. Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) by s přibližně 20 procenty mohla zaujmout třetí místo. O čtvrté místo soupeří rakouští Zelení a Nové rakouské a liberální fórum (NEOS), kteří v průzkumech mají těsně pod deseti procent hlasů a mohli by tak sehrát svou roli v utváření koaliční vlády.
Polls show Austria's far-right and anti-immigration Freedom Party could make history in Sunday's parliamentary elections pic.twitter.com/gSWXcIUoQ8
— TRT World (@trtworld) September 26, 2024
O hlasy voličů soupeří také recesistická Pivní strana nebo Komunistická strana Rakouska (KPÖ), které v posledních letech zaznamenaly výrazné úspěchy na komunální úrovni. Obě strany se v předvolebních průzkumech pohybují kolem čtyřprocentní hranice, která v Rakousku umožňuje vstup do parlamentu.
Hlavním tématem voleb je podobně jako v posledních letech migrace, azylová politika a integrace cizinců v Rakousku. Přibývající problémy s integrací se dotýkají i běžných Rakušanů, pociťují je například v podobě nedostatku míst ve školách, problémem je také radikalizace některých mladých lidí narozených v Rakousku, jejichž rodiče jsou cizinci. Krom toho dominuje rakouským volbám téma zdražování cen potravin, energií a bydlení nebo popovodňová pomoc oblastem zasaženým záplavami z poloviny letošního měsíce.
Současná rakouská vláda lidovců a Zelených řešila od minulých voleb v září 2019 časté spory v koalici. Po odstoupení kancléře Sebastiana Kurze, někdejší hvězdy místní politiky, kvůli podezření z korupce a křivé výpovědi, stanul v čele vlády Karl Nehammer, kterému podle názoru politologů schází komunikační schopnosti a charisma.
Jeho největším konkurentem v boji o post příštího rakouského kancléře je právě Herbert Kickl, který poté, co jeho FPÖ vyhrála červnové volby do Evropského parlamentu, společně s českým hnutím ANO bývalého premiéra Andreje Babiše a maďarskou stranou Fidesz současného premiéra Viktora Orbána založil novou politickou alianci v EP s názvem Patrioti pro Evropu.
Šestapadesátiletý Kickl pochází z katolické dělnické rodiny ze spolkové země Korutany, své Svobodné představuje jako jediné zástupce lidu stojící proti systému, který přesně nedefinuje. Během pandemie nemoci covid-19 Kickl posunul Svobodné ještě více na krajní pravici. Ostře vystupoval proti covidovým opatřením vlády a zpochybňoval účinnost a bezpečnost očkování. Tvrdí, že chce zastavit veškerou migraci do Rakouska, byť nevysvětlil, jak konkrétně by toho chtěl dosáhnout. Ohledně ruské invaze na Ukrajinu Kickl tvrdí, že za vypuknutí války na Ukrajině nesou společně vinu Rusko i NATO, a odmítá sankce proti Moskvě i vojenskou podporu Ukrajiny.
Svobodní hovoří o vystoupení z EU, jsou proti Zelené dohodě a mají heslo „Rakousko především“. Sociální záchrannou sítí pro přistěhovalce by podle nich měly být spíše věcné dary než finanční podpora. Prosazují cenové stropy na základní potraviny, energie a pohonné hmoty a pozastavení zvyšování nájemného.
Současný rakouský kancléř Nehammer z ÖVP avizoval, že by lidovci byli ochotni vstoupit do koalice s FPÖ za podmínky, že by si Kickl nenárokoval post kancléře.
V předchozích volbách v roce 2019 suverénně zvítězila ÖVP s 37 procenty a Svobodná strana Rakouska dostala jen 16 procent hlasů. V posledních 30 letech se lidovci podíleli na každé federální vládě.
Téměř 6,4 milionu Rakušanů se může v neděli vydat k volebním urnám, v Rakousku je možné volit od 16 let. Pětina dospělých obyvatel Rakouska není oprávněna volit, protože nevlastní rakouský pas.
Volební místnosti se otevřou v neděli v sedm hodin ráno a uzavřou v pět hodin odpoledne. Po uzavření volebních místností budou zveřejněny odhady. Do konečného výsledku mohou promluvit ještě korespondenční hlasy, které se na rozdíl od minulých hlasování budou sčítat také v den voleb.
