Desítky supermarketů v Belgii, Lucembursku, Švédsku, Irsku a Estonsku dnes mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi, informují tiskové agentury. Týká se to řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour, Spa či IKEA. Eurokomisař Christophe Hansen to označil za promyšlený útok na zásobování potravinami v Evropské unii a belgická prokuratura zahájila vyšetřování trestného činu, píše agentura Reuters.
Belgický premiér Bart De Wever dnes nabídl králi Philippovi svou demisi poté, co se jeho koaliční vláda neshodla na podobě škrtů v rozpočtu na příští rok. Panovník rezignaci předsedy vlády zatím nepřijal a hodlá se v nejbližších dnech sejít s lídry dalších koaličních stran, informují belgická média.
Jádrem sporu, který ohrožuje složitě sestavenou vládu pěti stran, je snižování veřejných výdajů. To prosazuje premiérova pravicově nacionalistická Nová vlámská aliance (N-VA) a frankofonní liberální Reformní hnutí (MR).
De Wever chce ušetřit až deset miliard eur (243 miliard korun), a to například prostřednictvím snížení výdajů na zdravotní péči. To však v několik měsíců trvajících rozhovorech odmítaly levicové a centristické koaliční strany, které naproti tomu navrhovaly například zvýšení majetkových daní nepřijatelné pro pravici.
Premiér dnes dopoledne dorazil do královského paláce v Bruselu, kde strávil více než hodinu, než bez komentáře odjel.
"Král se svým rozhodnutím čeká a od zítřka (úterka) zahájí konzultace s lídry stran, které jsou součástí většinové koalice," uvedl poté podle listu La Libre králův úřad.
De Weverův kabinet vládne od loňského února, kdy se vlámský nacionalista chopil premiérské funkce po sedmi měsících vyjednávání, které je v zemi rozdělené na vlámskou a valonskou část tradičně složité. Král dal podle médií svým rozhodnutím premiérovi poslední šanci na dojednání rozpočtového kompromisu. Pokud De Wever neuspěje, může panovník pověřit další strany vytvořením nové koalice, případně rovnou vyhlásit nové volby.
Jako by na vozovku dopadla raketa. Soukromý tryskáč se v neděli odpoledne zřítil na rušnou silnici v obytné oblasti v americkém státě Florida. Všech devět lidí na palubě zahynulo. Příčina havárie není jasná, stroj krátce předtím prolétal bouřkou. Zabývá se tím Federální úřad pro civilní letectví (FAA).
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zadržela nezletilého ruského občana podezřelého z přípravy teroristického útoku na moskevské muzeum Caricyno. K jeho dopadení přispěly informace předané americkými bezpečnostními složkami, uvedla FSB. Zároveň poděkovala americké straně za spolupráci.
Demokraté mají šanci zvítězit v kongresových volbách. Podle průzkumů by mohli získat většinu křesel v obou komorách, což by zkomplikovalo zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa. Demokratům hraje do karet nespokojenost americké veřejnosti. Jejich vítězství však rozhodně není jisté. Průzkumy totiž nejsou spolehlivé.
Ukrajinské síly v noci na dnešek zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti, napsal server The Kyiv Independent s odkazem na zdroje, které monitorují průběh války. Server uvedl, že informaci nemohl nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci útočilo na objekty přístavní infrastruktury v Oděské oblasti na Ukrajině. Podle ministerstva byl zasažen sklad, kde se přechovávala odpalovací zařízení protilodních raketových systémů Neptun. V oblasti jsou po zásahu ranění.
Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.
Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.
Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.
Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.
Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu se v úterý 3. listopadu chystají na celodenní stávku. Protestují proti plánovanému zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Stávka výrazně zasáhne televizní i rozhlasové vysílání, změny se dotknou také zpravodajských pořadů a internetového obsahu.
Jaderná elektrárna Dukovany v noci na sobotu 31. října odpojila od elektrické sítě třetí výrobní blok. Důvodem je drobná netěsnost jedné z armatur, kterou musí technici opravit. Zbývající tři bloky pokračují ve výrobě elektřiny na plný výkon a závada podle provozovatele nemá vliv na jadernou bezpečnost.
Dopravci si od poloviny příštího roku pravděpodobně připlatí za jízdu po českých dálnicích a silnicích první třídy. Ministerstvo dopravy navrhuje zvýšit mýtné pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, u nejběžnější kategorie kamionů až o 26,6 procenta. Změna má přinést miliardy korun na dopravní infrastrukturu, dopravci však varují před zdražením přepravy i zboží.
Čeští a polští policisté by v budoucnu mohli zasahovat také na území sousedního státu. Vláda v pondělí schválila návrh nové bezpečnostní smlouvy s Polskem, která má rozšířit možnosti přeshraniční spolupráce. Dokument počítá například se společným postupem při bezprostředním nebezpečí, sledováním podezřelých osob nebo předáváním zadržených.
Děti ohrožené kyberšikanou, vydíráním nebo sexuálním obtěžováním na internetu by se v budoucnu mohly obracet na jediné kontaktní místo. Vláda schválila přípravu Národního centra pro ochranu dětí v online prostředí, které má propojit policii, školy, zdravotnictví i sociální služby. Inspirací je izraelský systém Unit 105, jehož cílem je zajistit rychlou pomoc dětem a jejich rodinám.
Ceny ropy klesly poté, co USA s Íránem naznačily ochotu vyřešit probíhající konflikt diplomatickou cestou. Roli v tom hrají i blížící se volby v Kongresu, v nichž mají reálnou šanci zvítězit demokraté. Důvěra ve vyhlídky na příměří na Blízkém východě a na Ukrajině však zůstává slabá.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.
Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.
Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.
Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.
Desítky supermarketů v Belgii, Lucembursku, Švédsku, Irsku a Estonsku dnes mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi, informují tiskové agentury. Týká se to řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour, Spa či IKEA. Eurokomisař Christophe Hansen to označil za promyšlený útok na zásobování potravinami v Evropské unii a belgická prokuratura zahájila vyšetřování trestného činu, píše agentura Reuters.
Belgický premiér Bart De Wever dnes nabídl králi Philippovi svou demisi poté, co se jeho koaliční vláda neshodla na podobě škrtů v rozpočtu na příští rok. Panovník rezignaci předsedy vlády zatím nepřijal a hodlá se v nejbližších dnech sejít s lídry dalších koaličních stran, informují belgická média.
Jádrem sporu, který ohrožuje složitě sestavenou vládu pěti stran, je snižování veřejných výdajů. To prosazuje premiérova pravicově nacionalistická Nová vlámská aliance (N-VA) a frankofonní liberální Reformní hnutí (MR).
De Wever chce ušetřit až deset miliard eur (243 miliard korun), a to například prostřednictvím snížení výdajů na zdravotní péči. To však v několik měsíců trvajících rozhovorech odmítaly levicové a centristické koaliční strany, které naproti tomu navrhovaly například zvýšení majetkových daní nepřijatelné pro pravici.
Premiér dnes dopoledne dorazil do královského paláce v Bruselu, kde strávil více než hodinu, než bez komentáře odjel.
"Král se svým rozhodnutím čeká a od zítřka (úterka) zahájí konzultace s lídry stran, které jsou součástí většinové koalice," uvedl poté podle listu La Libre králův úřad.
De Weverův kabinet vládne od loňského února, kdy se vlámský nacionalista chopil premiérské funkce po sedmi měsících vyjednávání, které je v zemi rozdělené na vlámskou a valonskou část tradičně složité. Král dal podle médií svým rozhodnutím premiérovi poslední šanci na dojednání rozpočtového kompromisu. Pokud De Wever neuspěje, může panovník pověřit další strany vytvořením nové koalice, případně rovnou vyhlásit nové volby.
Jako by na vozovku dopadla raketa. Soukromý tryskáč se v neděli odpoledne zřítil na rušnou silnici v obytné oblasti v americkém státě Florida. Všech devět lidí na palubě zahynulo. Příčina havárie není jasná, stroj krátce předtím prolétal bouřkou. Zabývá se tím Federální úřad pro civilní letectví (FAA).
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zadržela nezletilého ruského občana podezřelého z přípravy teroristického útoku na moskevské muzeum Caricyno. K jeho dopadení přispěly informace předané americkými bezpečnostními složkami, uvedla FSB. Zároveň poděkovala americké straně za spolupráci.
Demokraté mají šanci zvítězit v kongresových volbách. Podle průzkumů by mohli získat většinu křesel v obou komorách, což by zkomplikovalo zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa. Demokratům hraje do karet nespokojenost americké veřejnosti. Jejich vítězství však rozhodně není jisté. Průzkumy totiž nejsou spolehlivé.
Ukrajinské síly v noci na dnešek zasáhly ropné zařízení v ruské Samarské oblasti, napsal server The Kyiv Independent s odkazem na zdroje, které monitorují průběh války. Server uvedl, že informaci nemohl nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci útočilo na objekty přístavní infrastruktury v Oděské oblasti na Ukrajině. Podle ministerstva byl zasažen sklad, kde se přechovávala odpalovací zařízení protilodních raketových systémů Neptun. V oblasti jsou po zásahu ranění.
Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.
Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.
Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.
Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.
Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu se v úterý 3. listopadu chystají na celodenní stávku. Protestují proti plánovanému zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Stávka výrazně zasáhne televizní i rozhlasové vysílání, změny se dotknou také zpravodajských pořadů a internetového obsahu.
Jaderná elektrárna Dukovany v noci na sobotu 31. října odpojila od elektrické sítě třetí výrobní blok. Důvodem je drobná netěsnost jedné z armatur, kterou musí technici opravit. Zbývající tři bloky pokračují ve výrobě elektřiny na plný výkon a závada podle provozovatele nemá vliv na jadernou bezpečnost.
Dopravci si od poloviny příštího roku pravděpodobně připlatí za jízdu po českých dálnicích a silnicích první třídy. Ministerstvo dopravy navrhuje zvýšit mýtné pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, u nejběžnější kategorie kamionů až o 26,6 procenta. Změna má přinést miliardy korun na dopravní infrastrukturu, dopravci však varují před zdražením přepravy i zboží.
Čeští a polští policisté by v budoucnu mohli zasahovat také na území sousedního státu. Vláda v pondělí schválila návrh nové bezpečnostní smlouvy s Polskem, která má rozšířit možnosti přeshraniční spolupráce. Dokument počítá například se společným postupem při bezprostředním nebezpečí, sledováním podezřelých osob nebo předáváním zadržených.
Děti ohrožené kyberšikanou, vydíráním nebo sexuálním obtěžováním na internetu by se v budoucnu mohly obracet na jediné kontaktní místo. Vláda schválila přípravu Národního centra pro ochranu dětí v online prostředí, které má propojit policii, školy, zdravotnictví i sociální služby. Inspirací je izraelský systém Unit 105, jehož cílem je zajistit rychlou pomoc dětem a jejich rodinám.
Ceny ropy klesly poté, co USA s Íránem naznačily ochotu vyřešit probíhající konflikt diplomatickou cestou. Roli v tom hrají i blížící se volby v Kongresu, v nichž mají reálnou šanci zvítězit demokraté. Důvěra ve vyhlídky na příměří na Blízkém východě a na Ukrajině však zůstává slabá.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.
Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.
Evropská centrální banka (ECB) přijde o svou prezidentku dříve, než se očekávalo. Christine Lagarde ve čtvrtek oznámila, že 7. února příštího roku odstoupí z funkce, přestože její mandát měl skončit až v říjnu 2027. Rozhodnutí otevírá otázku budoucího vedení jedné z nejvlivnějších evropských finančních institucí v době rostoucí ekonomické nejistoty.
Americký prezident Donald Trump oznámil další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn.
Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.
„Zničili jsme jejich jaderný program. Stále se musíme postarat o jedno či dvě místa, ale to můžeme udělat za deset minut,“ řekl Trump novinářům ve svém floridském sídle. Zmínil přitom také Pickaxe Mountain, kde se podle něj nachází podzemní jaderný komplex. Íránská vláda jakoukoli jadernou činnost v tomto zařízení popírá.
President Trump says the US has knocked out Iran’s military but still has to "take care" of one or two targets, including a suspected nuclear site at Pickaxe Mountain, as tensions persist
https://t.co/Bc768A7bcs
Trump prohlásil, že Spojené státy s případnými dalšími údery nespěchají, protože podle něj už výrazně oslabily íránskou armádu i jaderný program. Jednání s Teheránem podle něj „probíhají dobře“, Írán však označil za nespolehlivého partnera.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sobotu uvedl, že Trump zatím nerozhodl o případných dalších úderech na Írán. Washington je podle něj otevřený diplomatickému řešení konfliktu.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce v sobotu varoval Spojené státy a Izrael před novými útoky. Reagoval tak na hrozby obnovení úderů po listopadových volbách do amerického Kongresu. Trump už dříve uvedl, že zvažuje, zda vojenskou operaci dokončit a Írán definitivně porazit.
Potraviny, nakupování, ČR, jídlo, peníze, ekonomika, obchod
Foto: Profimedia
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.
Hrubý domácí produkt České republiky se od července do září zvýšil mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 1,6 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který Český statistický úřad zveřejnil v pátek 30. října. Ve druhém čtvrtletí přitom ekonomika meziročně rostla o 1,8 procenta. Aktuální výsledek tak představuje nejslabší meziroční růst od třetího čtvrtletí roku 2024.
Zveřejněná čísla ukazují, že české hospodářství nadále roste, jeho meziroční dynamika však slábne. Mezičtvrtletní výsledek zároveň potvrzuje pokračující růst ekonomiky. Podle statistiků k němu nejvíce přispěly výdaje domácností a příznivý vývoj zahraničního obchodu, zatímco tvorba hrubého kapitálu působila opačným směrem.
Spotřeba domácností zůstává hlavním motorem růstu
K mezičtvrtletnímu růstu ekonomiky přispěly především vyšší výdaje domácností a příznivý vývoj zahraničního obchodu. Naopak tvorba hrubého kapitálu hospodářský výkon brzdila. V meziročním srovnání pomáhaly také investice do dlouhodobého majetku a rostoucí zahraniční poptávka, zatímco negativní vliv měla změna stavu zásob. Vývoj jednotlivých odvětví byl rozdílný. Pozitivně se na mezičtvrtletním výsledku podílely obchod, doprava, ubytování a pohostinství společně s informačními a komunikačními činnostmi.
Zpracovatelský průmysl a stavebnictví naopak zaznamenaly mírný mezičtvrtletní pokles přidané hodnoty. V meziročním srovnání však průmysl nadále patřil mezi odvětví podporující růst českého hospodářství. Ekonomika zároveň vykázala další růst zaměstnanosti. Počet zaměstnaných osob se proti předchozímu čtvrtletí zvýšil o 0,3 procenta a meziročně o 1,5 procenta. Výsledky tak ukazují pokračující hospodářské oživení, jehož tempo ale zůstává poměrně mírné.
Ekonomové očekávají slabší růst
Předběžné údaje odpovídají očekávání analytiků, kteří před zveřejněním výsledků počítali s meziročním růstem o 1,6 procenta. Mezičtvrtletní zvýšení HDP o 0,5 procenta se rovněž shodovalo s mediánovým odhadem trhu. Hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák však ve svém hodnocení výsledků upozornil, že dosavadní vývoj naznačuje slabší letošní hospodářský růst, než se původně očekávalo. Pokud poslední čtvrtletí nepřinese výrazné překvapení, mohl by podle jeho odhadu český HDP za celý rok vzrůst přibližně o 1,7 procenta.
Rizikem pro další vývoj zůstávají zejména vysoké ceny energií. Ty mohou omezovat kupní sílu domácností a současně zvyšovat výrobní náklady podniků. Firmy pak mohou být nuceny zdražovat své výrobky nebo omezovat investice, což by mohlo hospodářský růst dále brzdit. Ministerstvo financí již v srpnu snížilo svůj odhad letošního růstu české ekonomiky z 2,1 na 1,9 procenta. Mezinárodní měnový fond v říjnové prognóze počítal s růstem o 1,8 procenta. Páteční čísla jsou však zatím předběžná a jejich zpřesnění může výsledný obraz hospodářství ještě změnit. Podrobnější údaje o vývoji jednotlivých složek české ekonomiky statistici zveřejní 1. prosince.
Jaderná elektrárna Dukovany v noci na sobotu 31. října odpojila od elektrické sítě třetí výrobní blok. Důvodem je drobná netěsnost jedné z armatur, kterou musí technici opravit. Zbývající tři bloky pokračují ve výrobě elektřiny na plný výkon a závada podle provozovatele nemá vliv na jadernou bezpečnost.
Pracovníci elektrárny objevili netěsnost při pravidelných kontrolách technologického zařízení. Odstávka nebyla dlouhodobě plánována, přesto se provozovatel rozhodl blok odstavit, aby mohl závadu bezpečně odstranit. Mluvčí elektrárny Radek Doležal potvrdil, že jde o drobnou netěsnost, která nijak neohrožuje jadernou bezpečnost.
Snižování výkonu třetího bloku začalo již v pátek 30. října ve 20:00. První turbínu energetici odpojili od sítě v sobotu v 00:42, druhou následně ve 02:06. Tím blok přestal dodávat elektřinu do rozvodné sítě. Nyní je potřeba zařízení připravit na opravu, odstranit zjištěnou závadu a provést nezbytné kontroly před jeho opětovným spuštěním.
Návrat třetího bloku se očekává 6. listopadu
Státní úřad pro jadernou bezpečnost již v pátek oznámil, že třetí blok bude po odpojení od sítě dochlazen, aby mohli technici provést potřebné práce. Podle předběžného harmonogramu by se měl vrátit do provozu a dosáhnout nominálního výkonu v pátek 6. listopadu. Přesná délka odstávky však bude záviset na průběhu opravy a výsledcích následných kontrol.
Na všechny činnosti související s odstavením bloku dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Podle provozovatele jde o standardní postup při odstraňování technických závad, které nelze opravit za běžného provozu. Dukovany přitom mají za sebou také pravidelné plánované odstávky, během nichž se kontroluje technický stav zařízení, provádí údržba a mění část jaderného paliva.
Ostatní tři bloky pokračují ve výrobě elektřiny
Odstavení třetího bloku dočasně snížilo celkový výrobní výkon elektrárny. Zbývající tři reaktory však podle sobotních informací pokračují v provozu bez omezení a vyrábějí elektřinu na 100 procent. Výpadek jednoho výrobního bloku zároveň neznamená přerušení dodávek elektřiny domácnostem. Česká přenosová soustava využívá více výrobních zdrojů a je propojena také s okolními státy.
Dukovanská elektrárna má celkem čtyři výrobní bloky, které byly uváděny do provozu v letech 1985 až 1987. Třetí blok přitom letos prošel rozsáhlou plánovanou odstávkou, během níž nevyráběl elektřinu od 17. července do 20. září. Elektrárna patří spolu s Temelínem mezi dva české jaderné zdroje a v loňském roce vyrobila přibližně 14,68 terawatthodiny elektřiny.
Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trump za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.
Podle dřívějších informací evakuovaní obyvatelé cestovali autobusy přes Krymský poloostrov do ruského města Anapa. Odtud pokračovali letadly do Běloruska, kde přestoupili do autobusů a zamířili na Ukrajinu.
Evacuees from the Russian-occupied city of Oleshky have reached Ukrainian-controlled territory on Oct. 31 after an arduous 19-hour journey.
Disembarking from the buses to step on Ukrainian-controlled soil for the first time in years, many residents broke out in tears.
Video: Yuliia Taradiuk; Olena Zashko / the Kyiv Independent.
Evakuaci umožnilo několikadenní lokální příměří zprostředkované manželkou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Příměří má kromě evakuace za cíl dopravit do odříznutého města humanitární pomoc. Jde o první takový počin za celou dobu této války, napsala agentura Reuters.
„Děkuji americké straně a první dámě Spojených států Melanii Trump za zprostředkování,“ napsal Zelenskyj na síti Telegram. „Když svět projevuje zájem, jsou zachraňováni lidé. Jsou zapotřebí i další kroky k deeskalaci a skutečná cesta k míru,“ dodal.
Lidé, kteří se rozhodli pro evakuaci, dostali na výběr, zda po odjezdu z města zůstanou v Rusku, nebo zda budou pokračovat na Ukrajinu. Od skupiny se již oddělila část evakuovaných, kteří chtějí zůstat na ruském území.
A humanitarian operation to rescue people in Oleshky, in the Kherson region, has taken place. A ceasefire was established in the Kherson sector, during which roads to Oleshky were cleared of mines and humanitarian aid was delivered. We hope humanitarian access to Oleshky will… pic.twitter.com/HTIqiMLqLs
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 31, 2026
Ukrajina se brání ruské invazi od roku 2022. Olešky leží v Moskvou okupované části země, nedaleko města Chersonu a řeky Dněpr, která v těchto místech tvoří frontovou linii. V poslední době se tam podle ukrajinských činitelů a svědectví obyvatel výrazně zhoršila humanitární situace. Město sužuje nedostatek jídla, léků a pitné vody. V Oleškách dříve žilo na 24.000 obyvatel. Do nynější evakuace tam podle některých zdrojů zůstalo méně než 2000 lidí.
Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.
„Pokud nepřátelé znovu zahájí vojenské nebo teroristické útoky, budou to ozbrojené síly Islámské republiky a íránský lid, kdo určí okamžik a podmínky jejich ukončení,“ uvádí se v prohlášení připisovaném Chameneímu.
Iranian Supreme Leader Mojtaba Khamenei warned the U.S. and Israel on Saturday against restarting the war amid weeks of heightened tensions and threats on both sides.
He said there would be no geographical limitations for Iranian attacks if the war resumes. https://t.co/Q9ytpAnKVJ
Prohlášení zároveň nařizuje armádě, aby aktualizovala seznam vojenských cílů, aby americká a izraelská „hmotná a nehmotná“ aktiva byla v dosahu íránských sil.
Chameneí se na veřejnosti neobjevil od doby, kdy byl 28. února vážně zraněn při americko-izraelských leteckých úderech, které odstartovaly válku a při nichž zahynul jeho otec a tehdejší nejvyšší duchovní Alí Chameneí.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v rozhovoru s televizí Al-Džazíra uvedl, že se Teherán na jednáních na vysoké úrovni zabýval dopisem od amerického viceprezidenta J.D. Vance. Dodal ale, že v tuto chvíli Írán žádná přímá jednání s USA neplánuje. Vance, který vedl americkou delegaci na minulých mírových jednáních, dříve tento týden zaslal dopis vysoce postavenému íránskému představiteli. Podle deníků The New York Times (NYT) a The Wall Street Journal (WSJ) viceprezident nabídl obnovení mírových jednání, což americký prezident Donald Trump popřel a uvedl, že šlo pouze o návrh týkající se zdravotnického vybavení.
NYT nedávno napsal, že Spojené státy a Izrael plánují krátkou a intenzivní sérii úderů proti Íránu, kterou chtějí zahájit po volbách do amerického Kongresu, jež se uskuteční 3. listopadu. Útoky mají cílit na jaderná a vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu s cílem přimět Teherán přistoupit na americké podmínky při vyjednáváních, což se Washingtonu od začátku konfliktu zatím nepovedlo.
Spojené státy na konci února rozpoutaly válku s Íránem společnými údery s Izraelem. Trump původně tvrdil, že jejím cílem je odstranit íránský režim a že potrvá několik týdnů. Írán však v reakci na údery začal útočit mimo jiné na lodě v Hormuzském průlivu, což přispělo k výraznému růstu cen ropy, který se projevil i velkým zdražováním u amerických čerpacích stanic.
Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách. Informuje o tom Euronews, Vatican News a další servery.
Volby do amerického Kongresu se uskuteční 3. listopadu a rozhodnou o rozložení politických sil ve Sněmovně reprezentantů a Senátu na zbývající dva roky funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jejich výsledek může výrazně ovlivnit schopnost současné hlavy Států prosazovat svou politickou agendu.
BREAKING: Pope Leo XIV makes history as the first pope ever to vote in a U.S. election.
The Vatican confirms the first American-born pope, Robert Francis Prevost, has submitted a mail-in ballot in his home state of Illinois ahead of the November midterms, exercising his right to vote as a U.S. citizen.
The Chicago-born pontiff continues to maintain his American citizenship while leading the Catholic Church. | @marthamaccallum @AmericaNewsroom
Vatikánské tiskové středisko potvrdilo, že papež, který se narodil v americkém Chicagu, využil svého občanského práva účastnit se voleb. „Svatý otec uplatnil své volební právo jako občan Spojených států,“ uvedlo v oficiálním prohlášení.
Lev XIV., občanským jménem Robert Francis Prevost, má kromě amerického také peruánské občanství. V jihoamerické zemi strávil významnou část svého života, nejprve jako katolický misionář a později jako biskup. Podle Vatikánu se voleb účastnil také během svého dlouholetého působení v Peru, pokud splňoval zákonné podmínky pro hlasování.
„Svatý otec rovněž potvrdil, že během let svého pobytu v Peru uplatňoval své volební právo vždy, když k tomu měl oprávnění,“ uvedlo vatikánské prohlášení.
V rámci pontifikátu neobvyklý krok
Papežovo rozhodnutí představuje neobvyklý krok vzhledem k tradiční politické neutralitě Svatého stolce. Vatikán se zpravidla vyhýbá přímému zapojení do stranické politiky jednotlivých států, přestože papežové pravidelně vystupují k otázkám demokracie, lidských práv či mezinárodních konfliktů.
Vatikán zároveň zdůraznil, že papežovo hlasování je výrazem jeho přesvědčení o významu občanské odpovědnosti a demokratické účasti. „Svatý otec vyjadřuje svou víru v právo a povinnost občanů účastnit se demokratických procesů,“ stojí v prohlášení.
Svatý stolec nezveřejnil, kterým kandidátům nebo politické straně dal Lev XIV. svůj hlas. Jeho účast ve volbách Vatikán prezentuje především jako naplnění občanského práva, nikoliv jako podporu konkrétního politického uskupení.
Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě. Informuje o tom BBC, CBS News a další servery.
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že prodej moderních střel PAC-3 bude plně financován zahraničními partnery Ukrajiny. Na nákupu se mají podílet Kanada, Německo a Norsko prostřednictvím programu JUMPSTART a také prostředky z úvěrového programu Evropské unie. Hlavním dodavatelem bude americká zbrojovka Lockheed Martin.
USA/ Departament Stanu zatwierdził sprzedaż Ukrainie 500 rakiet PAC-3 do systemów Patriot. (PAP) #PAPInformacje https://t.co/4P28Te4CfZ
— Polska Agencja Prasowa/Polish Press Agency (PAP) (@PAPinformacje) October 30, 2026
Podle Washingtonu má zakázka posílit bezpečnost Ukrajiny a přispět k politické a ekonomické stabilitě v Evropě. Americké ministerstvo zároveň zdůraznilo, že na nákup nebudou použity žádné prostředky ze státního rozpočtu USA.
Ukrajinský prezident Zelenskyj rozhodnutí přivítal, současně ale vyzval k urychlení dodávek. Ukrajina podle něj již téměř měsíc čekala na americké schválení nákupu, zatímco její zásoby protiletadlových střel se nebezpečně tenčí. Systémy Patriot přitom představují klíčový prostředek obrany proti ruským balistickým raketám.
Situaci zhoršují pokračující útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle Zelenského Rusko před nadcházející zimou výrazně zesílilo bombardování elektráren a dalších strategických zařízení. Jen během posledních dvou týdnů zaznamenala Ukrajina více než 30 útoků na kritické části energetické sítě.
Rychlé dodání nových střel je však nejisté. Předpokládá se totiž, že schválená zakázka zahrnuje nově vyráběnou munici, nikoliv rakety z existujících amerických zásob. Výroba je navíc časově náročná a podle amerického ministerstva obrany dosahuje přibližně 600 kusů ročně. Celosvětovou dostupnost střel omezuje také jejich nasazení americkou armádou ve válce proti Íránu.
Napjaté vztahy USA a Ukrajiny
Oznámení přichází v době napjatých vztahů mezi Washingtonem a Kyjevem. Americký prezident Donald Trump se začátkem října dostal do sporu se Zelenským poté, co Spojené státy zmírnily některé sankce vůči Rusku v souvislosti s dohodou o dodávkách ruské nafty. Trump tehdy prohlásil, že Ukrajina potřebuje nového vůdce schopného uzavřít mírovou dohodu s Moskvou. Napětí se následně částečně zmírnilo po Zelenského jednání s americkými vyslanci v Oslu 20. října.
Pokračující ruská agrese se mezitím stala také tématem zasedání ministrů zahraničí skupiny G20 v americké Atlantě. Evropští diplomaté zde protestovali proti přítomnosti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova tím, že při pořizování společné fotografie odmítli vstát.
Britský ministr zahraničí Ed Miliband navíc Lavrova přímo konfrontoval s odpovědností Moskvy za válku a zabíjení ukrajinských civilistů. „Všichni víme, kdo je v této válce agresorem,“ prohlásil.
Kyjev se mezitím snaží získat větší nezávislost na zahraničních dodávkách zbraní. Trump však v červenci oznámil, že Washington nesouhlasí s udělením licence na výrobu raket Patriot přímo na Ukrajině, přestože tuto možnost o několik týdnů dříve připustil.
Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.
Teploty přesahující 43 stupňů Celsia, všudypřítomný písek a nedostatek vody. Takové podmínky zažívá přibližně patnáct ukrajinských specialistů, kteří podle zjištění CNN působí na severu Mali. Jejich úkolem není přímý boj, ale výcvik místních povstalců a podpora operací proti ruským jednotkám.
Ukrajinci spolupracují s Frontou za osvobození Azawadu, tvořenou převážně tuarežskými separatisty. Operátor dronu, s nímž CNN hovořila, popsal, že pohyb povstaleckých bezpilotních letounů sleduje prostřednictvím internetu a jejich posádkám předává pokyny vysílačkou.
Russia is running short of troops to fight Ukraine and is increasingly turning to Africa to fill the void https://t.co/lpY41cdeXv
Pro ukrajinské vojáky představuje africké bojiště také příležitost vyzkoušet vlastní technologie v odlišných podmínkách. Zatímco na Ukrajině čelí nepřetržitým útokům a intenzivním bojům, v Mali převažují přepady, kontrola zásobovacích tras a operace menších skupin.
Písek a vysoké teploty navíc výrazně zatěžují elektroniku, baterie i chladicí systémy dronů. Ukrajinci proto musejí své vybavení přizpůsobovat místnímu prostředí.
Podle zdroje CNN z ukrajinské vojenské rozvědky je hlavním cílem zahraničních operací oslabovat Rusko a zpochybňovat jeho pověst spolehlivého bezpečnostního partnera.
Moskva rozšiřuje vojenskou přítomnost v Africe
Rusko v posledních letech využívá bezpečnostní nestability afrického Sahelu k posilování svého postavení. Po odchodu francouzských a dalších západních jednotek nabídlo některým místním vládám vojenskou podporu výměnou za finanční prostředky a přístup k nerostným surovinám.
Významnou roli původně sehrávala žoldnéřská Wagnerova skupina. Po smrti jejího zakladatele Jevgenije Prigožina v roce 2023 však Moskva postupně převedla její aktivity pod státem kontrolovaný Africa Corps.
Ruské jednotky dnes působí mimo jiné v Mali, Nigeru, Burkině Faso, Libyi a Středoafrické republice. Jejich přítomnost pomáhá udržovat některé vojenské režimy u moci, přestože bezpečnostní situace v regionu zůstává mimořádně nestabilní.
Podle analytika Héniho Nsaibii z organizace ACLED sehrál Africa Corps zásadní roli při zabránění možnému kolapsu malijského režimu. Současně však upozornil, že Rusko samo potřebuje tamní vojenskou vládu, aby si v zemi udrželo své postavení.
Tato vzájemná závislost se výrazně projevila během letošních bojů o strategické město Kidal. Tuarežští separatisté společně s ozbrojenci napojenými na Al-Káidu přinutili ruské jednotky k ústupu.
Ukrajinský operátor CNN potvrdil, že jeho krajané povstalcům při operaci pomáhali. Ruské ministerstvo obrany následně obvinilo ukrajinské a evropské instruktory z výcviku útočníků.
Spolupráce však vyvolává kontroverze. Moskva Ukrajinu obvinila z podílu na násilí proti civilistům, což Kyjev odmítá. Organizace Human Rights Watch zároveň zdokumentovala případy zabíjení civilistů ruskými jednotkami i nezákonné útoky dalších účastníků konfliktu.
Ukrajinské drony operují také ve Středomoří
Aktivity Kyjeva se neomezují pouze na Mali. Podle CNN působí ukrajinští specialisté rovněž v Súdánu a Libyi. V severozápadní Libyi využívají vojenskou základnu v Misurátě k operacím proti ruské stínové flotile, která Moskvě umožňuje obchodovat s ropou navzdory sankcím.
Jedna z těchto operací měla nečekané diplomatické následky. Ukrajinský námořní dron nesoucí výbušniny se dostal mimo kontrolu a následně jej objevili řečtí rybáři poblíž ostrova Lefkada. Řecko podalo diplomatický protest a Ukrajina se za incident omluvila.
Kyjev současně využívá zkušenosti získané během války k navazování bezpečnostních partnerství na Blízkém východě. Když Írán letos útočil na americké spojence v regionu, Ukrajina vyslala odborníky nejméně do pěti zemí, aby místním jednotkám předávali zkušenosti s likvidací íránských dronů Šáhid. Za tuto pomoc získala bezpečnostní dohody a přísliby dodávek munice.
Putin sází na africké spojence a nerostné bohatství
Ruské ambice v Africe však výrazně přesahují vojenskou oblast. Moskva usiluje o přístup k nerostným surovinám, energetickým projektům a novým obchodním partnerům. Současně se snaží získávat diplomatickou podporu v mezinárodních organizacích.
Na říjnovém summitu Rusko–Afrika v Moskvě se sešli zástupci téměř padesáti afrických zemí. Prezident Vladimir Putin zdůraznil potřebu většího zastoupení afrických států v Radě bezpečnosti OSN a připomněl rostoucí hospodářskou spolupráci.
Podle jeho vyjádření přesáhl vzájemný obchod v loňském roce 27 miliard dolarů. Rusko také dodalo africkým zemím více než 18 milionů tun obilí a uzavřelo dohody o vojenské spolupráci se 45 státy.
Ekonomická realita však ukazuje limity ruského vlivu. Obchodování Moskvy s Afrikou zůstává výrazně slabší než obchod kontinentu s Evropskou unií (EU) nebo Čínou.
Podle analýzy britského institutu Chatham House navíc Rusko nedokázalo naplnit řadu dřívějších ekonomických slibů. Přestože rozšiřuje vojenskou přítomnost a uzavírá nové dohody, jeho schopnosti omezuje pokračující válka na Ukrajině.
Závažným problémem zůstává také nábor afrických občanů do ruské armády. Podle investigativních zjištění bylo mezi říjnem 2022 a červnem 2026 naverbováno více než tři tisíce lidí ze čtyřiceti afrických zemí, někdy pod falešnými přísliby civilního zaměstnání. Některé africké vlády se proto snaží podobným praktikám zabránit.
Ukrajinské operace mezitím ukazují, že Kyjev nechce zůstat pouze příjemcem zahraniční vojenské pomoci. Zkušenosti s moderním vedením války postupně proměňuje v prostředek zahraniční politiky.
Pro Rusko tak africké angažmá představuje příležitost k posilování globálního postavení, ale současně otevírá další prostor, v němž může čelit ukrajinskému odporu. Moskva i Kyjev přitom stále výrazněji propojují své vojenské cíle s diplomatickými a ekonomickými zájmy daleko za hranicemi Evropy.
Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.
Krátce poté, co Nawrocki vstoupil do budovy soudu, došlo ke slovním potyčkám mezi zástupci prezidentské kanceláře a osobami shromážděnými uvnitř. Podle serveru Onet je na záznamu slyšet, jak se Nawrocki obrací na soudkyni Annu Korwin-Piotrowskou se slovy: „Vy nejste soudci ústavního soudu.“
Police secured Poland’s Constitutional Tribunal on Friday as dozens of protesters gathered to demonstrate against what they perceive as the wrongful suspension of the top court’s president by the current pro-European government. https://t.co/WSQSTfi8nA https://t.co/erU2wdAxl7
Nawrocki kvůli krizi zrušil návštěvu Senegalu. Po návratu do země v prezidentském paláci jednal s předsedou nejvyššího soudu Zbigniewem Kapińským a předsedou ústavního soudu Bogdanem Šwienczkowským. Později dorazil před sídlo soudu, kde se setkal s demonstranty podporujícími dosavadní vedení instituce.
V pátek dopoledne část soudců ústavního soudu na webu oznámila, že jeho nejdéle sloužící soudkyně Anna Korwinová-Piotrowská pozastavila výkon funkce předsedovi Šwieczkowskému a místopředsedovi Bartlomieji Sochańskému. Podle oznámení v čele soudu nyní stojí právě Korwinová-Piotrowská.
Ústavní soud, který byl až dosud ovládaný soudci spjatými s nynější opoziční stranou Právo a spravedlnost (PiS), se pokoušejí ovládnout soudci zvolení současnou vládní koalicí, napsal server Onet.
Nawrocki dříve odmítl uvést do úřadu tři ze šesti soudců zvolených poslanci v tomto volebním období. Soudcům zvoleným nynější parlamentní většinou Šwienczkowski a Sochański odmítali umožnit výkon funkce.
V pátek večer se před budovou soudu shromáždily stovky demonstrantů za silné policejní přítomnosti, zatímco pravicoví politici v projevech k davu obviňovali vládu premiéra Donalda Tuska ze státního převratu proti soudu.
Vládní představitelé naopak argumentují verdiktem Soudního dvora EU, který na konci loňského roku dospěl k rozhodnutí, že polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie a nesplňuje požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří soudců a tehdejší předsedkyně.
Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda PiS. Nynější polská vláda verdikt unijního soudu uvítala, zatímco polský ústavní soud jej odmítl.
Teoreticky by rozhodnutí nejvyšší soudní instance v EU mělo v Polsku spustit reformy, které by obnovily nezávislost ústavního soudu, což je i podmínka členství v EU. V praxi se ale dvěma po sobě jdoucím ministrům spravedlnosti jmenovaným novou liberální vládou, která je u moci od roku 2023, nepodařilo nezávislost ústavního soudu obnovit. Hlavním důvodem je, že současný i minulý prezident, oba spjatí s PiS, buď vetovali, nebo slíbili vetovat změny, které by zvrátily reformy podniknuté PiS, napsala tehdy agentura AP.
Boston 31. října 2026 (PROTEXT/PRNewswire) – Dr. Yang Liu, ředitel oddělení medicínské chemie ve společnosti Revolution Medicines, Inc., a Dr. Kristof Pota, vedoucí vědecký pracovník, navštívili výzkumné a vývojové centrum společnosti Medicilon v Nan-chuej. Přivítali je Dr. Maosheng Duan, ředitel divizí vývoje léčiv a farmaceutického výzkumu společnosti Medicilon, Dr. Jian Wang, viceprezident společnosti Medicilon, a jejich tým. Obě strany vedly podrobné diskuse o pokroku v projektech, předávání dat a strategických prioritách pro nadcházející rok. Během návštěvy společnost Medicilon udělila společnosti Revolution Medicines „Ocenění za vynikající partnerství s klientem“ jako uznání významné klinické hodnoty průkopnického výzkumu a vývoje léčiv společnosti zaměřených na pan-KRAS (látek schopných blokovat nebo degradovat protein KRAS). Toto ocenění také vyzdvihuje dlouholeté společné úsilí, vzájemnou důvěru a sdílený úspěch obou výzkumných a vývojových týmů, což představuje vynikající příklad bilaterální spolupráce.
Tříleté partnerství založené na modelu důvěryhodného výzkumu a vývoje
V uplynulých třech letech tým Medicilonu pracoval v úzké součinnosti se společností Revolution Medicines na řešení technických výzev v oblasti výzkumu a vývoje, přičemž důsledně upřednostňoval potřeby klienta a soustředil se na jediný cíl – efektivní dodávání vysoce kvalitních molekul. Toto partnerství vytvořilo model vzájemné důvěry a pevné spolupráce mezi CRO (smluvní výzkumnou organizací) a klientem.
Na slavnostním předávání cen vyslovil Dr. Duan uznání společnosti Revolution Medicines za její průkopnickou práci v oblasti vývoje KRAS – cíle, který byl kdysi považován za „neléčitelný“ – a poblahopřál společnosti k tomu, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v srpnu 2026 schválil žádost o registraci (NDA) přípravku Daraxonrasib pro léčbu metastatického karcinomu slinivky břišní. Tento milník přináší novou naději pacientům s karcinomem slinivky břišní a má významnou klinickou hodnotu. „Ocenění za vynikající partnerství s klientem“ uznává důvěru, odhodlání a úspěchy obou týmů během více než tříleté spolupráce a odráží důvěru společnosti Medicilon v hlubší a dlouhodobé partnerství.
Podrobné diskuse zkoumají nové příležitosti ke spolupráci
Během diskusí nastínil Dr. Wang růst společnosti Medicilon a její integrovanou platformu pro výzkum a vývoj, která pokrývá vše od určení cílů až po podání žádosti o IND (povolení zahájit klinické testování nového léku na lidských dobrovolnících). Systém kvality společnosti Medicilon splňuje mezinárodní standardy a je držitelem akreditací NMPA, OECD GLP, FDA GLP a AAALAC. Její pokročilé platformy podporují programy ADC/AOC, TPD, RIPTAC, RNAi a peptidové programy. Obě strany diskutovaly o meziregionálním přenosu dat, řízení projektů, budoucí spolupráci a způsobech, jak zvýšit efektivitu přeshraničního výzkumu a vývoje.
Prohlídka laboratoří
Následně si doktoři Liu a Pota prohlédli výzkumné a vývojové laboratoře společnosti Medicilon, navštívili laboratoře chemie a oligonukleotidů, jakož i zařízení pro výrobu aktivních farmaceutických látek (API) a předklinický výzkum, čímž získali přímý vhled do infrastruktury výzkumu a vývoje a systému řízení kvality společnosti Medicilon.
