Filozofické texty „Jógové sútry od Patanjaliho“ tvoří základy jógy. Poskytují nám průvodce k dosažení Samadhi – stavu blaženosti. Ahimsa je jedním z pravidel první větve jógy.
Sútry pokrývají to, čemu se říká „osm větví jógy“ – každá větev je aspektem cesty jógy a nabízí nám vedení v rámci naší praxe. Na podložce i mimo ni.
První větev tvoří Jamy. Jedná se o druh morálních hodnot nebo abstinence. Jsou průvodcem nejlepšího možného jednání se sebou samým a světem kolem nás. Na prvním místě jsou právem – koneckonců pokud chceme změnit svět, musíme začít u sebe!
Těchto morálních pravidel je pět:
Ahimsa – „Nenásilí“
Satya – „Pravdivost“
Asteya – „Neokrádat ostatní“
Brahmacharya – „Umírnění smyslů“, nebo také „Správné využití energie“
Aparigraha – „Nemajetnost“
O čem je pravidlo nenásilí
Úplně první, často považovaná za nejdůležitější, je Ahimsa, jež znamená „nenásilí“, nebo doslova „neškodnost“ („Himsa“ = „zraněný“ a „a“ = „ne“). V tomto smyslu mluvíme o nenásilí ve všech aspektech života. Pokud jednáme s myšlenkou „Ahimsa“, znamená to, že fyzicky neubližujeme druhým, sobě ani přírodě. Nemáme negativní myšlenky o druhých nebo o sobě. Zajišťujeme, aby to, co děláme a jak to děláme, bylo prováděno v harmonii, než aby ubližovalo.
„V přítomnosti člověka pevně usazeného v nenásilí veškeré nepřátelství ustává.“
– Sutra 2:35
To znamená, že ti, kteří nezpůsobují újmu, vyzařují „harmonické vibrace“ a povzbuzují ostatní, aby také žili mírumilovně. Ghandiho život žil podle slibů Ahimsy a Satyi, a pokud to není jeden z důvodů, proč alespoň uvažovat o této praxi, žádný lepší neznáme…
Skutečná transformace nastane, když začneme cvičit jógu ve všech aspektech našeho bytí, takže zde jsou tři způsoby, jak do svého života začlenit více Ahimsy:
Ahimsa v Asaně
Od úplných začátečníků po nejzkušenější jogíny se můžeme všichni cítit frustrovaní, když naše cvičení fyzické jógy nepostupuje tak rychle, jak bychom chtěli… Pokud budeme během celé naší praxe jógy pamatovat na Ahimsu, povede nás k tomu, abychom se zbavili negativního myšlení o těle. Budeme ho zcela přijímat, bez ohledu na to, jak silní nebo flexibilní jsme v tuto chvíli. Nenásilí ve fyzickém smyslu zde znamená, že na sebe příliš netlačíme. Samozřejmě vyzýváme sami sebe, abychom rostli, ale nikdy se netlačíme do bodu poškození. Koho vlastně zajímá, jestli si můžete dát nohu za hlavu nebo držet stojku dostatečně dlouho, abyste potěšili své ego?
Respektováním svých hranic a nasloucháním svému tělu se tato praxe stává udržitelným způsobem, jak se o sobě něco skutečně naučit.
Když upustíme od lpění na očekávání toho, co bychom „měli“ zvládnout, a přestaneme si nadávat škodlivými myšlenkami, naše tělo reaguje tak, že pracuje s námi, ne proti nám. Můžeme se otevřít skutečnosti, že tělo je cestou ke svobodě, nikoli zátarasem!