Protesty v centru Londýna vyvolala zpřísněná protipandemická opatření. Policisté shromáždění rozehnali a osmnáct jeho účastníků zadrželi.

Podle informací BBC začal protest před Buckinghamským palácem, odkud se přesunul na Trafalgarské náměstí.

K fyzickým potyčkám mezi demonstranty a policií pak došlo na nedalekém Westminsterském mostě. Podle policejních zpráv byli tři policisté lehce zraněni.

Velitel zásahu Ade Adelekan z Metropolitní policie uvedl, že „pořadatelé neprovedli adekvátní kroky k zajištění bezpečí protestujících“, mimo jiné s ohledem na dodržování vzdálenosti mezi lidmi. Policie pak „dav rozehnala v zájmu veřejného bezpečí“.

Většina shromážděných podle policie uposlechla a prostor opustila, menšina však „kladla odpor“ a zablokovala most u Westminsteru.

Zatčení jsou podezřelí z různých přestupků, mimo jiné nedodržovaní koronavirových opatření, útoku na pracovníky pohotovostních služeb a násilné výtržnosti.

Londýn byl začátkem týdne přesunut do druhého tedy vysokého stupně ohrožení v rámci britských protipandemických opatření.

Francouzský prezident Emanuel Macron odvolal francouzského velvyslance v Turecku ke konzultacím. Podle BBC se jedná o reakci na urážlivé poznámky prezidenta Erdoğana na adresu francouzské hlavy státu.

Macron již na začátku října zahájil tažení proti „islamistickému separatismu“ ve Francii a na obranu sekulárních hodnot. Uvedl také, že „islám je náboženství v krizi“.

Situace se ještě vyostřila po vraždě francouzského učitele osmnáctiletým náboženským fanatikem. Brutální čin je ve Francii vnímán jako útok na svobodu vyjadřování.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v reakci na Macronovy výroky uvedl: „Co má ten člověk jménem Macron za problém s islámem a muslimy?“ Dodal také, že Macron potřebuje „léčbu na mentální úrovni“, a že francouzský prezident „nechápe svobodu náboženského vyznání“.

Představitel francouzské prezidentské kanceláře pro agenturu AFP uvedl, že v reakci na poznámky už byl francouzský velvyslanec v Turecku povolán do Paříže ke konzultacím.

Podle vyjádření Macronova úřadu jsou Erdoğanovy výroky „nepřijatelné“. Dodal také, že „exces a neurvalost nelze označit za metodu“. Politika tureckého prezidenta je „nebezpečná v každém ohledu“ a vyžaduje změnu.

BBC v této souvislosti upozorňuje na napjaté vztahy mezi oběma zeměmi v celé řadě geopolitických otázek. Jedná se například o turecký průzkum ropných ložisek ve východním Středozemí, občanskou válku v Libyi a Sýrii nebo ozbrojený konflikt v Náhorním Karabachu.

Společnost AstraZeneca pokračuje v USA v testování experimentální vakcíny na covid-19. Johnson & Johnson se připravuje na obnovení pokusů v pondělí nebo úterý. Společnosti to uvedly v pátek.

AstraZeneca je jedním z předních vývojářů vakcín. Svoji americkou studii pozastavila 6. září poté, co jeden z účastníků v Británii závažně onemocněl. J&J pozastavila svůj test v pozdní fázi minulý týden, jelikož se u jednoho z účastníků také objevily zdravotní problémy.

Lékařská komise zatím nezjistila jasnou příčinu nemoci pacientů. AstraZeneca dle agentury Reuters uvedla, že není neobvyklé, že někteří účastníci studie onemocní během rozsáhlých pokusů s vakcínami, ale Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) globálně přezkoumal všechny bezpečnostní údaje z těchto studií a považuje za bezpečné pokračovat v testování vakcíny.

Testování společnosti AstraZeneca ve Velké Británii, Brazílii a Jižní Africe bylo obnoveno již minulý měsíc.

Obě společnosti mají smlouvy na poskytování vakcín Spojeným státům a dalším vládám, pokud budou schváleny regulačními orgány.

Pracující v Indonésii mají v plánu zorganizovat další masové protesty po celé zemi, pokud prezident Joko Widodo uzákoní nová pracovní opatření. Uvedla to agentura Reuters.

V posledních týdnech vyšly do ulic tisícovky Indonésanů po celém souostroví. Protestovaly proti zákonu přijatému parlamentem 5. října, který oslabuje ochranu životního prostředí a práva pracovníků.

„Jsme proti vykořisťování pracovní síly,“ řekl šéf Konfederace indonéských odborových svazů Said Iqbal. „Jsme připraveni k dialogu i k debatě, bude-li to nutné ve veřejném slyšení.“

Dle vlády legislativa podpoří zaměstnanost snížením byrokracie, zmírněním omezení zahraničních investicí a zlepšením konkurenceschopnosti trhu práce.

Odbory a skupiny hájící práva ale tvrdí, že opatření zvýhodňují podniky před zaměstnanci a životním prostředím.

Pokud by prezident tato opatření ve středu uzákonil, jak se předpokládá, odborové svazy uspořádají na 1. listopadu masivní národní protesty. Uvedl to Iqbal na virtuální tiskové konferenci.

Očekává se, že se v Jakartě shromáždí desetitisíce lidí a po celé zemi stovky tisíc dalších.