Mexický nejvyšší soud ve čtvrtek schválil referendum, které má rozhodnout o stíhání pěti bývalých prezidentů Mexika.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador v úterý 15. září požádal Senát o vypsání referenda o tom, zda jeho pět předchůdci ve funkci budou moci být stíháni ve věci různých podezření včetně korupce.

Šest soudců z jedenáctičlenného senátu nejvyššího soudu konání referenda podpořilo. Soud však uvedl, že by se mělo změnit znění otázky v referendu.

Referendum se má týkat případů Carlose Salinasa, Ernesta Zedilla, Vicenteho Foxe, Felipeho Calderóna a Enriqueho Peňu Nieta, kteří se vystřídali ve funkci hlavy státy v letech 1988-2018.

López Obrador navrhl, aby se referendum konalo 6. června 2021. V tento den jsou v Mexiku naplánované poločasové (Midterm) volby do mexického kongresu, které jsou pro Lópeze Obradora klíčové pro udržení si většiny v kongresu.

Francouzský prezident Emanuel Macron se vyslovil pro přísnější zákony proti „islamistickému separatismu“. Jím navrhovaná legislativa by také měla důsledněji chránit sekulární francouzské hodnoty. Informuje o tom BBC.

Francie má ze všech evropských zemí nejpočetnější muslimskou menšinu, jejíž velikost se odhaduje na šest milionů. Podle Macrona hrozí za současného stavu v rámci této komunity vznik „protispolečnosti“.

Za hlavní riziko označil ve svém pátečním projevu nadřazování vlastních zákonů nad zákony státu, jehož se dopouštějí radikální islamisté. Jako další příznaky „sektářství“ uvedl Macron nerespektování povinné školní docházky a využívání sportovních, kulturních a dalších komunitních aktivit jako „záminky k vyučování zásad, které se neslučují se zákony republiky“.

Navrhovaná legislativa by tak měla mimo jiné přispět k přísnějšímu dohledu nad menšinovými volnočasovými spolky. Francouzští imámové by nadále neměli nadále přijíždět ze zahraničí, financování mešit by mělo být detailněji monitorováno a omezit by se mělo domácí vzdělávání muslimských dětí.

Nová zákonná norma bude zřejmě předložena parlamentu ještě před koncem roku.

Macron zároveň přislíbil, že Francie nabídne přistěhovaleckým komunitám větší ekonomickou a společenskou mobilitu, aby situace nemohli zneužívat radikálové.

„Islám jako náboženství prožívá krizi po celém světě, není to jen případ naší země,“ dodal francouzský prezident Macron.

Sever BBC upozorňuje, že islám je stále častěji vnímán jako hrozba pro základní francouzské svobody, mimo jiné svobodu projevu. Připomíná v této souvislosti týden starý teroristický útok před bývalou kanceláří satirického magazínu Charlie Hebdo i smrt 12 lidí v roce 2015 po zveřejnění karikatur proroka Mohameda.

Francouzští muslimové teroristické útoky drtivou většinou odsoudili a Macronovy poslední kroky vnímají někteří z nich kriticky. Lidskoprávní aktivista Yasser Louati na Twitteru vyjádřil přesvědčení, že „represe muslimů bývala hrozbou, nyní se však stala slibem“.

Podle některých analytiků byl Macronův projev motivován snahou přilákat na svou stranu pravicové voliče před prezidentskými volbami v roce 2022.

Server BBC uvedl, že Evropská unie pohrozila Turecku sankcemi za „provokace a nátlak“ v jeho sporu s Řeckem. Příčinou sporu jsou energetické zdroje a sporná námořní hranice.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek vyzvala Ankaru, aby se „zdržela jednostranných akcí“ ve východním Středomoří. Stalo se tak po setkání lídrů EU v Bruselu.

Napětí v regionu začalo narůstat už v srpnu, kdy Turecko vyslalo do sporné oblasti nárokované oběma zeměmi plavidlo pátrající po nalezištích ropy a zemního plynu. Tehdy se do sporu pokusil zasáhnout také francouzský prezident Emanuel Macron. Loď s vojenským doprovodem se mimo jiné pohybovala v oblasti řeckého ostrova Kastellorizo, který si kromě Řecka a Turecka nárokuje také Kypr.

Turecko i Řecko jsou členy Severoatlantické aliance a po jednání v centrále NATO v Bruselu byla mezi zeměmi zřízena telefonická horká linka.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg „zavedení deeskalačního mechanismu“ uvítal a vyzdvihl „konstruktivní zapojení“ obou členských zemí. „Tento bezpečnostní mechanismus může pomoci vytvořit prostor pro diplomatickou aktivitu, zaměřenou na jádro sporu,“ dodal Stoltenberg.

Po „pozitivním a konstruktivním vztahu s Tureckem, který je jednoznačně také v zájmu Ankary,“ volá podle vyjádření předsedkyně Evropské komise také EU. Turecko na rozdíl od Řecka není členem Evropské unie, a to navzdory dlouhodobým přístupovým rozhovorům.

„Očekáváme tedy, že se Řecko nyní zdrží jednostranných akcí,“ uvedla von der Leyenová. „Pokud by ze strany Ankary došlo ke znovuobnovení podobných kroků, využije EU všechny nástroje a možnosti, které má k dispozici,“ dodala.

Členské země Evropské unie se podle BBC rozhodly provést revizi přístupu Turecka v prosinci. Pokud „nátlakové akce“ neustanou, přijdou zřejmě ke slovu sankce.

Předseda Evropské rady Charles Michel prohlásil, že EU nabízí Turecku užší obchodní i jinou spolupráci. Hrozbu sankcemi při pokračujícím napětí ve východním Středomoří nicméně podpořil.