Katastrofa, která koncem srpna zasáhla Nepál, měla souvislost se změnou klimatu, zjistila podle BBC studie World Weather Attribution (WWA). K utržení ledovce a hornin došlo během nebývale vysokých teplot. Analýza upozornila, že v katastrofě hrálo roli více faktorů, změna klimatu však byla destabilizační silou.
Na konci srpna se v Himálaji urvala ledová masa. Ta uvolnila kameny a dopadla do řeky. Ničivý sesuv a bleskové povodně v nízko položených oblastech smetl vesnice i města.
Climate change likely to have helped trigger Nepal glacier collapse, scientists say https://t.co/lVrIgoVfW5 https://t.co/lVrIgoVfW5
— Reuters (@Reuters) September 17, 2026
Úřady zvýšily počet pohřešovaných z 5 179 na 6 150. Počet obětí se drží na 1400, mrtví však mohou přibývat, protože pátrací a záchranné akce stále pokračují. Záplavy v Nepálu i Tibetu srovnaly se zemí tisíce domů a zničily energetickou infrastrukturu.
Led s kameny se urval poblíž vrcholu hory Langtang Lirung na nepálské straně Himálaje. Kus ledovce dopadl do údolí takovou silou, že byl Americkou geologickou službou (USGS) zaznamenán jako zemětřesení o 5,2 stupně Richterovy škály.
Mimořádné teploty
Podle analýzy WWA v katastrofě sehrála roli změna klimatu. Působila jako destabilizační faktor s mnoha dalšími okolnostmi. V oblasti sesuvu panovaly v červenci a srpnu 2026 nejvyšší teploty v historii měření. Byly zhruba o 1,5 stupně Celsia nad normálem.
Teploty jsou zde vlivem spalování fosilních paliv zhruba o 2 stupně Celsia vyšší oproti předindustriální úrovni. Takto vysoké teploty způsobily, že ledovce v regionu se ztenčují asi o půl metru ročně, což může zhoršovat jejich stabilitu, uvádí studie.
Mimořádné teploty panovaly i ve vyšších nadmořských výškách, ukázala jiná analýza. Mezi 21. a 26. srpnem 2026 se na ledovci ve výšce 5200 metrů pohybovaly průměrné teploty kolem 5 stupňů Celsia. Za 55 let měření přitom nikdy nepřekročily 4 stupně.
Celá řada okolností
Katastrofu v Himálaji však nelze připisovat jen změně klimatu. Podle odborníků byla jedním z faktorů. Předchozí zima přinesla velké množství sněhu, jehož následné tání zvýšilo množství vody v horském prostředí.
Stabilitu ledovce a horského svahu mohlo ovlivnit i ničivé zemětřesení v Nepálu z roku 2015. Změna klimatu však mění stabilitu ledovců i celého vysokohorského prostředí.
