Vatikán ve středu podle agentury Reuters oznámil, že odmítl žádost amerického ministra zahraničí o audienci u papeže. Pompeo se o ni ucházel v souvislosti s plánovanou čtvrteční schůzkou s vysokými vatikánskými představiteli.

Zástupci Svatého stolce také Mika Pompea nepřímo obvinili, že se snaží Vatikán zatáhnout do amerického předvolebního boje. Měl se o to pokusit kritikou vatikánských vztahů s Čínou.

Vatikán uzavřel s Pekingem před dvěma lety dohodu, která mu umožňuje částečný dohled nad jmenováním čínských biskupů. Dohoda podle Vatikánu představuje pokrok proti předchozí situaci, kdy čínští katolíci uznávající papeže byli po několik desítek let odsouzeni působit v podzemí.

Mike Pompeo vidí ale v plánovaném prodloužení její platnosti hrozbu pro „morální autoritu“ církve. Uvedl to na svém twitterovém účtu.

Vatikánský ministr zahraničí, arcibiskup Paul Gallagher, označil veřejnou kritiku před plánovanou státní návštěvou za „překvapivou“. Dodal také, že „během přípravy podobných návštěv mezi vysokými představiteli se agenda plánovaných rozhovorů domlouvá soukromě, důvěrně. Je to jedno z pravidel diplomacie.“

Další muž zodpovědný za zahraničněpolitickou linii Vatikánu, kardinál Pietro Parolin, potvrdil, že Mike Pompeo o audienci požádal.

„Papež dal ale již v minulosti jasně najevo, že v předvolebním období nebude přijímat politické představitele,“ doplnil Parolin.

Pompeovu kritiku vatikánských vztahů s Čínou podle Parolina „může někdo považovat“ za součást politické kampaně, cílící na americké publikum. Smlouva ale podle něj nemá s americkou politikou nic společného. „Je to věc církví a neměla by být využívána k takovým účelům,“ dodal.

Prezident Trump často vystupuje proti Číně a mnozí z jeho konzervativních křesťanských stoupenců jsou kritičtí k současnému papeži Františkovi, upozorňuje agentura Reuters.

Podle pozorovatelů to není poprvé, co se Mike Pompeo během současné prezidentské kampaně zachoval nestandardně. Na konci srpna v rozporu s tradicí tehdy coby úřadující ministr zahraničí podpořil Trumpovu kandidaturu na obhajobu Bílého domu.

Šestatřicetiletý Deonte Lee Murray byl policií obviněn z pokusu o vraždu. 12. září se měl v Comptonu na předměstí Los Angeles přiblížit ke stojícímu policejnímu vozu, několikrát vystřelit na posádku sedící uvnitř a z místa činu uprchnout.

Prezident Trump sdílel záznam útoku z průmyslové kamery na svém twitterovém účtu a doplnil jej výzvou: „Proti zvířatům je třeba zasáhnout co nejtvrději.“ Jeho protikandidát v prezidentských volbách Joe Biden označil čin za „chladnokrevný“ a volal po potrestání viníků, informuje BBC.

Udržení pořádku na amerických ulicích je jedním z hlavních témat blížících se prezidentských voleb.

Obviněný Deonte Lee Murray je již od 15. září ve vazbě v souvislosti s jiným trestným činem. Nyní čelí obvinění ze dvou pokusů o vraždu a coby recidivista také z držení zbraně.

Policisté, identifikovaní pouze jako jednatřicetiletá žena a čtyřiadvacetiletý muž, střelbu navzdory vážným zraněním přežili. Oba již byli také propuštěni z nemocničního ošetřování.

Ženu výstřely zasáhly do čelisti a obou paží, muž utrpěl poranění čela, paže a ruky. Policistka podle pozdějšího svědectví navzdory svým zraněním pomohla odvést kolegu do bezpečí a ošetřila mu paži škrtidlem.

Soudní líčení bude pokračovat v listopadu. Výše případné kauce byla stanovena na více než šest milionů dolarů.

Domnělý motiv činu státní zástupci neuvedli.

Cílem Číny je být v roce 2060 uhlíkově neutrální, uvedl to čínský prezident Si Ťin-pching. Oznámení je považováno za významný krok v boji proti klimatické změně. Čína je totiž největším znečišťovatelem ovzduší s přibližně 28% podílem na celosvětových emisích.

Mezistupněm by se dle Si Ťin-pchinga měl pro zemi stát rok 2030, kdy Čína uvedla, že by chtěla dosáhnout maxima emisí oxidu uhličitého. Tuto informaci zveřejnila již dříve, ale vyhnula se závazku k dlouhodobému cíli. Prezident oznámil nový cíl země během projevu na Valném shromážděním OSN v New Yorku v rámci videohovoru.

Ohledně tohoto rozhodnutí ale existuje mnoho otázek – jak toho země dosáhne a co přesně je míněno uhlíkovou neutralitou.

Emise Číny v letech 2018 a 2019 nadále rostly, i když se většina světa začala odvracet od fosilních paliv.

„Čína není jen největším světovým producentem emisí, ale také největším investorem do energetiky a největším trhem, takže její rozhodnutí hrají významnou roli při formování toho, jak zbytek světa postupuje při odchodu od fosilních paliv, která způsobují změnu klimatu,“ uvedl pro BBC Richard Black, ředitel organizace Energy and Climate Intelligence Unit (ECIU).

Německá protipřistěhovalecká strana Alternativa pro Německo (AfD) vyloučila ze svých řad dlouholetého člena Christiana Luetha.

Týdeník Die Zeit ho minulý týden identifikoval jako autora slov o „zplynování“ přistěhovalců.

Skandální vyjádření měl Lueth učinit letos v únoru při soukromém setkání s pravicovým influencerem. Schůzka byla nahrávána a její obsah byl později zveřejněn. Až nyní byl ale jako autor pobuřujícího výroku identifikován právě Christian Lueth. K obvinění se zatím nevyjádřil.

Na otázku, zda je v zájmu AfD, aby do Německa přišlo ještě více uprchlíků či přistěhovalců, měl Lueth odpovědět: „Ano, protože AfD to posílí. Později je můžeme všechny postřílet. O to teď vůbec nejde. Nebo zplynovat, nebo cokoliv budete chtít. Za mě to všechno vyjde nastejno.“

Lueth byl už v dubnu svou stranou odvolán z postu parlamentního mluvčího poté, co se sám označil za fašistu.

Němečtí novináři Luetha podle Al Jazeery identifikovali na základě dalšího pátrání a jeho jméno publikovali „ve veřejném zájmu“.

AfD, v současnosti největší německá opoziční strana, se od jeho výroku okamžitě distancovala. Člen stranického poslaneckého klubu Alexander Gauland uvedl: „Poznámky připisované Christianovi (Luethovi) jsou naprosto nepřijatelné a nekompatibilní s cíli a politikou AfD“.