Brazilský senátor Flávio Bolsonaro se po prohře v nedělních prezidentských volbách prohlásil za právoplatného vůdce Brazílie. Tvrdí, že volby byly zmanipulované a vítězství mu ukradli prezident Luiz Inácio Lula da Silva a nejvyšší soud. Pro svá obvinění však nepředložil žádné důkazy. Své prohlášení zveřejnil po příletu do Spojených států, kam odcestoval navzdory příkazu brazilského nejvyššího soudu odevzdat cestovní pasy. Informuje o tom agentura Reuters či server BBC.

V otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X se Bolsonaro původně označil za „zvoleného prezidenta“. Později příspěvek smazal a nahradil jej upravenou verzí, v níž se prohlásil za právoplatného vůdce země.

„Chci říct nejen svým 60 milionům voličů, ale celému brazilskému lidu, že jsem vůdcem a že zločinci, kteří ukradli brazilské volby, jsou součástí zločinecké organizace, která nastolila tyranii,“ uvedl.

Výsledky voleb uznaly i Bolsonarova strana a volební soud

Nedělní prezidentské volby vyhrál Lula s náskokem přibližně 4,5 milionu hlasů. Výsledek uznal brazilský volební soud, mezinárodní pozorovatelé i samotná Bolsonarova strana.

Poražený kandidát zpochybňuje zejména rozhodnutí prodloužit hlasování o dvě hodiny kvůli podezření z potlačování volební účasti v některých regionech. Během prodloužené doby však podle analýzy profesora Pedra Burgose odevzdalo hlas méně než 35 tisíc voličů, tedy přibližně 0,03 procenta všech hlasujících.

Bolsonaro přesto tvrdí, že se stal obětí volebního převratu a politického pronásledování. Analytici jeho snaze o anulování volebních výsledků přisuzují jen minimální šanci na úspěch.

Trump označil volby za velmi podivné

Bolsonaro své prohlášení zveřejnil po příletu do Miami, kam dorazil soukromým letadlem spolu s manželkou a dvěma dcerami. Předcházelo tomu několik dní spekulací o jeho pobytu.

Defeated Brazilian presidential candidate Flávio Bolsonaro and his family have landed in Miami after fleeing his country. This comes a day after they were granted United States visas by the Trump administration. https://t.co/oB91ejWab5

— The Associated Press (@AP) October 28, 2026

Podle údajů ověřených BBC překročila rodina v úterý pozemní hranici s Argentinou, odkud odletěla přes ekvádorský Guayaquil na Floridu. Bolsonaro poděkoval argentinskému prezidentovi Javieru Mileiovi za pomoc při cestě a Trumpovi za přijetí.

Americký prezident potvrdil, že Bolsonarovi a jeho rodině umožnil vstup do země. K jeho obviněním z volebního podvodu se přímo nevyjádřil, volby však označil za „velmi podivné“ a uvedl, že s Bolsonarovou rodinou bylo zacházeno nespravedlivě.

Brazilský nejvyšší soud mezitím vede proti Fláviu Bolsonarovi dvě vyšetřování, mimo jiné kvůli podezření z praní špinavých peněz. Senátor jakékoli pochybení odmítá. Koncem ledna mu navíc vyprší mandát, a přijde tak o imunitu.

Podobnou cestu do Spojených států podnikl po volební porážce v roce 2022 také jeho otec, bývalý prezident Jair Bolsonaro. Ten byl později odsouzen k 27 letům vězení za přípravu státního převratu. Jak dlouho hodlá Flávio Bolsonaro ve Spojených státech zůstat, zatím není jasné.

Srbská policie ve středu brzy ráno zastřelila mladého muže, který před izraelským velvyslanectvím v Bělehradě zaútočil dvěma noži na policistu. Úřady incident označily za teroristický útok a v celé zemi vyhlásily nejvyšší stupeň bezpečnostního ohrožení. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Podle ministra vnitra Ivici Dačiće byl útočník nezletilý a bezpečnostní složky jej již dříve sledovaly kvůli jeho sympatiím k teroristické organizaci Islámský stát.

Serbian shot dead after attacking officer outside Israeli embassy, minister says https://t.co/ZGrIFpIbYc

— BBC News (World) (@BBCWorld) October 28, 2026

K incidentu došlo v ranních hodinách před budovou izraelské ambasády. Podle ministra vnitra se mladík vrhl na policistu se dvěma noži a při útoku vykřikoval „Allahu Akbar“, tedy „Bůh je veliký“. Policistovi způsobil lehké bodné zranění v obličeji, napadený muž však dokázal zareagovat a útočníka zastřelil.

Dačić následně uvedl, že totožnost podezřelého zatím nebyla definitivně potvrzena. Podle dosavadních informací šlo o nezletilého srbského občana, kterého bezpečnostní služby evidovaly jako příznivce Islámského státu. Vyšetřovatelé také zjistili, že mladík na svém instagramovém účtu zveřejnil fotografii vlajky této extremistické organizace.

„Vyšetřování stále probíhá,“ sdělil ministr novinářům před velvyslanectvím. Policie se nyní snaží objasnit nejen okolnosti samotného útoku, ale také případné vazby mladíka na extremistické skupiny.

V reakci na incident rozhodl Dačić o zvýšení stupně teroristického ohrožení na nejvyšší, takzvaný červený stupeň. Opatření znamená posílení policejních hlídek, přísnější bezpečnostní kontroly a zvýšenou ochranu strategických objektů, důležité infrastruktury i míst, kde se pravidelně shromažďuje větší množství lidí.

Policista je v pořádku

Ministr vnitra rovněž navštívil zraněného policistu. Podle jeho vyjádření je muž mimo ohrožení života a utrpěná zranění nebyla natolik vážná, aby vyžadovala hospitalizaci. Před izraelskou ambasádou mezitím zaujali pozice ozbrojení příslušníci bezpečnostních složek.

Izraelské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že při incidentu nebyl zraněn žádný ze zaměstnanců diplomatické mise. Velvyslanectví bylo v době útoku uzavřeno.

Nejde přitom o první podobný incident na tomto místě. V červnu 2024 zaútočil před izraelskou ambasádou v Bělehradě muž ozbrojený kuší, kterou střelil policistu do krku. Napadený příslušník bezpečnostních složek tehdy útok přežil a pachatele na místě zastřelil. Později vyšlo najevo, že útočníkem byl srbský občan, který konvertoval k islámu.

Nejnovější útok se odehrál pouhý den po volbách v Izraeli. Zda s nimi incident nějak souvisel, zatím není jasné. Srbské úřady pokračují ve vyšetřování a bezpečnostní opatření v zemi zůstávají zpřísněná.

Nejméně 68 mrtvých a dalších přes sto zraněných si podle dosavadních informací vyžádala středeční srážka dvou vysokorychlostních vlaků ve středním Španělsku. K tragédii došlo nedaleko města Toledo, jižně od Madridu. Jde o jednu z nejhorších železničních nehod v historii země. Příčina srážky zatím není známá, železniční doprava mezi španělskou metropolí a jihem země byla přerušena. Informuje o tom Euronews, BBC a další servery.

Nehoda se stala v 8:54 místního času poblíž obce Urda v provincii Toledo. Dva vysokorychlostní vlaky společností Renfe a Iryo, které jezdí na trase mezi Madridem a Sevillou, se střetly na rovném úseku trati za dobré viditelnosti. Okolnosti nehody proto vyvolávají řadu otázek, na které budou muset odpovědět vyšetřovatelé.

WATCH: Horrifying footage shows train car apparently torn in half after collision between Los Yébenes and Urda in Toledo, Spain; at least 179 injured https://t.co/gY1zpqWSWh

— Klaxon Wire (@KlaxonWire) October 28, 2026

Podle společnosti Renfe při srážce vykolejily dva zadní vagony soupravy. Na místo okamžitě vyrazily desítky záchranářů, hasičů a policistů. Záběry zveřejněné španělskými médii ukazovaly rozsáhlé trosky obou vlaků rozeseté po kolejích i přilehlém náspu. Mezi poničenými vagony se pohybovali záchranáři, zatímco cestující, kteří nehodu přežili, opouštěli místo se svými zavazadly.

Španělská občanská garda vyslala do oblasti další policejní jednotky včetně specialistů na vyšetřování rozsáhlých katastrof. Do pátracích a dokumentačních prací se zapojily také drony, letecký dohled a dopravní policie. Záchranné operace koordinovaly zdravotnické týmy společně s civilní ochranou autonomní oblasti Kastilie-La Mancha.

Provozovatel železniční infrastruktury Adif oznámil přerušení vysokorychlostní dopravy v obou směrech mezi Madridem a Andalusií. Omezení se dotklo také spojení do města Ciudad Real. Zatím není jasné, kdy bude možné provoz na postiženém úseku obnovit.

Evropské špičky reagují

Na tragédii reagovali nejvyšší španělští i evropští představitelé. Premiér Pedro Sánchez na sociální síti X uvedl, že je zprávou o nehodě „šokován“. Současně potvrdil, že zůstává v kontaktu s ministrem dopravy a vedením regionu Kastilie-La Mancha.

Španělská ministryně zdravotnictví Mónica García označila srážku za „nehodu s velkým dopadem“ a varovala před rozsahem tragédie. Soustrast pozůstalým vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. „Evropa truchlí společně s oběťmi,“ prohlásila. Francouzský prezident Emmanuel Macron ujistil Španělsko o solidaritě své země.

Středeční katastrofa navíc přichází pouhých devět měsíců po další tragické železniční nehodě. Letos v lednu zahynulo při srážce dvou vysokorychlostních vlaků poblíž andaluského města Adamuz 46 lidí. Dvě vážné nehody v jediném roce tak znovu otevírají otázky bezpečnosti španělské vysokorychlostní železniční sítě.

Neobvyklý telefonát evropských představitelů s Vladimirem Putinem vyvolal rozpory mezi spojenci. Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre se pokusili přímým rozhovorem s ruským vůdcem podpořit mírové úsilí na Ukrajině. Jejich iniciativa však narazila na kritiku některých evropských politiků. Helsinky nyní zdůrazňují, že o žádné oteplování vztahů s Moskvou neusilují. Informují o tom TVP a BBC.

Úterní rozhovor, který trval přibližně 90 minut, iniciovali samotní severští představitelé. Chtěli Putinovi přímo tlumočit postoje k připravovaným mírovým jednáním a vyzvat jej k ukončení války. Stubb následně označil diskusi za otevřenou a věcnou, zatímco Støre upozornil na přetrvávající zásadní názorové rozdíly.

Norway and Finland leaders hold rare call with Putin https://t.co/dvFyRV2i3w

— BBC News (UK) (@BBCNews) October 27, 2026

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonen následně odmítla, že by Helsinky usilovaly o zlepšení vztahů s Moskvou. Podle ní chce Finsko pouze přispět k diplomatickému řešení konfliktu, nikoliv obnovovat vztahy s Kremlem.

Zdůraznila také, že její země nehodlá vystupovat jako prostředník mezi znepřátelenými stranami. Finsko podle jejích slov stojí a nadále bude stát na straně Ukrajiny.

Evropa se pře o komunikaci s Kremlem

Samostatná iniciativa severoevropských lídrů se nesetkala s jednoznačným pochopením. Dánská premiérka Mette Frederiksen kritizovala nedostatečnou koordinaci s ostatními evropskými státy. Podobné výhrady zazněly také ze Švédska.

„Myslím, že Evropa by měla držet pohromadě, místo aby každý postupoval samostatně,“ uvedl švédský premiér Ulf Kristersson.

Stubb ovšem připomněl, že telefonát předem konzultoval s Ukrajinou a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně oběma politikům poděkoval za aktivní podporu. Jeho ministr zahraničí Andrij Sybiha označil jejich postup za správný.

Samotný Putin během rozhovoru podle Kremlu zopakoval, že trvalý mír vyžaduje úplné a bezpodmínečné zohlednění ruských zájmů. Všichni účastníci se přesto údajně shodli na pokračování přímé telefonické komunikace.

Diplomatické kontakty přicházejí před plánovanými listopadovými rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy v Abú Zabí. Přesný termín zatím nebyl potvrzen.

Valtonen však upozornila, že případné přímé rozhovory Evropy s Moskvou budou záviset především na ochotě Ruska skutečně usilovat o mír. Takové signály podle ní zatím chybějí, přestože se ruská vojenská i ekonomická situace během letošního roku výrazně zhoršila.