Dlouhé hodiny u počítače mohou mít na tělo větší dopad, než si uvědomujeme. Australští vědci zjistili, že aktivita stehenních svalů během nepřerušovaného sezení postupně klesá a přibližně po 25 minutách dosahuje velmi nízkých hodnot. Pomoci přitom může i krátké vstávání od pracovního stolu.
Výzkumníci ze Swinburne University of Technology v Melbourne analyzovali údaje od 84 dospělých účastníků tří různých studií. Dobrovolníci nosili speciální kraťasy vybavené textilními senzory, které zaznamenávaly elektrickou aktivitu svalů. Vědci tak mohli sledovat jejich chování během běžného dne. Celkem vyhodnotili 7 684 úseků sezení.
Po 25 minutách klesá aktivita svalů na minimum
Měření ukázala, že při delším sezení aktivita stehenních svalů postupně slábne. Podle matematického modelu se po přibližně 26 minutách objevovala detekovatelná svalová aktivita už jen v jednom procentu sledovaného času. Neznamená to však, že by svaly po této době přestaly úplně pracovat.
Rozdíly byly patrné také mezi účastníky. Lidé, kteří obvykle seděli v kuse alespoň 25 minut, měli během hodiny sezení průměrně 6,55 minuty zaznamenané svalové aktivity. U těch, kteří sezení přerušovali častěji, to bylo 10,42 minuty.
Výsledky zároveň ukázaly, že důležitou roli hraje předchozí pohyb. Pokud člověk před usednutím absolvoval delší nebo intenzivnější aktivitu, jeho svaly zůstávaly aktivnější také během následného sezení.
Vedoucí výzkumu Christian Brakenridge vysvětlil, že nižší svalová aktivita může souviset se sníženým průtokem krve a horším využíváním glukózy. Tyto procesy patří mezi možné mechanismy, které spojují dlouhodobé sezení s vyšším rizikem srdečních onemocnění a cukrovky druhého typu.
Pomoci může i krátká cesta pro vodu
Vědci také odhadli, jaký přínos by mohlo mít pravidelné přerušování sezení. Pokud člověk prosedí deset hodin denně a každých 25 minut se krátce postaví nebo projde, mohl by podle jejich modelu získat přibližně hodinu a půl dodatečné svalové aktivity během následného sezení. To by odpovídalo zhruba desetiprocentnímu snížení svalové nečinnosti během bdění.
Není přitom nutné absolvovat pokaždé náročné cvičení. Pomoci mohou i drobné změny denního režimu, například vstání pro sklenici vody nebo krátká procházka po kanceláři. Výzkumníci však zjistili, že delší a intenzivnější pohyb před usednutím měl na následnou svalovou aktivitu výraznější vliv než pouhé krátké postávání.
Studie zveřejněná 29. září v časopise npj Exercise Medicine and Health se zaměřovala na elektrickou aktivitu svalů, nikoliv na přímé změny zdravotního stavu účastníků. Přestože výsledky podporují doporučení pravidelně přerušovat dlouhé sezení, zdravotní přínosy konkrétního intervalu 25 minut bude nutné ověřit dalším výzkumem.
