Americká centrální banka poprvé od roku 2023 zvýšila úrokové sazby. Základní sazbu posunula o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Fed se snaží dostat pod kontrolu přetrvávající inflaci a současně naznačil, že letošní zvyšování sazeb nemusí být u konce.
Měnový výbor Fedu ve středu 16. září rozhodl o zvýšení cílového pásma základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Jde o první zvýšení za zhruba tři roky a změnu směru po období, kdy centrální banka sazby snižovala nebo je ponechávala beze změny.
Inflace zůstává problémem
Za rozhodnutím stojí především vývoj spotřebitelských cen. Inflace se stále drží nad dvouprocentním cílem Fedu a tlak na ceny v posledních měsících zesílil. Svou roli hrají mimo jiné vyšší ceny energií, které zdražují dopravu i další části ekonomiky.
Fed zároveň musí zvažovat situaci na pracovním trhu. Ten sice zůstává relativně odolný, objevují se však známky jeho postupného ochlazování. Centrální banka proto hledá rovnováhu mezi snahou omezit inflaci a rizikem, že příliš vysoké sazby utlumí ekonomickou aktivitu výrazněji, než je žádoucí.
Nové prognózy představitelů Fedu ukazují, že další zvýšení sazeb v letošním roce není vyloučené. Budoucí rozhodnutí ale budou záviset především na nových údajích o inflaci, zaměstnanosti a vývoji americké ekonomiky.
Trhy na rozhodnutí reagovaly poklesem
Investoři rozhodnutí centrální banky i její další výhled bedlivě sledovali. Americké akcie po oznámení zamířily dolů. Index S&P 500 odepsal přibližně 0,4 procenta, zatímco Dow Jones Industrial Average klesl o zhruba 1,2 procenta.
Vyšší sazby se postupně promítají také do nákladů na financování domácností a firem. Dražší úvěry mohou tlumit spotřebu a investice, na druhou stranu právě omezení poptávky patří mezi hlavní nástroje, kterými se centrální banky snaží zpomalit růst cen.
Další zasedání Fedu tak budou důležitá nejen pro americkou ekonomiku. Vývoj sazeb ve Spojených státech ovlivňuje také kurz dolaru, ceny dluhopisů a rozhodování investorů na finančních trzích po celém světě.


