Home Blog Strana 32

Honda chystá brutální monstrum do pouště. Nový Passport nabídne 1300 koní a techniku z formule 1

Od
Matouš Klíma
-

Honda připravuje návrat mezi nejvýkonnější závodní speciály pro pouštní rallye. Nový Passport Baja Spec nabídne ohromujících 1300 koní, obří terénní pneumatiky a technologie inspirované formulí 1. Japonská automobilka zatím zveřejnila pouze první upoutávku, kompletní odhalení však proběhne už 29. října. 

Japonská Honda se rozhodla posunout své působení v terénních závodech na další úroveň. Prostřednictvím závodní divize Honda Racing Corporation představila první informace o připravovaném speciálu Passport Baja Spec, který vzniká pro nejvyšší kategorii Trophy Truck šampionátu SCORE World Desert Championship.

Největší pozornost pochopitelně přitahuje výkon. Novinka má nabídnout přibližně 1300 koní, čímž se zařadí mezi mimořádně výkonné pouštní závodní stroje. Podrobnosti o motoru, převodovce ani pohonném ústrojí však automobilka zatím nezveřejnila.

Technika inspirovaná formulí 1

První zveřejněná upoutávka odhaluje mohutnou siluetu závodního speciálu s výrazně rozšířenou karoserií a obrovskými terénními pneumatikami. Pod karoserií se ukrývá podvozek s dlouhými zdvihy odpružení, který musí zvládat extrémní zatížení při vysokých rychlostech na kamenitých a písčitých tratích.

Honda při vývoji využívá zkušenosti z několika prestižních motoristických šampionátů. Technologie vycházejí mimo jiné z programů formule 1, americké série IndyCar a vytrvalostních závodů IMSA.

Přestože novinka nese označení Passport, nejde o běžné SUV upravené pro jízdu v terénu. Baja Spec představuje specializovaný závodní stroj určený pro nejnáročnější podmínky.

Honda navazuje na desítky let historie

Spojení japonské automobilky s pouštními závody sahá až do roku 1962. Tehdy Dave Ekins a Bill Robertson Jr. absolvovali na motocyklech Honda CL72 trasu z mexické Tijuany do La Paz za méně než 40 hodin.

Jejich výkon pomohl položit základy legendárního závodu Baja 1000, který se poprvé uskutečnil v roce 1967. Honda od té doby nasbírala řadu úspěchů na dvou i čtyřech kolech.

Verdikt 

Nový Passport Baja Spec se oficiálně představí 29. října v Los Angeles. Veřejnost jej následně uvidí na tuningovém veletrhu SEMA v Las Vegas, který proběhne od 3. do 6. listopadu. Závodní premiéra je naplánována na červen 2027 při podniku SCORE Baja 500. Za volant usedne zkušený americký jezdec Bryce Menzies, který má na kontě dvě celková vítězství v Baja 1000.

Putin a Zelenskyj tváří v tvář? Trump učinil překvapivé oznámení

Od
Radek Chlup
-
Donald Trump
Donald Trump. Foto: Reuters

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že se blíží dlouho očekávané setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle šéfa Bílého domu dosáhla diplomatická jednání o ukončení války na Ukrajině značného pokroku. Konkrétní termín ani místo schůzky však neprozradil a Moskva ani Kyjev zatím její konání nepotvrdily. Informují o tom Ukrainska Pravda, Anadolu Ajansi a Kyiv Post.

„Dosahujeme velkého pokroku v otázce Ruska a Ukrajiny. Velmi brzy bude domluveno setkání,“ prohlásil Trump ve středu během rozhovoru s novináři po návratu z předvolebních shromáždění v Texasu.

Na následný dotaz, kdo by se měl jednání zúčastnit, odpověděl jednoznačně: „Prezident Putin a prezident Zelenskyj.“ Znovu přitom zdůraznil, že americké diplomatické úsilí podle jeho názoru přináší výsledky.

Trump o situaci na Ukrajině jednal také s ministrem zahraničí Marcem Rubiem a zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem během letu prezidentským speciálem Air Force One.

Případné osobní setkání obou státníků by představovalo významný diplomatický průlom. Od začátku rozsáhlé ruské invaze v roce 2022 se totiž Putin se Zelenským osobně nesešli. Putin zpochybňuje legitimitu Zelenského a v minulosti s ním odmítl jednat.

Diplomacie nabírá na intenzitě

Trumpova slova přicházejí v době příprav listopadových třístranných jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států. Washington již letos zprostředkoval tři kola mírových rozhovorů, která se v lednu a únoru uskutečnila v Abú Zabí a Ženevě.

Do diplomatického úsilí se zapojili také evropští představitelé. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre v úterý 27. října telefonovali s Putinem. Stubb následně označil rozhovor za otevřený a věcný.

Podle Zelenského oba představitelé ruskému vůdci zdůraznili potřebu skutečných kroků ke zmírnění útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Mediální zprávy nicméně naznačují, že Putin věnoval téměř celý telefonát vysvětlování údajných původních příčin konfliktu.

Zda se Trumpovi podaří přivést oba prezidenty k jednacímu stolu, tak zůstává otevřené. Přestože americký prezident hovoří o výrazném pokroku, žádná ze znepřátelených stran zatím veřejně nepotvrdila, že s navrhovanou schůzkou souhlasí.

Kondor kalifornský se vrátil do americké přírody

Od
Julie Šenkeříková
-

Díky rozsáhlému záchrannému programu se do volné přírody postupně vrací vzácný kondor kalifornský, který v roce 1987 ve svém přirozeném prostředí zcela vyhynul. Dnes ve volné přírodě žije více než 300 těchto vzácných ptáků. Jejich návrat ale ukazuje, že úspěšná ochrana ohrožených druhů závisí nejen na financích, ale také na spolupráci s místními obyvateli.

V roce 1987 ochránci přírody odchytili posledního volně žijícího kondora kalifornského a převezli ho do zajetí. Největší létající pták Severní Ameriky tehdy ve volné přírodě vyhynul. Po desetiletích cíleného rozmnožování a postupného vypouštění se však podařilo jeho populaci obnovit. Návrat více než 300 jedinců do přírody představuje významný úspěch ochrany ohrožených druhů.

Záchranný program ale od počátku vyvolával spory. Ochránci se neshodovali, zda je odchyt všech zbývajících ptáků správným řešením. Kritici upozorňovali na vysoké náklady, které by podle nich mohly pomoci i jiným ohroženým druhům. Místní obyvatelé se zase obávali omezení využívání půdy a myslivecké organizace odmítaly zákazy olověného střeliva, které patří mezi hlavní příčiny úhynu kondorů.

Ochrana některých druhů získává více peněz

Případ kondora znovu otevírá otázku, jak spravedlivě rozdělovat prostředky na ochranu přírody. Na světě hrozí vyhynutí přibližně milionu druhů rostlin a živočichů, na jejich ochranu však není dostatek finančních prostředků.

Studie z roku 2025, která zkoumala více než 14 000 ochranářských projektů, odhalila výrazné rozdíly ve financování. Pět skupin savců, mezi nimi primáti, šelmy, velryby, sloni a nosorožci, získalo 86 % dostupných prostředků. Rostliny a bezobratlí živočichové, kteří zajišťují opylování, koloběh živin a fungování potravních řetězců, obdrželi pouze 6,6 %.

Státy se proto snaží najít způsob, jak podporovat nejen známé a atraktivní druhy, ale také organismy důležité pro fungování celých ekosystémů. Mezinárodní dohoda o biologické rozmanitosti stanovila cíl získávat do roku 2030 každoročně 200 miliard dolarů na ochranu přírody a zajistit ochranu alespoň 30 % světové pevniny, pobřežních oblastí a oceánů.

Do ochrany přírody se musí zapojit místní obyvatelé

Otázkou rozdělování financí a zapojení místních komunit se zabývala také konference OSN o biologické rozmanitosti COP17 v arménském Jerevanu. Jedním z hlavních témat bylo zapojení domorodých obyvatel a místních komunit do rozhodování o ochraně přírody na jejich území.

Ochranná opatření totiž mohou ovlivnit každodenní život místních obyvatel i způsob jejich obživy. Pokud se při plánování nezohlední jejich potřeby, mohou vznikat konflikty, které dlouhodobou ochranu přírody komplikují.

Účast komunit na plánování ochranářských projektů proto může rozhodovat o jejich dlouhodobém úspěchu. Nestačí pouze informovat obyvatele o již přijatých opatřeních. Důležité je umožnit jim ovlivňovat samotná rozhodnutí a způsob využívání dostupných prostředků.

Návrat kondora kalifornského dokazuje, že i druh na pokraji vyhynutí se může díky cílené ochraně vrátit do přírody. Dlouhodobé zachování jeho populace však vyžaduje nejen pokračování záchranných programů, ale také ochranu přirozeného prostředí a spolupráci s lidmi, kteří v něm žijí. Takový přístup může přispět také k obnově dalších ohrožených druhů a zachování biologické rozmanitosti.

Starý nábytek se vrací do módy. Designéři radí, které kousky nevyhazovat

Od
Denisa Šenkeříková
-

Nábytek, který ještě nedávno působil zastarale, se znovu dostává do centra pozornosti. Interiéroví designéři vracejí do moderních domácností dubové komody z devadesátých let, ratanová křesla i výrazné koberce. Místo nákupu nového vybavení doporučují dát starším kouskům druhou šanci a vhodně je kombinovat se současným designem.

Trendy v bydlení se neustále mění a věci, které jsme před několika lety považovali za nemoderní, dnes mohou působit originálně. Interiérová designérka Ginger Curtis upozorňuje, že příjemný domov nemusí vypadat jako z nejnovějšího katalogu. Naopak může být zajímavější, pokud se v něm přirozeně prolínají předměty z různých období.

V rozhovoru pro magazín Better Homes & Gardens doporučila ponechat si několik typů vybavení, které lidé často vyřazují jen kvůli jejich zastaralému vzhledu. Patří mezi ně například nábytek v medovém odstínu dubu, ratanová křesla, květinové čalounění nebo jídelní sestavy z tmavého třešňového dřeva.

Ukázky nábytku, který se vrací do módy: dubová komoda, ratanové křeslo, květinové čalounění a jídelní sestava z třešňového dřeva. Foto: AI / ChatGPT

Dubové komody a ratanová křesla dostávají druhou šanci

Dubový nábytek v teplých medových odstínech byl typický zejména pro devadesátá léta. Později ustoupil světlejšímu a minimalistickému zařízení, nyní však může znovu najít své místo v moderních interiérech. Curtis doporučuje kombinovat ho například s tmavými sametovými polštáři a mosaznými svítidly, které zvýrazní přirozenou kresbu dřeva.

Podobně lze oživit i starší jídelní sestavy z třešňového dřeva. Místo výměny celého stolu stačí zvolit současnější židle a jednoduché závěsné svítidlo. Výsledkem je prostor, který si zachová charakter původního nábytku, ale nebude působit jako interiér z minulého století.

Druhou šanci dostává také ratan. Křesla, stolky a další pletený nábytek byly oblíbené především v sedmdesátých letech a později se často objevovaly na verandách nebo v rekreačních chatách. Dnes mohou dobře fungovat i v obývacím pokoji.

Ratanové křeslo lze například postavit vedle moderní pohovky a doplnit lampou s látkovým stínidlem nebo jednoduchým dřevěným stolkem. Přírodní materiál prostoru dodá útulnost a zároveň naruší jednotvárnost novějšího vybavení.

Vrací se výrazné vzory i huňaté koberce

Do interiérů se vracejí také výrazné květinové vzory, které byly oblíbené v osmdesátých a devadesátých letech. Starší čalouněné křeslo nebo závěsy s květinovým motivem proto nemusí automaticky skončit ve sklepě. Důležité je pouze jejich vhodné zasazení do prostoru.

Pokud je například dominantou místnosti výrazně vzorované křeslo, ostatní vybavení může zůstat jednoduché. Designérka doporučuje doplnit podobný kus jednobarevnými prvky a jedním moderním doplňkem s lesklým povrchem. Vzor tak vynikne, aniž by interiér působil přeplněně.

Pozornost si znovu získávají také huňaté koberce připomínající sedmdesátá léta. Nemusejí však mít výrazné barvy. V kombinaci s tlumenými odstíny, jednoduchým osvětlením a strukturovanými polštáři mohou vytvořit útulný prostor.

Současné trendy v bydlení navíc upřednostňují přirozené materiály, teplé tóny a osobitější zařízení domácnosti. Starší nábytek proto nemusí automaticky skončit ve sběrném dvoře. Někdy stačí drobná oprava, nové čalounění nebo změna jeho umístění, aby opět dobře zapadl do interiéru.

Kamiony čeká výrazné zdražení mýtného. Průjezd Českem má stát o stovky korun více

Od
Denisa Šenkeříková
-
Kamiony
Kamiony Foto: High Contrast / Wikimedia Commons / CC BY 3.0 DE

Dopravci si od poloviny příštího roku pravděpodobně připlatí za jízdu po českých dálnicích a silnicích první třídy. Ministerstvo dopravy navrhuje zvýšit mýtné pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, u nejběžnější kategorie kamionů až o 26,6 procenta. Změna má přinést miliardy korun na dopravní infrastrukturu, dopravci však varují před zdražením přepravy i zboží.

Ministerstvo dopravy v úterý 27. října představilo návrh na zvýšení mýtných sazeb, který poslalo do meziresortního připomínkového řízení. U nejrozšířenější kategorie nákladních automobilů nad 12 tun má mýtné na dálnicích vzrůst o 18,5 procenta, na silnicích první třídy dokonce o 26,6 procenta. Zdražení se naopak nemá týkat autobusů. Nové sazby by měly začít platit od poloviny roku 2027, návrh však ještě musí projít připomínkovým řízením a schválením vlády.

Cílem změny je přiblížit české sazby úrovni okolních států a získat více peněz na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika navíc nízké české mýtné dlouhodobě přitahuje mezinárodní tranzitní dopravu. Počet kamionů na hlavních tranzitních dálnicích podle něj od pandemie covidu vzrostl o více než 15 procent.

Průjezd republikou se prodraží o stovky korun

V přepočtu na jednotlivé kilometry má mýtné na dálnicích vzrůst přibližně o 1,10 koruny a na silnicích první třídy o 97 haléřů. Například kamion projíždějící Českem ze Slovenska do Německa po dálnicích D2, D1 a D5 nyní zaplatí 2 565 korun. Po plánovaném zdražení by stejná cesta vyšla na 3 040 korun, tedy o 475 korun více. Jde o modelový příklad pro konkrétní kategorii těžkého nákladního vozidla, nikoli o jednotnou cenu pro všechny kamiony.

Výrazný rozdíl ukazuje také srovnání mýtných sazeb v jednotlivých zemích. Kamion nad 12 tun s pěti nápravami a emisní normou Euro 6 dnes v Česku zaplatí přibližně 5,96 koruny za kilometr. V Německu je to 8,42 koruny, v Rakousku 13,96 koruny a na Slovensku 6,48 koruny. V Polsku je naopak sazba nižší a dosahuje 3,14 koruny. Po změně by české mýtné pro uvedenou kategorii vzrostlo na 7,07 koruny za kilometr.

Dopravci varují před zdražením zboží

Ministerstvo očekává, že zvýšení mýtného přinese v roce 2027 dodatečných 1,6 miliardy korun. V následujících letech by měly příjmy státu vzrůst přibližně o čtyři miliardy korun ročně. Získané prostředky chce resort využít na financování dopravní infrastruktury. Proti dalšímu navyšování nákladů se však staví dopravci. Sdružení Česmad Bohemia upozorňuje, že mýtné v posledních třech letech zdražilo přibližně o třetinu. Generální tajemník sdružení Vojtěch Hromíř očekává, že další zvýšení nákladů na přepravu se následně promítne také do cen výrobků.

Stát přitom už nyní vybírá na mýtném rekordní částky. V roce 2025 dopravci zaplatili celkem 19,1 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 11,3 procenta. Navrhované zvýšení sazeb má výběr mýtného dále posílit, jeho konečná podoba ale zatím není rozhodnutá. Návrh nyní čeká vypořádání připomínek a následné projednání vládou. Teprve po schválení bude jasné, zda a v jaké výši se mýtné od července 2027 skutečně zvýší.

Miliardy pro těžaře, hrozba pro planetu. Trump ruší Bidenovy regulace

Od
Radek Chlup
-
Donald Trump
Donald Trump. Foto: Reuters

Americký prezident Donald Trump oznámil podle serveru The Hill další zásadní obrat v ekologické politice Spojených států. Jeho administrativa plánuje výrazně zmírnit pravidla omezující úniky metanu při těžbě ropy a zemního plynu. Energetickým společnostem má opatření ušetřit desítky miliard dolarů, podle ekologických organizací však povede k většímu znečištění ovzduší a prohloubení klimatických změn. Informuje o tom i stanice CNBC.

„Dnes večer oficiálně ruším Bidenovy drahé a zbytečné regulace metanu, abych ušetřil spotřebitelům a výrobcům energie,“ prohlásil Trump během úterního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku. Demokraty současně obvinil, že přehnanými požadavky ekonomicky dusili menší těžařské společnosti.

Připravované změny se dotknou především vrtů s nízkou produkcí, které podle výzkumů mohou představovat přibližně polovinu úniků metanu v americkém ropném a plynárenském průmyslu. Administrativa hodlá rovněž zmírnit omezení spalování přebytečného plynu při těžbě.

Trump chce také zrušit program Super Emitter, který umožňoval nezávislým organizacím upozorňovat na rozsáhlé úniky metanu prostřednictvím satelitních snímků či speciálních kamer.

Miliardové úspory za cenu vyšších emisí

Bílý dům odhaduje, že uvolnění pravidel přinese energetickému sektoru úspory kolem 45 miliard dolarů. Do roku 2050 by zároveň mohlo umožnit vytěžit dalších 210 milionů barelů ropy a přibližně 1,41 bilionu kubických stop zemního plynu.

Ekologové ovšem upozorňují na závažné dopady takové politiky na životní prostředí. Metan během prvních dvaceti let po vypuštění zachycuje v atmosféře přibližně osmdesátkrát více tepla než oxid uhličitý. Významně tak přispívá ke globálnímu oteplování.

Podle Liz Scott z Americké plicní asociace navíc úniky metanu doprovázejí další škodlivé látky, které bezprostředně ohrožují zdraví obyvatel žijících poblíž těžebních zařízení.

Trumpovo oznámení přichází pouhý týden před kongresovými volbami, v nichž patří vysoké ceny energií mezi klíčová témata a republikáni čelí nejistým výsledkům.

Nová pravidla nicméně nezačnou platit okamžitě. Agentura pro ochranu životního prostředí musí nejprve dokončit schvalovací proces zahrnující veřejné připomínkování. Ekologické organizace již naznačily, že případné změny mohou napadnout u soudu.

Filip Hronek rozhodl o výhře Vancouveru a ukončil sérii deseti porážek

Od
Václav Poustka
-

Český obránce Filip Hronek se stal hlavním hrdinou dramatického utkání NHL mezi Vancouverem a Anaheimem. V prodloužení rozhodl o vítězství Canucks 6:5 a ukončil jejich sérii deseti porážek. Vancouver přitom ještě v závěru třetí třetiny ztrácel tři góly. Hronek navíc přidal asistenci a překonal českého brankáře Lukáše Dostála. V dalším utkání se střelecky prosadil také Pavel Zacha, Boston však na Carolinu nestačil.

Vancouver vstupoval do zápasu pod značným tlakem. Kanadský celek čekal na vítězství od začátku října a proti Anaheimu dlouho směřoval k další porážce. Domácí vedli už 4:1 a ještě osm minut před koncem drželi náskok 5:2. Canucks však dokázali vývoj utkání zcela otočit.

Hronek završil velký obrat Vancouveru

Stíhací jízdu odstartoval Jamie Oleksiak, který snížil na rozdíl dvou branek. Poté se hlavní role ujal Jonathan Lekkerimäki. Švédský útočník během pouhých 49 sekund dvakrát skóroval a vyrovnal na 5:5. Vancouver při obou trefách riskoval hru bez brankáře. U vyrovnávacího gólu asistoval také Hronek.

Rozhodnutí přineslo až prodloužení. Anaheim nabídl soupeři přesilovku pěti proti třem a Vancouver svou příležitost využil. Hronek si vyměnil puk s Brockem Boeserem a střelou od modré čáry překonal Dostála. Do konce prodloužení v tu chvíli zbývalo pouhých jedenáct sekund.

„Tohle jsme opravdu potřebovali. Jsme moc rádi, že se nám povedlo do utkání vrátit. A nakonec jsme to zvládli,“ radoval se český obránce. Pochválil také nasazení mužstva ve třetí třetině a zdůraznil, že podobný výkon musí tým předvádět po celých šedesát minut.

Hronek zakončil utkání s gólem a asistencí. V sezoně tak nasbíral deset bodů za jednu branku a devět přihrávek. Na ledě strávil přes 27 minut a výrazně pomohl Vancouveru ukončit pátou nejdelší sérii porážek v klubové historii.

Trenér Manny Malhotra ocenil především odhodlání svých svěřenců. „Jsem nadšený z toho, jak kluci na vývoj duelu zareagovali. Přesně tohle nadšení a nasazení jsme potřebovali,“ uvedl. Vancouver navzdory vítězství zůstává poslední v Západní konferenci. Anaheim naopak utrpěl čtvrtou porážku z posledních pěti zápasů.

Pro českého brankáře Lukáše Dostála znamenal závěr utkání velké zklamání. Z 33 střel zastavil 27, ale Anaheim slibný náskok neudržel. Na vítězné straně se radoval také Filip Chytil, který odehrál přes 21 minut.

Zacha skóroval, další čeští brankáři prohráli

Českou stopu zanechal také souboj Caroliny s Bostonem. Pavel Zacha otevřel skóre už ve druhé minutě, když využil přesilovou hru. David Pastrňák při akci našel Eliase Lindholma, který poslal puk před branku. Zacha následně překonal Pjotra Kočetkova a poslal Bruins do vedení.

Boston však další gól nepřidal. Carolina vyrovnala zásluhou Jacksona Blakea těsně před koncem první třetiny. Rozhodující zásah obstaral v závěrečné části Sebastian Aho, který dokončil obrat na 2:1. Kočetkov si připsal osmou výhru v osmém startu sezony a vyrovnal klubový rekord Frederika Andersena.

Neuspěl ani Karel Vejmelka v brance Utahu. Jeho tým podlehl Minnesotě 1:3, přestože český gólman předvedl 27 zákroků. Za vítěze skórovali Joel Eriksson Ek, Kirill Kaprizov a Maxim Šabanov. Jediný gól domácích vstřelil až v závěru Logan Cooley. Český obránce David Špaček do utkání nezasáhl.

Podobně dopadl Dan Vladař, jehož Philadelphia prohrála s Columbusem 3:4 po prodloužení. Flyers přitom soupeře výrazně přestříleli a dokázali smazat tříbrankové manko. Vyrovnání zařídil Jamie Drysdale pouhých jedenáct sekund před koncem základní hrací doby. V prodloužení však rozhodl Adam Fantilli po spolupráci s Kentem Johnsonem.

Zatímco čeští brankáři tentokrát důvod k oslavám neměli, Filip Hronek prožil jeden z nejvýraznějších večerů sezony. Vancouver díky jeho rozhodující trefě ukončil dlouhé čekání na vítězství a získal alespoň naději, že se jeho výsledky začnou obracet k lepšímu.

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Od
Radek Chlup
-

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší, uvedla stanice CBS. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň, doplnila televize CNBC.

Podle nejnovějšího odhadu amerického centrálního velitelství CENTCOM, který získala stanice CBS News, představuje největší položku doplňování spotřebované munice. Jen ta má stát přibližně 29 miliard dolarů (zhruba 635 miliard korun). Dalších 6,1 miliardy (zhruba 133 miliard korun) připadá na nahrazení ztracené vojenské techniky a téměř 12 miliard (přibližně 260 miliard korun) na provozní výdaje včetně podpory amerických vojáků.

Ani tato částka přitom nezahrnuje veškeré výdaje. Není v ní totiž započítáno poškození amerických vojenských základen na Blízkém východě, které se opakovaně stávaly terčem íránských raket a dronů.

Ještě před třemi měsíci přitom ministr obrany Pete Hegseth vyčísloval náklady konfliktu na 37,5 miliardy dolarů (asi 819 miliard korun). Rozpočtový úřad Kongresu následně upozornil, že každý další měsíc bojů může americké daňové poplatníky stát dvě až tři miliardy dolarů.

Trump slibuje konec války

„Někdo se mě ptal, kdy válka v Íránu skončí. Odpověděl jsem, že kdykoliv budu chtít,“ prohlásil Trump během shromáždění v texaském Lubbocku. Současně zdůraznil, že případné ukončení konfliktu musí provázet jednoznačná záruka, že Írán nebude disponovat jadernou zbraní.

Prezidentova sebejistá slova však přicházejí v době rostoucí domácí nespokojenosti. Podle průzkumu Reuters a Ipsos klesla jeho popularita na pouhých 32 procent. Američany trápí především dražší energie a rostoucí životní náklady.

Ekonom Mark Zandi ze společnosti Moody’s Analytics odhadl, že válka dosud zatížila průměrnou americkou rodinu přibližně dvěma tisíci dolarů.

Pentagon navíc podle svého generálního inspektora čelí nedostatkem strategické munice. Trump přesto tvrdí, že Spojené státy disponují prakticky neomezenými zásobami.

Další vývoj zůstává nejistý. Prezident připustil možnost obnovení intenzivních útoků po listopadových kongresových volbách, pokud se Washingtonu nepodaří s Teheránem dosáhnout dohody. Armáda může po vydání rozkazu udeřit do 96 hodin.

Jennifer Lopez má údajně nový románek. Sblížit se měla s hereckým kolegou

Od
Denisa Šenkeříková
-

Jennifer Lopez má podle nejnovějších informací za sebou krátký románek s britským hercem Brettem Goldsteinem, se kterým si zahrála v romantické komedii Office Romance. Zatímco sedmapadesátiletá zpěvačka a její šestačtyřicetiletý kolega ještě v červnu spekulace o vztahu odmítali, nyní se objevila tvrzení, že se vídali i mimo pracovní povinnosti. Ani jeden však údajný románek veřejně nepotvrdil.

Spekulace o vztahu Jennifer Lopez a Bretta Goldsteina znovu zesílily po večírku, který 16. října uspořádal v Los Angeles manažer celebrit Cade Hudson. Oba herci na akci údajně dorazili stejným autem, do společnosti však vstoupili odděleně. Společně měli také odjet. Jejich setkání znovu oživilo dohady, které se objevovaly už během propagace společného filmu.

Zprávy o možném vztahu následně podpořila vyjádření lidí z jejich okolí. Ti tvrdí, že se dvojice scházela i v soukromí a že mezi nimi panovala vzájemná přitažlivost. Nešlo však údajně o vážný vztah. Podle jednoho ze zdrojů se herci vídali nepravidelně a oba měli od začátku jasno v tom, že neplánují společnou budoucnost.

Románek měl začít během propagace společného filmu

Lopez a Goldstein se poznali při práci na romantické komedii Office Romance, která měla premiéru na Netflixu 5. června. Ve filmu ztvárnili ředitelku letecké společnosti a jejího právníka, mezi nimiž postupně vzniká milostný vztah. Jejich vzájemná chemie přitom vyvolávala pozornost už během natáčení a následné propagace snímku. Goldstein se navíc na filmu podílel také jako scenárista.

Podle informací zveřejněných 22. října mezi herci skutečně přeskočila jiskra. Jeden ze zdrojů tvrdí, že se začali intimně sbližovat během propagačního turné k filmu, jejich kontakt však zůstával nepravidelný. Goldstein měl být zpěvačkou okouzlený už od začátku spolupráce a ona jeho sympatie opětovala. Zajímavé přitom je, že ještě začátkem června oba romantické spekulace odmítali. V pořadu Today Lopez vysvětlovala, že ji veřejnost pravidelně spojuje s muži, se kterými pracuje nebo se objeví na veřejnosti. Na přímou otázku, zda s Goldsteinem chodí, tehdy odpověděla záporně.

Po rozvodu s Affleckem si užívá svobodu

Jennifer Lopez má za sebou několik mediálně sledovaných vztahů. Naposledy byla provdaná za herce Bena Afflecka, kterého si vzala v roce 2022. Jejich manželství však vydrželo pouhé dva roky. Zpěvačka požádala o rozvod v srpnu 2024 a rozvod byl dokončen v lednu následujícího roku. Po rozpadu manželství opakovaně zdůrazňovala, že se chce soustředit především sama na sebe. V květnovém rozhovoru v pořadu Jimmy Kimmel Live! dokonce přiznala, že jí svobodný život vyhovuje a nechce si nově nalezenou spokojenost ničím komplikovat.

Brett Goldstein je známý především díky úspěšnému seriálu Ted Lasso, ve kterém ztvárnil fotbalistu Roye Kenta. Za svůj výkon získal dvě ceny Emmy a vedle herectví se věnuje také scenáristice a komedii. Zda se jeho vztah s Jennifer Lopez skutečně posunul za hranice přátelství, zatím není možné s jistotou říct. Nejnovější tvrzení pocházejí od anonymních zdrojů a ani jeden z herců je veřejně nepotvrdil. Podle dostupných informací navíc mělo jít spíše o krátkodobé sblížení než o začátek vážného vztahu.

Vědci sráželi jádra zlata. Zachytili nečekanou změnu v chování hmoty

Od
Denisa Šenkeříková
-
STAR, STAR detector, RHIC, Relativistic Heavy Ion Collider, Brookhaven National Laboratory, Brookhaven, urychlovač částic, částicový urychlovač, detektor částic, fyzika, částicová fyzika, jaderná fyzika, jádra zlata, srážky jader zlata, srážky částic, kvarky, gluony, kvark-gluonové plazma, jaderná hmota, kritický bod, experiment, věda, výzkum, raný vesmír, velký třesk, Spojené státy, USA
STAR, STAR detector, RHIC, Relativistic Heavy Ion Collider, Brookhaven National Laboratory, Brookhaven, urychlovač částic, částicový urychlovač, detektor částic, fyzika, částicová fyzika, jaderná fyzika, jádra zlata, srážky jader zlata, srážky částic, kvarky, gluony, kvark-gluonové plazma, jaderná hmota, kritický bod, experiment, věda, výzkum, raný vesmír, velký třesk, Spojené státy, USA Foto: Brookhaven National Laboratory / Flickr

Srážky jader zlata odhalily nečekaný vzorec v pohybu vznikajících částic. Výsledek může vědce přiblížit k nalezení kritického bodu jaderné hmoty, který by pomohl vysvětlit její proměny v extrémních podmínkách. Experiment tak přináší další stopu při zkoumání hmoty podobné té, která vyplňovala raný vesmír.

Výsledky experimentu STAR na urychlovači RHIC v americké Brookhavenské národní laboratoři vědci zveřejnili 22. září v časopise Physical Review Letters. Zkoumali srážky jader zlata při různých energiích a sledovali souvislosti mezi příčnými hybnostmi nabitých částic, které při nich vznikají. Ty mohou vědcům napovědět, jak se vlastnosti vytvořené hmoty mění v závislosti na podmínkách srážky.

Místo plynulé změny přišel propad

Výzkumníci měřili příčnou hybnost částic, tedy jejich pohyb kolmo ke směru svazku, a zkoumali vzájemné korelace mezi částicemi vzniklými při stejné srážce. Výsledky následně porovnávali při různých energiích srážek.

Namísto jednoduchého plynulého vývoje se u nejvíce čelních srážek objevil výrazný propad, po kterém hodnota sledované veličiny opět vzrostla. Nemonotónní energetická závislost dosáhla statistické významnosti přibližně pěti sigma. Ve srážkách s menším překryvem jader ani v použitých modelových výpočtech se stejně přesvědčivý vzorec neobjevil.

Takové chování by mohlo souviset s kritickým bodem jaderné hmoty. Ten představuje předpokládaný bod ve fázovém diagramu, v jehož okolí se mění charakter přechodu mezi běžnou jadernou hmotou a kvark-gluonovým plazmatem. Vědci jeho existenci a polohu dlouhodobě hledají.

Stopa k pochopení raného vesmíru

Protony a neutrony se skládají z kvarků, které drží pohromadě působením gluonů. Při dostatečně vysokých teplotách a hustotách může vzniknout kvark-gluonové plazma, v němž už kvarky a gluony nejsou vázané uvnitř jednotlivých protonů a neutronů. Podobný stav hmoty existoval krátce po velkém třesku.

Pozorovaný propad zatím představuje pouze možnou stopu kritického bodu. Jeho původ mohou ovlivňovat také jiné fyzikální procesy, jejichž podíl je potřeba prověřit. Spoluautor studie Rutik Manikandhan v rozhovoru zveřejněném 4. října zdůraznil, že k přesvědčivému závěru bude nutná shoda různých měření.

Tým chce výsledky porovnat s dalšími teoretickými modely a propojit je například s údaji o kolísání počtu protonů vznikajících při srážkách. Plánuje také využít naměřené korelace k určení měrné tepelné kapacity zkoumané hmoty.

1...313233...5 683Strana 32 z 5 683