Praha 31. srpna 2023 (PROTEXT) – Žíly dokážou pěkně potrápit a znepříjemnit cestování. Své o tom ví až 80 procent dospělé populace u nás. S přibývajícím věkem se problémy zvyšují, na pozoru by se ale měli mít i mladší jedinci. Jaké kroky je třeba podniknout, abychom předešli riziku vzniku trombózy, radí MUDr. Slavomír Rokošný z Centra žilní chirurgie ISCARE.
Prvními signály chronické žilní nedostatečnosti jsou drobné žilky případně křečové žíly (tzv. varixy), týká se to 60 až 80 % dospělé populace. Tendence tyto problémy bagatelizovat a neřešit má přitom většina z nich. Větší sklony ke vzniku jsou u žen. Je to dáno prodělanou graviditou a hormonálními změnami během života. Ale obecně lze k faktorům, které k žilním onemocněním přispívají, přidat i obezitu, dlouhé stání a sezení. S věkem se kvalita žilní stěny a pevnosti kůže zhoršuje, což ještě podporuje tyto problémy.
„Chronická žilní nedostatečnost má šest stádií. Podstata problému tkví v tom, že krev neproudí správně, tedy k srdci, ale vrací se v povrchním žilním systému (tzv. reflux), což způsobuje zvýšený tlak v povrchních žilách. Dalším problémem může být obstrukce (uzávěr) v žilním systému. Postižená žíla a její větve se dále roztahují, a to vede k vzniku různých stádií žilní nedostatečnosti – od drobných žilek, přes klasické varixy až po kožní změny, v nejhorším případě až ke vzniku bércového vředu. Podle systematického přehledu z odborné literatury trpí rozšířením žilek 26 %, klasické varixy má 19 %, otok 8 %, kožní změny 4 % a bércový vřed přibližně 1 % populace,“ vysvětluje MUDr. Slavomír Rokošný, vedoucí lékař Centra žilní chirurgie ISCARE. Zde se můžete podívat na video o Centru žilní chirurgie ISCARE: https://www.youtube.com/watch?v=vlnT54ViInY
Zejména v letních měsících je v důsledku dlouhého cestování nejčastějším problémem u pacientů ucpání žíly tzv. trombóza, při kterém hrozí i zvýšené riziko embolie (krevní sraženina se dostane proudem krve až do plic). Lidé se často obávají létání, ale úplně stejná pravděpodobnost vzniku trombózy je i ve vlaku, autě či autobusu, klíčové je dlouhé sezení. Hraničním časem jsou čtyři hodiny, dále se každé dvě hodiny zvyšuje pravděpodobnost vzniku trombózy o 26 procent.
Jak poznat cestovatelskou trombózu? Může vzniknout až do osmi týdnů po cestování. Projevuje se otokem končetiny od prstu směrem nahoru přes lýtko, napnutí kůže, bolestivostí, ve vyšších stádiích může dojít i k probarvení tkáně. Pokud člověk zaznamená takové příznaky je nutné navštívit odborníka (cévního chirurga), který za pomoci ultrazvukového vyšetření potvrdí nebo vyvrátí nález trombózy.
Důležitou prevencí je dostatečný přísun tekutin (250 ml vody za hodinu je při cestování optimální), oproti tomu pití alkoholu, kávových nápojů a užívání utlumujících léků ještě více vede k celkové dehydrataci a napomůže vzniku problému. Dalším preventivním opatřením je krátké dvouminutové cvičení dolních končetin každou půl hodinu sezení (kroužky v kotnících, natažení a pokrčení aj.). Dále je důležitá krátká procházka každé 2 hodiny. Pokud při cestování trpíte otoky a křečemi v nohách, je dobré také zvážit použití akupresurních punčoch. Více informací najdete na webu https://www.iscare.cz/zilni-chirurgie.
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
