První parlamentní volby, které se v Rusku konaly během války proti Ukrajině, podle očekávání ovládla vládnoucí strana Jednotné Rusko. Vyplývá to z výsledků po sečtení více než 95 procent hlasů. Jednotné Rusko podporující šéfa Kremlu Vladimira Putina získá zřejmě 355 poslaneckých mandátů z celkových 450, oznámila šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilova. Podle agentur AFP a RIA Novosti je to dosavadní rekord této strany, která politický život v Rusku ovládá více než 20 let. Kvůli tomu, že se hlasování nesměla zúčastnit skutečná opozice a v zemi je tvrdě potlačována svoboda tisku i projevu, jsou volby v zahraničí označovány za neférové a nedemokratické.
Strana Jednotné Rusko získá ve Státní dumě 355 křesel, což představuje nejvíce v její volební historii, píše ruská státní agentura RIA Novosti. Předběžné údaje podle ní naznačují, že Komunistická strana Ruské federace (KPRF) obsadí 40 postů, nacionalistická Liberálnědemokratická strana (LDPR) 25 míst, středopravá strana Noví lidé 20 křesel, středolevá strana Spravedlivé Rusko čtyři posty a nacionalistické uskupení Vlast jedno místo.
Russia's Ruling Pro-Putin Party Wins Wartime Election With Record 57% Votehttps://t.co/5WwzlWpYpP pic.twitter.com/0gWDTcpvET
— NDTV World (@NDTVWorld) September 21, 2026
Státní duma má 450 poslanců. Volby do ní jsou smíšené – polovina mandátů je rozdělena podle stranických kandidátních listin a poměrného systému, druhá půlka poslaneckých míst je obsazena většinovou volbou v jednomandátových okruzích. V poměrném systému má zatím Jednotné Rusko podle RIA Novosti 57,97 procenta hlasů a zároveň získalo 208 z celkových 225 jednomandátových okruhů. Otázky dnes panovaly ohledně Spravedlivého Ruska, které se pohybuje těsně u hranice pěti procent potřebných pro vstup do Dumy v poměrném systému. Odpoledne mu výsledky přisuzovaly 5,13 procenta hlasů.
Jednotné Rusko si tak zachová ústavní většinu, která mu umožňuje schvalovat zákony a iniciovat změny ústavy bez podpory ostatních stran, napsala agentura Reuters. Volby se odehrály prakticky bez reálné opozice vůči politice prezidenta Putina. Zbylé strany, které budou mít zástupce v dolní komoře parlamentu, jsou ve svých postojích loajální Kremlu.
Jen několik týdnů před volbami nejvyšší soud vyřadil z klání stranu Jabloko, která se jako jediná vyslovovala proti ruské invazi na Ukrajinu; válka zahájená na Putinův rozkaz představuje nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Hlasování se konalo také na obsazených ukrajinských územích, která Moskva před čtyřmi lety v rozporu s mezinárodním právem prohlásila za součást Ruské federace, i na Krymu, který Rusko anektovalo už v roce 2014. Kyjev to označil za nelegální.
Hlasovat přišlo 59,32 procenta oprávněných voličů, zhruba o sedm procentních bodů více než při posledních volbách v roce 2021. AFP volební účast označuje za barometr podpory války proti Ukrajině.
Rozsáhlá kampaň ve státních médiích a přísná kontrola nad volbami za absence skutečné opozice podle agentury AP zaručily, že si Kreml udrží pevnou kontrolu nad ruskou politikou navzdory problémům ruské ekonomiky i stále častějším ukrajinským dronovým útokům v ruském vnitrozemí.
Hlasování pro 111 milionů oprávněných voličů začalo v pátek a skončilo v neděli. Konečné výsledky hlasování budou známy 25. září, oznámila šéfka volební komise.
Volby provázely zprávy o porušování pravidel, včetně otevírání zapečetěných volebních uren, nezabezpečení dveří volebních místností přes noc a odmítání vydat papírové volební lístky. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která obvykle na volby dohlíží, do Ruska podle AP pozvána nebyla, Moskva ji obvinila z dvojího metru. Šéf parlamentního shromáždění OBSE Pere Joan Pons nepozvání pozorovatelů označil za porušení ruských závazků vyplývajících ze členství v organizaci.
