Praha 16. září 2026 (PROTEXT) – Co se v Plzni odehrávalo v posledních dnech války? Jaká byla atmosféra ve školách v roce 1945? A jak pamětníci prožívali srpen 1968? Na tyto i další otázky lze nově hledat odpovědi přímo v archivu Paměti národa prostřednictvím umělé inteligence. Přibližně 30.000 hodin svědectví pamětníků bylo díky umělé inteligenci převedeno do textové podoby a nyní je zdarma dostupných veřejnosti prostřednictvím nového AI asistenta. Projekt představuje novou etapu práce s jedním z nejrozsáhlejších archivů osobních svědectví na světě a přichází v roce, kdy Post Bellum se svým archivem Paměť národa slaví 25 let své existence.

Nový způsob sémantického hledání

Paměť národa obsahuje tisíce hodin autentických svědectví pamětníků. Najít v tolika hodinách konkrétní téma nebo vzpomínku ale nebylo vždy jednoduché. Nyní bylo přibližně 30.000 hodin nahrávek pomocí automatického rozpoznávání řeči převedeno do textové podoby. Díky sémantickému vyhledávání navíc systém nehledá jen přesná klíčová slova, ale pracuje s významem a kontextem. Uživatel tak nemusí znát jméno pamětníka ani přesné znění jeho vzpomínky. „Jsem tím naprosto uchvácen. Můžete si s tím hrát pro zábavu či pro radost nebo odborně pracovat na historických tématech. Zajímá vás, jak se lidé dříve seznamovali, vyznávali si lásku, učili se, vařili nebo co měli v životě rádi? Nebo hledáte zmínky o konkrétním případu vraždy v 50. letech v uranovém lágru Rovnost či nedaleko vaší ulice? Umělá inteligence vám pomůže procházet tisíce hodin autentického vyprávění lidí, kteří to zažili takříkajíc na vlastní kůži. Tento nástroj významně pomůže studentům, historikům, učitelům i novinářům. Chceme poskytnout zdarma široké veřejnosti autentickou zkušenost našich rodičů a prarodičů z dob totalitních režimů. Jestli se poučíme, záleží již na každém z nás,“ doplňuje ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa.

Zeptejte se archivu aneb nový AI asistent

V rámci zjednodušení vyhledávání bude představen také nový AI asistent, který umožňuje s archivem komunikovat přirozeným jazykem. Uživatel položí otázku a systém vyhledá relevantní části svědectví, na jejichž základě připraví odpověď. Umělá inteligence zde neslouží jako náhrada historických pramenů. Jejím úkolem je usnadnit cestu k nim a pomoci uživatelům orientovat se v rozsáhlém množství svědectví. Za celým projektem a implementací stojí tvůrci Karel Minařík a Josef Šlerka.

První svého druhu

Spojení automatického přepisu 30.000 hodin svědectví, sémantického vyhledávání a AI asistenta nad vlastním archivem představuje mimořádný krok v práci s orální historií. Technologie tak poprvé umožňuje procházet rozsáhlou část archivu způsobem, který se blíží běžnému rozhovoru. Místo hledání podle jména či klíčového slova se lze ptát na konkrétní událost, zkušenost nebo téma. Nový AI asistent je určen široké veřejnosti a jeho využívání bude nyní zcela zdarma.

Nová kapitola

Projekt přichází v roce, kdy Post Bellum a Paměť národa slaví 25 let. Za tu dobu vznikl rozsáhlý archiv osobních svědectví. Nové technologie nyní umožňují tento archiv nejen uchovávat a zpřístupňovat, ale také v něm hledat způsobem, který byl ještě před několika lety nemyslitelný. Další etapa práce s archivem tak může být nejen o získávání a uchovávání dalších svědectví, ale také o jejich jednodušším zpřístupnění a šíření.

Zdroj: Post Bellum/Paměť národa 
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59114.

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59114.

Praha 16. září 2026 (PROTEXT) – Z cest a zážitků si často chceme něco odnést. Magnetku, vstupenku, suvenýr nebo malou připomínku toho, co jsme právě prožili. Placerion tento zvyk přenáší do digitálního světa. Místa, která navštívíte, a zážitky, které prožijete, si můžete uchovat jako digitální známky a začít je sbírat.

Digitální známku návštěvník získá přímo na místě pomocí QR kódu. Uloží si ji do své sbírky a může k ní přidat vlastní fotografii nebo text. Každý si tak vytváří kolekci podle svých cest, zážitků a míst, která pro něj mají význam. Ze známek postupně vzniká osobní mapa vzpomínek i digitální cestovatelský deník.

Místa a zážitky mohou ke známce přidat také tajný bonus – například odměnu, speciální nabídku nebo třeba tajný příběh místa. „Chtěli jsme, aby digitální známka nebyla jen připomínkou návštěvy, ale aby místa mohla svým návštěvníkům nabídnout i něco navíc,“ říká zakladatel Placerionu Daniel Košťál.

Přestože byl Placerion spuštěn teprve nedávno, jeho sbírka už zahrnuje například Žižkovskou věž, Břevnovský klášter, Planetárium Praha, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře nebo zámek Litomyšl. Známky lze získat také v legendárních restauracích U Pinkasů a U Fleků, v digitální galerii Signal Space, v muzeích nebo na sportovištích. Nejde přitom jen o známé turistické cíle. Placerion chce objevovat také menší a nečekaná místa a zážitky, které by lidé jinak možná minuli.

Placerion nyní rozšiřuje svou síť a zve k zapojení další místa a zážitky. Partnerům nabízí také různé formy mediální spolupráce, například prostřednictvím instagramových influencerů.

Chcete se přidat? Ať už jako partner, nebo jako sběratel, více informací najdete na www.placerion.com.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=Qqj7wT–eRQ

Zdroj: Placerion.com

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59200.

Brno 17. září 2026 (PROTEXT) – Spolek NEZÁJEM pořádá ve čtvrtek 17. září debatu s mladými lidmi, kteří v Jihomoravském kraji kandidují v nadcházejících komunálních volbách. Na debatu naváže panelová diskuse o komunálních volbách a zapojení mladých do politiky.

Přenos z brněnského kulturního centra co.labs můžete sledovat od 18:00.

Na pódiu se představí:

• Barbora Šálková (Nové Brno)
• Diana Chodžajanová (SPD)
• Marek Šoška (Fakt Brno)
• Martin Silnica (TOP 09)
• Miroslav Krupica (STAN)
• Natálie Vencovská (Zelení)
• Patrik Cibere (KDU-ČSL)

Na debatu naváže panelová diskuse o důležitosti zapojení mladých lidí do politiky. Hostem budou politologové Ladislav Mrklas a Miloš Gregor a také šéf spolku NEZÁJEM Štěpán Smatana. Více informací zde

Zdroj: Spolek NEZÁJEM

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59198.

Praha 16. září 2026 (PROTEXT) – Jaké jsou potřeby studentů cizích jazyků v současné překotné době? A jak na ně reagují učitelé a jazykoví lektoři? Na tyto otázky se pokusí odpovědět mezinárodní konference Moderní přístupy ve výuce jazyků 2026, která se uskuteční 17. října 2026 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Konferenci již 14. rokem pořádá Asociace jazykových škol (AJŠ).

Celodenní odborný program je sestavený ze sedmi jazykových a dvou odborných sekcí a je určen učitelům a lektorům cizích jazyků ze státních i soukromých škol – a také všem, kteří se o jazykové vzdělávání profesně zajímají. Témata prezentací pokrývají širokou škálu aspektů výuky napříč studentským profilem jak v ohledu na věk studentů, tak jejich jazykovou úroveň. S ohledem na rytmus doby přinášíme i sekce zaměřené na využití umělé inteligence a samozřejmě na metodiku výuky všeobecně. Své příspěvky přednesou jak samotní lektoři či tvůrci výukových materiálů, tak i univerzitní pedagogové a odborníci z jednotlivých oblastí.

Účastníci konference si sestavují program z více než 50 přednášek a seminářů. Mezi speakry pak potkají například Bena Herberta s tématem jazykové proficiency v 21. století, neurolingvistku Kateřinu Chládkovou s pohledem do mozku během procesu jazykového osvojování nebo Michala Kučeru a AI asistenty.

Panelová diskuse v závěru konference AJŠ se podívá na učení se cizím jazykům z trochu jiné, avšak o to aktuálnější perspektivy. Položí otázku, co našim studentům rozvíjení této dovednosti přináší nad rámec základního dorozumění, a tedy funkce v současném světě poměrně snadno nahraditelné technologiemi.

„Snažíme se vytvářet prostor, kde se učitelé a lektoři nejen dozvědí o nových trendech a strategiích výuky cizího jazyka v širším kontextu, ale kde se také mohou zastavit, načerpat inspiraci a sdílet zkušenosti s ostatními. Moderní výuka totiž není zdaleka jen o technikách a nástrojích – je především o lidech, jejich potřebách, motivaci a vztahu k učení,“ říká předsedkyně konference AJŠ Tereza Javornická.

Kromě nabitého programu v přednáškových sálech bude v Expo zóně své produkty a služby prezentovat 30 vystavovatelů z řad vydavatelství, prodejců cizojazyčné literatury či tvůrců aplikací a vzdělávacích platforem.

Čtrnáctý ročník konference AJŠ potvrzuje dlouhodobou snahu Asociace jazykových škol podporovat kvalitu, inovace a profesní rozvoj v oblasti jazykového vzdělávání a vytvářet prostor pro setkávání odborné veřejnosti.

Více informací o programu, přednášejících a registraci najdete na www.konferenceajs.cz.

Zdroj: www.konferenceajs.cz

Kontakt:

Tereza Javornická

Asociace jazykových škol, z. s. – předsedkyně konference AJŠ, místopředsedkyně AJŠ

E-mail: tereza.javornicka@asociacejs.cz

Tel.: 605350236

www.konferenceajs.cz, www.asociacejs.cz

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59197.

Praha 16. září 2026 (PROTEXT) – Září je ideální čas spojit lázeňský odpočinek s pohybem a pobytem v přírodě. Lázeňské hotely Ensana přicházejí s programem Aktivní září, který hostům pomáhá zařadit přirozený pohyb do každodenního života pod vedením fyzioterapeutů a trenérů. Nabízí ranní strečink, jógu, core trénink, cvičení na míčích, lukostřelbu, koloběžky, nordic walking nebo lesní terapii.

Kdo chce vyrazit za pohybem mimo organizovaný program, může využít nabídku aktivit v Mariánských Lázních a okolí, např. golf, discgolf, padel, tenis či cyklistiku. Zářijový pobyt tak může být příjemným restartem před podzimem.

Aktivní září doplňuje také kulturní program. V září se konají koncerty, mezinárodní folklorní festival Mariánský podzim nebo Svatováclavské víno. Mariánské Lázně tak nabízejí kombinaci pohybu, lázeňské péče, přírody a kultury.

https://ensanahotels.com/cs

Zdroj: Ensana

ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59195.