Přestože v minulosti bylo Evropským soudním dvorem zakázáno pojmenování jako sójové mléko či veganský sýr, výrobci veganských či vegetariánských klobás a hamburgerů se o názvy svých produktů obávat nemusí. Uvedl to dle agentury Reuters v pátek Evropský parlament. Zároveň ale požadoval přísnější omezení v označování roslinných mléčných náhražek.

Návrh podpořený zemědělci zakazující rostlinným produktům používání výrazů jako je steak, klobása či hamburger, byl zákonodárci EU zamítnut.

Zemědělci tvrdili, že by používání takových názvů pro jiné než masné výrobky mohlo zmást spotřebitele. Evropské sdružení zemědělců Copa Cogeca uvedlo, že umožnění takových termínů by otevřelo Pandořinu skříňku matoucích formulací.

Evropský soudní dvůr již před třemy lety zakázal výrazy jako „sójové mléko“ a „veganský sýr“.

Na druhou stranu se ale stavěly skupiny lékařů, ekologů a společnosti vyrábějící vegetariánské produkty. Ty uvedly, že zákaz tohoto pojmenování by odrazoval spotřebitele od přechodu na větší množství rostlinné stravy. To by narušilo environmentální a zdravotní cíle EU.

Většina zákonodárců v pátek také hlasovala o přísnějších pravidlech pro označování mléčných náhražek. Ta podporují zákaz výrazů jako „mléčný“ či „sýrový“ pro rostlinné produkty, které neobsahují žádné mléčné složky.

Evropský soudní dvůr již před třemy lety zakázal výrazy jako „sójové mléko“ a „veganský sýr“. Rozhodl, že slova jako mléko, sýr a jogurt nelze použít pro jiné než mléčné výrobky.

Ústavní soud v Polsku ve čtvrtek rozhodl, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu je v rozporu s ústavou. Jak informuje agentura Reuters, rozsudek vyvolal v několika polských městech protesty.

V zemi tak budou interrupce brzy legální pouze z důvodu znásilnění, incestu nebo ohrožení zdraví či života matky. Z těchto příčin se ale v Polsku v uplynulých letech uskutečnila pouhá 2% potratů.

Předsedkyně ústavního soudu Julia Przylebska v odůvodnění rozsudku uvedla, že opatření „legalizující eugenické postupy na poli práva na život nenarozeného dítěte, podmiňující (toto právo) jeho či jejím zdravím“ jsou v rozporu s ústavou.

Na několika místech Polska se proti rozsudku konaly demonstrace. Ve čtvrtek se několik stovek demonstrantů vydalo k domu předsedy vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského.

Pořádková policie podle twitterového vyjádření použila proti shromážděným pepřový sprej a fyzickou sílu. Mělo k tomu dojít poté, co někteří protestující začali házet kameny a pokusili se prorazit policejní kordon.

Menší shromáždění se odehrála v Krakově, Lodži a Štětíně.

Další protesty jsou plánovány na dnešní večer.

Jedna z účastnic protestů Marianna Dobkowska s odkazem na pandemickou situaci uvedla: „Je nechutné, že se o tak kontroverzních věcech rozhoduje v době, kdy společnost žije ve strachu a bojí se vyrazit do ulic.“

Podle aktivistky a odpůrkyně interrupcí Kaji Godekové jde naopak „Polsko příkladem Evropě, příkladem světu“.

Jiný názor má Kamila Ferencová, právnička spolupracující s neziskovou organizací pro ženy, kterým byl potrat odepřen.

„Nejhorší scénář, ke kterému mohlo dojít, je tu. Je to otřesný rozsudek, který zničí životy mnoha žen a mnoha rodin,“ domnívá se Ferencová.

Nejohroženější skupinou jsou podle ní chudé ženy, které budou muset porodit proti své vůli. „Buď nemají šanci přežít, nebo nemají šanci na nezávislou existenci, nebo zemřou brzy po porodu,“ dodává právnička.

Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovićová uvedla, že rozsudek zbavující „téměř všechny legální potraty v Polsku“ právního rámce je na úrovni „zákazu a porušuje lidská práva“.

„Rozhodnutí ústavního soudu znamená ilegální potraty či potraty v zahraničí pro ty, které si to mohou dovolit, a ještě větší útrapy pro všechny ostatní“, domnívá se Mijatovićová.